Poslání a pracovní metody obsahové analýzy: Porovnání verzí
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
==Definice obsahové analýzy== | ==Definice obsahové analýzy== | ||
− | TDKIV definuje obsahovou analýzu z hlediska knihovnické terminologie takto: Obsahová analýza je ''„analýza obsahu dokumentu zahrnující metody a pravidla pro stanovení tematiky dokumentu, příp. časového a prostorového hlediska, čtenářského určení a formy dokumentu. Slovní vyjádření obsahu dokumentu v přirozeném jazyce je transformováno do věcných selekčních údajů v procesu věcného pořádání nebo do vět v procesu sémantické redukce textu dokumentu“''.<ref>BALÍKOVÁ, Marie. <i>Obsahová analýza</i>. Praha: Národní knihovna ČR, 2003-. Dostupné také z: http://aleph.nkp.cz/F/ | + | TDKIV definuje obsahovou analýzu z hlediska knihovnické terminologie takto: Obsahová analýza je ''„analýza obsahu dokumentu zahrnující metody a pravidla pro stanovení tematiky dokumentu, příp. časového a prostorového hlediska, čtenářského určení a formy dokumentu. Slovní vyjádření obsahu dokumentu v přirozeném jazyce je transformováno do věcných selekčních údajů v procesu věcného pořádání nebo do vět v procesu sémantické redukce textu dokumentu“''.<ref>BALÍKOVÁ, Marie. <i>Obsahová analýza</i>. Praha: Národní knihovna ČR, 2003-. Dostupné také z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000001586&local_base=KTD</ref> |
V rámci výzkumných metod lze obsahovou analýzu definovat jako ''„výzkumnou techniku pro vytváření replikovatelných a validních úsudků z textů (nebo jiných smysluplných věcí) na kontexty vytváření jejich obsahů“''.<ref>HÁJEK, Martin. <i>Čtenář a stroj: Vybrané metody sociálněvědní analýzy textů</i>. Praha: Sociologické nakladatelství, 2014. ISBN 978-80-7419-161-9.</ref> | V rámci výzkumných metod lze obsahovou analýzu definovat jako ''„výzkumnou techniku pro vytváření replikovatelných a validních úsudků z textů (nebo jiných smysluplných věcí) na kontexty vytváření jejich obsahů“''.<ref>HÁJEK, Martin. <i>Čtenář a stroj: Vybrané metody sociálněvědní analýzy textů</i>. Praha: Sociologické nakladatelství, 2014. ISBN 978-80-7419-161-9.</ref> | ||
Řádek 7: | Řádek 7: | ||
==Přístupy== | ==Přístupy== | ||
===Automatická indexace=== | ===Automatická indexace=== | ||
− | Automatická indexace je proces indexace s využitím strojového zpracování textu a automatického výběru termínů či automatického přiřazování termínů selekčního jazyka.<ref>BALÍKOVÁ, Marie. <i>Automatická indexace</i>. Praha: Národní knihovna ČR, 2003-. Dostupné také z: http://aleph.nkp.cz/F/ | + | Automatická indexace je proces indexace s využitím strojového zpracování textu a automatického výběru termínů či automatického přiřazování termínů selekčního jazyka.<ref>BALÍKOVÁ, Marie. <i>Automatická indexace</i>. Praha: Národní knihovna ČR, 2003-. Dostupné také z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000001507&local_base=KTD</ref> Výhodami automatické indexace jsou rychlost zpracování a objektivita. Nevýhodou tohoto zpracování je neschopnost postihnout jazyková specifika textu (např. homonymie, různé tvary slov, atp.). Automatická indexace je dále dělena na automatickou extrakci a automatické přiřazování. Automatická extrakce je založena na výběru termínů přímo z textu dokumentu, při tomto procesu jsou využívány statistické a matematicko-lingvistické metody. Automatické přiřazování je založeno na nápodobě intelektuálního procesu indexace – pracuje s výsledky automatické extrakce nebo přímo s plným textem.<ref name="AI">SCHWARZ, Josef. <i>Současný stav a trendy automatické indexace dokumentů: přehledová studie</i>. 2003. Dostupné také z: http://ikaros.cz/soucasny-stav-a-trendy-automaticke-indexace-dokumentu</ref> |
===Intelektuální indexace=== | ===Intelektuální indexace=== | ||
Intelektuální indexace je proces indexace realizovaný lidmi (indexátory). Tento způsob zpracování je zatížen subjektivitou, je časově i intelektuálně velmi náročný, oproti automatické indexaci však indexátoři nemají problémy s interpretací přirozeného jazyka.<ref name="AI"/> | Intelektuální indexace je proces indexace realizovaný lidmi (indexátory). Tento způsob zpracování je zatížen subjektivitou, je časově i intelektuálně velmi náročný, oproti automatické indexaci však indexátoři nemají problémy s interpretací přirozeného jazyka.<ref name="AI"/> |
Verze z 2. 5. 2016, 21:24
Obsah
Definice obsahové analýzy
TDKIV definuje obsahovou analýzu z hlediska knihovnické terminologie takto: Obsahová analýza je „analýza obsahu dokumentu zahrnující metody a pravidla pro stanovení tematiky dokumentu, příp. časového a prostorového hlediska, čtenářského určení a formy dokumentu. Slovní vyjádření obsahu dokumentu v přirozeném jazyce je transformováno do věcných selekčních údajů v procesu věcného pořádání nebo do vět v procesu sémantické redukce textu dokumentu“.[1]
V rámci výzkumných metod lze obsahovou analýzu definovat jako „výzkumnou techniku pro vytváření replikovatelných a validních úsudků z textů (nebo jiných smysluplných věcí) na kontexty vytváření jejich obsahů“.[2]
Přístupy
Automatická indexace
Automatická indexace je proces indexace s využitím strojového zpracování textu a automatického výběru termínů či automatického přiřazování termínů selekčního jazyka.[3] Výhodami automatické indexace jsou rychlost zpracování a objektivita. Nevýhodou tohoto zpracování je neschopnost postihnout jazyková specifika textu (např. homonymie, různé tvary slov, atp.). Automatická indexace je dále dělena na automatickou extrakci a automatické přiřazování. Automatická extrakce je založena na výběru termínů přímo z textu dokumentu, při tomto procesu jsou využívány statistické a matematicko-lingvistické metody. Automatické přiřazování je založeno na nápodobě intelektuálního procesu indexace – pracuje s výsledky automatické extrakce nebo přímo s plným textem.[4]
Intelektuální indexace
Intelektuální indexace je proces indexace realizovaný lidmi (indexátory). Tento způsob zpracování je zatížen subjektivitou, je časově i intelektuálně velmi náročný, oproti automatické indexaci však indexátoři nemají problémy s interpretací přirozeného jazyka.[4]
Konceptuální analýza
Konceptuální analýza je založena na zaznamenávání existence a frekvence výskytu (kvantifikaci) určených znaků a následné komparaci určitých jevů.[5]
Relační analýza
Relační analýza zaznamenává kromě výskytu znaků také vztahy mezi nimi, k této analýze je využívána sémantika, lingvistika a sledování prostorové blízkosti slov.[5]
Pracovní metody
Česká státní norma ISO 5963 (01 0174) stanovuje 3 fáze postupu indexování:
1. Analýza dokumentu a určení věcného obsahu
Při určování obsahu dokumentu je třeba věnovat pozornost názvu, obsahu úvodu, úvodním větám kapitol/odstavců a závěru, ilustracím, diagramům, tabulkám a jejich popisům a zvýrazněným slovům v textu.
2. Identifikace hlavních pojmů obsažených v předmětu
Během identifikace pojmů by měly být brány v potaz následující faktory:
- Zabývá se dokument předmětem nějaké činnosti?
- Obsahuje předmět nějaký činný pojem (např. činnost, operace, proces)?
- Je předmět činnosti identifikován?
- Zabývá se dokument nositelem činnosti?
- Odkazuje se na zvláštní prostředky k provádění činnosti (např. zvláštní nástroje, techniky nebo metody)?
- Byly tyto faktory hodnoceny v kontextu konkrétního umístění nebo prostředí?
- Jsou stanoveny nějaké závislé nebo nezávislé proměnné?
- Bylo o tématu pojednáno z nějakého speciálního hlediska, které se obvykle nespojuje s oborem výzkumu (např. sociologický výzkum náboženství)?
3. Vyjádření těchto pojmů lexikálními jednotkami selekčního jazyka
Mohou být využity pojmy již zastoupené v selekčním jazyce či nové termíny (v tomto případě je třeba tyto pojmy prověřit např. v oborových slovnících, encyklopediích, tezaurech či klasifikačních systémech).[6]
Česká státní norma ISO 214 (01 0148) určuje pravidla zpracování informativních abstraktů dokumentů. Abstrakt by měl obsahovat cíl (tj. záměry výzkumu/důvody k napsání dokumentu), použité metody a techniky, zjištěné skutečnosti a závěry, z těchto skutečností vyplývající a případně další vedlejší informace.[7]
Odkazy
Reference
- ↑ BALÍKOVÁ, Marie. Obsahová analýza. Praha: Národní knihovna ČR, 2003-. Dostupné také z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000001586&local_base=KTD
- ↑ HÁJEK, Martin. Čtenář a stroj: Vybrané metody sociálněvědní analýzy textů. Praha: Sociologické nakladatelství, 2014. ISBN 978-80-7419-161-9.
- ↑ BALÍKOVÁ, Marie. Automatická indexace. Praha: Národní knihovna ČR, 2003-. Dostupné také z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000001507&local_base=KTD
- ↑ 4,0 4,1 SCHWARZ, Josef. Současný stav a trendy automatické indexace dokumentů: přehledová studie. 2003. Dostupné také z: http://ikaros.cz/soucasny-stav-a-trendy-automaticke-indexace-dokumentu
- ↑ 5,0 5,1 DVOŘÁKOVÁ, Ilona. Obsahová analýza / formální obsahová analýza / kvantitativní obsahová analýza. 2010. Dostupné také z: http://www.antropoweb.cz/media/webzin/webzin_2_2010/Dvorakova__I-2-2010.pdf
- ↑ ČSN ISO 5963 (01 0174): Dokumentace. Metody analýzy dokumentů, určování jejich obsahu a výběru lexikálních jednotek selekčního jazyka. Praha: Český normalizační institut, 1995.
- ↑ ČSN ISO 214 (01 0148): Dokumentace - abstrakty pro publikace a dokumentaci. Praha: Český normalizační institut, 2001.