Knihovny v období protireformace

V důsledku českého stavovského povstání a nezdaru třicetileté války nastalo dlouhé období stagnace v českých zemích. Nastalo období protireformace, kdy v popředí stál císař a katolická církev. Významné postavení měli jezuité. Objevila se řada protireformačních opatření, jejímž cílem bylo úplné vymícení kulturních tradic. Důležitým jevem byla cenzura, což mělo vliv na kvalitu literatury. Mimo jiné pro další vývoj mělo význam dílo Jana Amose Komenského.

Školské knihovny

Pro knihovny kolejí Karlovy univerzity nastala nová etapa. Karlova univerzita byla odevzdána do správy jezuitského řádu roku 1622 a vznikla jezuitská klementinská knihovna. Na počátku 18. století byla tato knihovna rozdělena na dvě části: Bibliotheca major a Bibliotheca minor. Knihovnu spravovali prefekti. Jezuitská knihonva měla svůj katalog, jež se bohužel nedochoval. Obory obsažené ve fondu byly církevní a mimocírkevní dějiny, kazatelské práce a exegetika. Byla tu však také zakázaná díla. Speciální knihovní soubr byla tzv. Bibliotheca mathemaica obsahující astronomická a matematická díla. . Klementinská knihovna sice měla rozsáhlý a rozvíjející se fond. Mohli ho však využívat pouze učitelé jezuitských škol, jezuitští kazatelé a výjimeční žáci. Knihovna nebyla určena pro širší veřejnost. Roku 1638 vznikla nová karolínská knihovna z důvodu vzniku lékařské a právnické fakulty. Knihovně bylo přespěto darem rodové knihovny Šternberské, která zahranovala díla z filozofie, historie, lékařství, dějin vědy, literární historie a přírodních věd. Karolínské knihovně byly poskytnuty i jiné dary díky nimž se knihovna rozrůstala. Byla také zřízena veřejná knihovna v objektu Karolina z podnětu Františka hraběte Věžníka, který tímto reagoval na ambice Marie Terezie. Knihovna měla také čítárnu a skladiště knih.

Nastala také nová etapa knihovny olomoucké jezuitské univerzity, jejíž fond mohli však využívat jen učitelé a studenti. Knihovna byla znatelně poznamenána třicetiletou válkou, po níž zůstaly v knihovně jen některé vzácné rukopisy a tisky. I přesto fond knihovny rostl díky darům a nákupu. Knihovna také získala důležitý dar od olomouckého děkana Jiřího Jindřicha Mayerswalda.

Roku 1718 se v Praze otevřela Stavovská inženýrská škola z podnětu inženýra Christiana Josefa Willenberga a při ní odborná knihovna, která se zaměřovala na technické obory. Knihovní fond obsahoval cizojazyčné knihy rozdělené do šesti skupin na práce z matematiky, stavitelství, fortifikace, mechaniky a chemie.

Církevní knihovny

Knihovny církevních institucí prošly v období protireformace velkým vývojem. Specifický význam měla Kapitulní knihovna na Pražském hradě. Její fond díky církevním představitelům vzrůstal. Byly odděleny rukopisy od tištěných knih. Ty byly dále uspořádány a byl vytvořen jejich katalog. V katalogu byli kromě starých rukopisů a náboženské literatury také díla z oborů jako lékařství, filozofie, matematiky, poezie, gramatiky, rétoriky a práva. Od 18. století tu byla i sbírka hudebnin. Oproti univerzitní knihovně Kapitulní knihovna v Olomouci v období třicetileté války neztratila velkou část svých rukopisů, ale přišla o některá díla náboženského obsahu.

V důsledku třicetileté války se více rozvíjely klášterní knihovny, a to až do poloviny 17. století. Bylo vybudováno mnoho barokních sál. Vznikaly nové fondy v klášterních knihovnách, které se zaměřovaly na témata náboženská a témata s ním související. Ale objevovaly se zde i knižní sbírky osobností světského žiovata.