Vysvětlete problematiku řízeného a volného slovníku, paradigmatických a syntagmatických vztahů a prekoordinace a postkoordinace ve vztahu k pořádání a vyhledávání informací: Porovnání verzí

(Založení stránky, vložení textu pro další editaci)
 
m
Řádek 1: Řádek 1:
Řízený slovník - slovník lexikálních jednotek selekčního jazyka uspořádaný specifickým způsobem (např. zahrnuje vztahy ekvivalence, hierarchie a asociace), který slouží pro indexaci a vyhledávání dokumentů - např. tezaurus
+
'''Řízený slovník''' je slovník uspořádaný specifickým způsobem (např. zahrnuje vztahy ekvivalence, hierarchie a asociace), který slouží pro indexaci a vyhledávání dokumentů - např. tezaurus. '''Volný slovník''' - třeba klíčová slova, která jsou tvořena volně, bez předem daných kritérií.
  
Volný slovník - třeba klíčová slova, která jsou tvořena volně, bez předem daných kritérií
+
==Paradigmatické a syntagmatické vztahy==
  
Paradigmatické vztahy
+
'''Paradigmatické vztahy'''
 
a) nezávislé na větném kontextu
 
a) nezávislé na větném kontextu
 
b) místo jedné lexikální jednotky lze použít jednotku jinou
 
b) místo jedné lexikální jednotky lze použít jednotku jinou
Řádek 9: Řádek 9:
 
Tj. například barvy: červený svetr x oranžový svetr - libovolná záměna není možná. Mezi paradigmatické vztahy patří synonymie, hyponymie (významová podřazenost slova) a hyperonymie (významová nadřazenost slova), opozičnost.  
 
Tj. například barvy: červený svetr x oranžový svetr - libovolná záměna není možná. Mezi paradigmatické vztahy patří synonymie, hyponymie (významová podřazenost slova) a hyperonymie (významová nadřazenost slova), opozičnost.  
  
Syntagmatické vztahy
+
'''Syntagmatické vztahy'''
 
a) závislé na větném kontextu
 
a) závislé na větném kontextu
 
b) jednotky lze spojovat (řadit za sebe).  
 
b) jednotky lze spojovat (řadit za sebe).  
Řádek 16: Řádek 16:
 
Věcné selekční jazyky můžeme dělit podle koordinace jednotlivých znaků na prekoordinované a postkoordinované selekční jazyky.  
 
Věcné selekční jazyky můžeme dělit podle koordinace jednotlivých znaků na prekoordinované a postkoordinované selekční jazyky.  
  
Prekoordinovaný selekční jazyk je historicky starší, používal se již ve starověku. Obsah dokumentu je vyjádřen znaky umělého nebo přirozeného jazyka. Znaky jsou syntakticky uspořádány v celek, nelze měnit jejich pořadí. Prekoordi-nované jazyky přesně vyjadřují obsah dokumentu. Jsou výhodné v tom, že při zpracování přesně zatřídíme doku-ment podle obsahu. Nevýhodou je, že při vyhledávání systém zobrazí záznamy dokumentů přesně relevantních pod-le dotazu, nemusí však nalézt relevantní dokument jinak označený. Příkladem prekoordinovaných systematických selekčních jazyků může být Mezinárodní desetinné třídění. Příkladem prekoordinovaných předmětových selekčních jazyků mohou být předmětová hesla.  
+
U prekoordinovaného selekčního jazyka je indexace dokumentu (uspořádávání termínů nebo třídících znaků) dána selekčním jazykem. Znaky jsou syntakticky uspořádány v celek, nelze měnit jejich pořadí. Prekoordinované jazyky přesně vyjadřují obsah dokumentu. Jsou výhodné v tom, že při zpracování přesně zatřídíme dokument podle obsahu. Nevýhodou je, že při vyhledávání systém zobrazí záznamy dokumentů přesně relevantních podle dotazu, nemusí však nalézt relevantní dokument jinak označený. Příkladem prekoordinovaných systematických selekčních jazyků může být Mezinárodní desetinné třídění. Příkladem prekoordinovaných předmětových selekčních jazyků mohou být předmětová hesla.
  
Postkoordinovaný selekční jazyk je historicky mladší, začal se používat ve 20. stol., hlavně v souvislosti s výpočetní technikou. Obsah dokumentu je vyjádřen znaky umělého nebo přirozeného jazyka. Znaky nejsou syntakticky uspo-řádány do celku, lze je užívat samostatně, vytvářet různé kombinace. Postkoordinované jazyky nevyjadřují přesně obsah dokumentu. Jsou nevýhodné v tom, že při zpracování vyjádříme zhruba tématiku obsahu dokumentu. Výhoda je v tom, že při vyhledávání zobrazí systém velké množství záznamů dokumentů – dle obsahu relevantních, částečně relevantních nebo jen formálně relevantních. Příkladem postkoordinovaných systematických selekčních jazyků může být Dvojtečkové (Ranganathanovo) třídění. Příkladem postkoordinovaných předmětových selekčních jazyků mohou být klíčová slova nebo deskriptorové jazyky.
+
U postkoordinovaných selekčních jazyků je indexace bez předem stanoveného uspořádání lexikálních jednotek. Ke koordinaci lexikálních jednotek dochází až při vyhledávání. Jsou historicky mladší, začal se používat ve 20. stol., '''hlavně v souvislosti s výpočetní technikou'''. Znaky nejsou syntakticky uspořádány do celku, lze je užívat samostatně, vytvářet různé kombinace. Postkoordinované jazyky nevyjadřují přesně obsah dokumentu. Jsou nevýhodné v tom, že při zpracování vyjádříme zhruba tématiku obsahu dokumentu. Výhoda je v tom, že při vyhledávání zobrazí systém velké množství záznamů dokumentů – dle obsahu relevantních, částečně relevantních nebo jen formálně relevantních. Příkladem postkoordinovaných systematických selekčních jazyků může být '''Dvojtečkové třídění'''. Příkladem postkoordinovaných předmětových selekčních jazyků mohou být '''klíčová slova''' nebo '''deskriptorové jazyky'''.
 +
 
 +
==Zdroje==
 +
===Reference===
 +
<references />
 +
 
 +
===Související články===
 +
 
 +
===Klíčová slova===
 +
 
 +
[[Kategorie:Státnicové otázky UISK]]

Verze z 2. 7. 2016, 20:23

Řízený slovník je slovník uspořádaný specifickým způsobem (např. zahrnuje vztahy ekvivalence, hierarchie a asociace), který slouží pro indexaci a vyhledávání dokumentů - např. tezaurus. Volný slovník - třeba klíčová slova, která jsou tvořena volně, bez předem daných kritérií.

Paradigmatické a syntagmatické vztahy

Paradigmatické vztahy a) nezávislé na větném kontextu b) místo jedné lexikální jednotky lze použít jednotku jinou c) kromě synonymických lexikálních jednotek se v konkrétním textu navzájem vylučují. Tj. například barvy: červený svetr x oranžový svetr - libovolná záměna není možná. Mezi paradigmatické vztahy patří synonymie, hyponymie (významová podřazenost slova) a hyperonymie (významová nadřazenost slova), opozičnost.

Syntagmatické vztahy a) závislé na větném kontextu b) jednotky lze spojovat (řadit za sebe). Tato spojení jsou nazývána syntagma. Jedná se například o spojení: koupit svetr, vyprat svetr, černý svetr. Patří k nim polysémie (slova mnohoznačná, různé významy mnohovýznamových slov mají souvislost a vznikly posunem základní-ho významu na základě podobnosti) a homonymie (stejně znějící slova, ale mají jiný význam).

Věcné selekční jazyky můžeme dělit podle koordinace jednotlivých znaků na prekoordinované a postkoordinované selekční jazyky.

U prekoordinovaného selekčního jazyka je indexace dokumentu (uspořádávání termínů nebo třídících znaků) dána selekčním jazykem. Znaky jsou syntakticky uspořádány v celek, nelze měnit jejich pořadí. Prekoordinované jazyky přesně vyjadřují obsah dokumentu. Jsou výhodné v tom, že při zpracování přesně zatřídíme dokument podle obsahu. Nevýhodou je, že při vyhledávání systém zobrazí záznamy dokumentů přesně relevantních podle dotazu, nemusí však nalézt relevantní dokument jinak označený. Příkladem prekoordinovaných systematických selekčních jazyků může být Mezinárodní desetinné třídění. Příkladem prekoordinovaných předmětových selekčních jazyků mohou být předmětová hesla.

U postkoordinovaných selekčních jazyků je indexace bez předem stanoveného uspořádání lexikálních jednotek. Ke koordinaci lexikálních jednotek dochází až při vyhledávání. Jsou historicky mladší, začal se používat ve 20. stol., hlavně v souvislosti s výpočetní technikou. Znaky nejsou syntakticky uspořádány do celku, lze je užívat samostatně, vytvářet různé kombinace. Postkoordinované jazyky nevyjadřují přesně obsah dokumentu. Jsou nevýhodné v tom, že při zpracování vyjádříme zhruba tématiku obsahu dokumentu. Výhoda je v tom, že při vyhledávání zobrazí systém velké množství záznamů dokumentů – dle obsahu relevantních, částečně relevantních nebo jen formálně relevantních. Příkladem postkoordinovaných systematických selekčních jazyků může být Dvojtečkové třídění. Příkladem postkoordinovaných předmětových selekčních jazyků mohou být klíčová slova nebo deskriptorové jazyky.

Zdroje

Reference


Související články

Klíčová slova