Aššurbanipal: Porovnání verzí

Řádek 1: Řádek 1:
 
'''Král Aššurbanipal''' (669-630 př. n. l.) byl poslední velký vládce Asýrie, který dovedl říši k vrcholnému rozkvětu. Dobyl Egypt a téměř zničil Babylónii. Po jeho smrti došlo k rozpadu této ohromné říše. Její nepřátelé využili nejednotnosti Asýrie způsobenou následnickými boji o moc a již patnáct let po Aššurbanipalově smrti došlo k jejímu totálnímu pádu. Král Aššurbanipal byl proslulý nejen svou krutostí k poraženým nepřátelům, ale také svým zájmem o vzdělání. Ve svém životopise se chlubil i tím, že se kromě válečného umění naučil také psát. Podle jeho dalšího výroku bylo budování knihovny smyslem jeho života.<ref>CEJPEK, Jiří a kol. <i>Dějiny knihoven a knihovnictví</i>. 2. dopl. vyd. Praha: Karolinum, 2002, 247 s. ISBN 80-246-0323-3.</ref>
 
'''Král Aššurbanipal''' (669-630 př. n. l.) byl poslední velký vládce Asýrie, který dovedl říši k vrcholnému rozkvětu. Dobyl Egypt a téměř zničil Babylónii. Po jeho smrti došlo k rozpadu této ohromné říše. Její nepřátelé využili nejednotnosti Asýrie způsobenou následnickými boji o moc a již patnáct let po Aššurbanipalově smrti došlo k jejímu totálnímu pádu. Král Aššurbanipal byl proslulý nejen svou krutostí k poraženým nepřátelům, ale také svým zájmem o vzdělání. Ve svém životopise se chlubil i tím, že se kromě válečného umění naučil také psát. Podle jeho dalšího výroku bylo budování knihovny smyslem jeho života.<ref>CEJPEK, Jiří a kol. <i>Dějiny knihoven a knihovnictví</i>. 2. dopl. vyd. Praha: Karolinum, 2002, 247 s. ISBN 80-246-0323-3.</ref>
  
 +
<gallery>
 +
Soubor:Příklad.jpg|Titulek 1
 +
Soubor:Příklad.jpg|Titulek 2
 +
[[Soubor:300px-Assurbanipal op jacht|náhled|Aššurbanipal na lovu]]
 +
</gallery>
  
 
Zdroj
 
Zdroj

Verze z 6. 7. 2016, 12:17

Král Aššurbanipal (669-630 př. n. l.) byl poslední velký vládce Asýrie, který dovedl říši k vrcholnému rozkvětu. Dobyl Egypt a téměř zničil Babylónii. Po jeho smrti došlo k rozpadu této ohromné říše. Její nepřátelé využili nejednotnosti Asýrie způsobenou následnickými boji o moc a již patnáct let po Aššurbanipalově smrti došlo k jejímu totálnímu pádu. Král Aššurbanipal byl proslulý nejen svou krutostí k poraženým nepřátelům, ale také svým zájmem o vzdělání. Ve svém životopise se chlubil i tím, že se kromě válečného umění naučil také psát. Podle jeho dalšího výroku bylo budování knihovny smyslem jeho života.[1]

Zdroj

  1. CEJPEK, Jiří a kol. Dějiny knihoven a knihovnictví. 2. dopl. vyd. Praha: Karolinum, 2002, 247 s. ISBN 80-246-0323-3.

.

--Barbora.Molikova (diskuse) 24. 5. 2016, 14:31 (CEST)