Základní prvky informační ekonomiky: Porovnání verzí

(Založení stránky)
 
m (První text)
Řádek 1: Řádek 1:
 +
Jak ve sv�tle vývoje sv�tové ekonomiky a zejména sektoru informa�ních technologií a
 +
internetu v posledních dvou desetiletích, jak byl nazna�en v p�edchozích dvou kapitolách,
 +
vymezit samotný pojem „informa�ní ekonomika“? N�které charakteristiky informa�ní
 +
ekonomiky byly již obecn� nazna�eny v kapitole 1.1. Jedná se o ekonomiku, v níž díky
 +
velkému rozvoji informa�ních a komunika�ních technologií vzr�stá její propojenost,
 +
zvyšuje se její komplexita, vzr�stá množství informací v ní generovaných a
 +
zpracovávaných, což vše v d�sledku vede k vyšším nárok�m na schopnosti jednotlivých
 +
ekonomických subjekt� efektivn� informace vyhodnocovat a tedy na znalostní bázi t�chto
 +
subjekt�.
 +
 +
Manuela Castellse (1993:
 +
str. 16-20), který již na po�átku 90. let analyzoval hlavní trendy, jež vedly k utvo�ení
 +
ekonomiky, již sám nazval „informa�ní“. Castells zd�raz�uje 5 atribut� sou�asné
 +
ekonomiky:
 +
1. Stále více d�ležitá úloha aplikované znalosti a informace (vzr�stá zásadn� spolu
 +
s rostoucí komplexitou a produktivitou ekonomiky);
 +
2. Posun od materiální produkce k �innostem zpracování informací (v pom�ru k HDP i
 +
struktu�e zam�stnanosti);
 +
3. Zásadní transformace v organizaci produkce a ekonomických �inností obecn�. Posun
 +
od standardizované masové produkce k flexibilní zákazníkem ur�ované produkci a
 +
od vertikáln� integrovaných, rozsáhlých organizací k vertikální desintegraci a
 +
k horizontálním sítím mezi ekonomickými jednotkami (neznamená nutn� v�tší roli
 +
malých a st�edních podnik� v ekonomice, naopak – velké korporace m�ní svou vnit�ní
 +
strukturu sm�rem k decentralizovaným a flexibilním sí�ovým strukturám a jsou
 +
schopny dále koncentrovat ekonomickou moc);
 +
4. Globalizace ekonomiky. A�koli národní státy jsou stále zásadním faktem, s nímž je
 +
t�eba po�ítat p�i analýze ekonomických struktur a proces�, je d�ležité, že základní
 +
jednotkou ekonomického zkoumání, stejn� jako referen�ním rámcem ekonomických
 +
 +
strategií, už nem�že být jen národní ekonomika. Konkurence je globální, nejen pro
 +
velké korporace, ale také malé a st�ední podniky, které se do sv�tových trh� zapojují
 +
pomocí svého napojení na sít�. Sv�tová ekonomika je tak stále více jedinou jednotkou;
 +
5. Revoluce v IT, spolu s navazujícím zásadním pokrokem ve v�deckém zkoumání
 +
v dalších oblastech (biotechnologie, nové materiály, obnovitelné zdroje atd.)
 +
transformují materiální základnu našeho sv�ta. Pokrok v telekomunikacích vytvo�il
 +
materiální infrastrukturu pot�ebnou pro utvo�ení globální ekonomiky (podobn� jako
 +
železnice byly základní infrastrukturou pro utvá�ení národních trh� v 19. století). IT
 +
ovliv�ují pak také produktivitu práce ve všech oborech (nejen v IT sektoru), metody
 +
výroby a �ízení, umož�ují decentralizaci a flexibilitu fungování firem – vytvá�ení
 +
sí�ových vazeb firemních jednotek.
 +
 
==Zdroje==
 
==Zdroje==
 
===Reference===
 
===Reference===

Verze z 7. 7. 2016, 10:28

Jak ve sv�tle vývoje sv�tové ekonomiky a zejména sektoru informa�ních technologií a internetu v posledních dvou desetiletích, jak byl nazna�en v p�edchozích dvou kapitolách, vymezit samotný pojem „informa�ní ekonomika“? N�které charakteristiky informa�ní ekonomiky byly již obecn� nazna�eny v kapitole 1.1. Jedná se o ekonomiku, v níž díky velkému rozvoji informa�ních a komunika�ních technologií vzr�stá její propojenost, zvyšuje se její komplexita, vzr�stá množství informací v ní generovaných a zpracovávaných, což vše v d�sledku vede k vyšším nárok�m na schopnosti jednotlivých ekonomických subjekt� efektivn� informace vyhodnocovat a tedy na znalostní bázi t�chto subjekt�.

Manuela Castellse (1993: str. 16-20), který již na po�átku 90. let analyzoval hlavní trendy, jež vedly k utvo�ení ekonomiky, již sám nazval „informa�ní“. Castells zd�raz�uje 5 atribut� sou�asné ekonomiky: 1. Stále více d�ležitá úloha aplikované znalosti a informace (vzr�stá zásadn� spolu s rostoucí komplexitou a produktivitou ekonomiky); 2. Posun od materiální produkce k �innostem zpracování informací (v pom�ru k HDP i struktu�e zam�stnanosti); 3. Zásadní transformace v organizaci produkce a ekonomických �inností obecn�. Posun od standardizované masové produkce k flexibilní zákazníkem ur�ované produkci a od vertikáln� integrovaných, rozsáhlých organizací k vertikální desintegraci a k horizontálním sítím mezi ekonomickými jednotkami (neznamená nutn� v�tší roli malých a st�edních podnik� v ekonomice, naopak – velké korporace m�ní svou vnit�ní strukturu sm�rem k decentralizovaným a flexibilním sí�ovým strukturám a jsou schopny dále koncentrovat ekonomickou moc); 4. Globalizace ekonomiky. A�koli národní státy jsou stále zásadním faktem, s nímž je t�eba po�ítat p�i analýze ekonomických struktur a proces�, je d�ležité, že základní jednotkou ekonomického zkoumání, stejn� jako referen�ním rámcem ekonomických

strategií, už nem�že být jen národní ekonomika. Konkurence je globální, nejen pro velké korporace, ale také malé a st�ední podniky, které se do sv�tových trh� zapojují pomocí svého napojení na sít�. Sv�tová ekonomika je tak stále více jedinou jednotkou; 5. Revoluce v IT, spolu s navazujícím zásadním pokrokem ve v�deckém zkoumání v dalších oblastech (biotechnologie, nové materiály, obnovitelné zdroje atd.) transformují materiální základnu našeho sv�ta. Pokrok v telekomunikacích vytvo�il materiální infrastrukturu pot�ebnou pro utvo�ení globální ekonomiky (podobn� jako železnice byly základní infrastrukturou pro utvá�ení národních trh� v 19. století). IT ovliv�ují pak také produktivitu práce ve všech oborech (nejen v IT sektoru), metody výroby a �ízení, umož�ují decentralizaci a flexibilitu fungování firem – vytvá�ení sí�ových vazeb firemních jednotek.

Zdroje

Reference


Související články

Klíčová slova