Pojem „rešeršní systém“, jeho základní komponenty, typologie rešeršních systémů, charakteristika booleovského modelu vyhledávání bibliografických informací a jeho alternativy.

Rešeršní systém je informační systém, jehož funkcí je vyhledávání a výběr (selekce) informací relevantních informačním požadavkům uživatelů (TDKIV). Vyhledávací systém (Retrieval system, Search system) umožňující přístup k reprezentaci dokumentů (indexu), jejich adresám ve fondu (databázi úplných textů) a k dokumentům samotným. (ČSN ISO). U bibliografických databází jde o přístup k reprezentaci bibliografických záznamů (indexu). Báze vyhledává v indexech nikoli přímo v záznamech.

Typologie rešeršních systémů (Hildreth, 1995)

Query-oriented (orientované na dotaz) – (vytvořené pro formulování dotazů)

• Convented (exaktní, přesně hledání) – boolean logic
• Non-convented – vector space, fuzzy, probabilistic

Non-query-orineted – (vytvořené pro nepřesně formulované dotazy)

• Exploratory (objevovatelské) – hypertextové systémy, browse systémy

Základní komponenty rešeršních systémů

1. Index (Indexační soubor)

Je reprezentantem bibliografických záznamů (popř. Textů dokumentů).
Záznamy se reprezentují pomocí TERMŮ.
Slouží jako nástroj pro vyhledávání v databázích.
Invertovaný soubor jako specifický případ indexačního souboru.

Tvorba invertovaného souboru: Čtení záznamů (sekvenčně) rozpoznávání slov a výběr TERMŮ pro nesetříděný soubor → uložení nesetříděného souboru → setřídění invertovaného souboru (abeceda termů) → odstranění duplicit → vypočet frekvencí daného termínu → vytvoření finálního invertovaného souboru.

2. Uživatelské rozhraní

Místo, kde dochází k výměně informací mezi člověkem (uživatelem) a počítačovým programem přes grafická uživatelská rozhraní (GUI).

3. Dotazovací jazyk

Jazyk určeny ke komunikaci uživatele s rešeršním systémem.
Umožňuje vyhledávání a případnou další úpravu získaných dat.

Typy dotazovacích jazyků:

1. Založené na menu
2. Obrázkové jazyky
3. Pro listování a navigační
4. Strukturované jazyky s klíčovými slovy
5. Jazyky založené na přirozeném jazyce

4. Selekční údaje

Údaje, pomocí kterých lze pořádat, ukládat a vyhledávat záznamy (bibliografické, faktografické) nebo přímo dokumenty. Selektční údaje = abstract, descriptors, subject, title.

Booleovská logika

Uplatňuje se v dotazovacích jazycích, především u textově orientovaných systémů (plnotextové databáze, bibliografické databáze, vyhledávací nástroje pro WWW dokumenty). Dvouhodnotová logika (proměnné mohou mít jen jednu hodnotu - pravda/nepravda). Vztahy mezi proměnnými se vyjadřují operátory (AND, OR, NOT).

Kritika booleovského systému

• Nelze řídit velikost výstupu.
• Všechny záznamy jsou stejně důležité, množinu výsledků nelze uspořádat podle relevance.
• Neumožňuje vzít v úvahu důležitost termínů v dokumentu.
• Neumožňuje vzít v úvahu důležitost termínů v dotazu.
• Obtížná zpětná vazba.
• Omezenost vyjadřovací síly (jakákoli množina popsaná pomocí termů, může být v principu vybrána vhodným booleovským dotazem; není ale garantováno, že pro jakoukoli množinu, která je v centru uživatelova zájmu, je v praxi jednoduché formulovat booleovský dotaz).
• Chybí kvalifikátor oblasti a možnost změnění operátorů.