Vztahy mezi prvky jazyka: Porovnání verzí
(Založena nová stránka s textem „=== Vztahy mezi prvky jazyka === ==== '''Ekvivalence''' ==== Jedná se o vztah rovnocennosti, stejné platnosti slov nebo výrazů. ==== '''Homonymie''' ==…“) |
m |
||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
− | + | ||
− | + | == '''Ekvivalence''' == | |
Jedná se o vztah rovnocennosti, stejné platnosti slov nebo výrazů. | Jedná se o vztah rovnocennosti, stejné platnosti slov nebo výrazů. | ||
− | + | == '''Homonymie''' == | |
Homonymie znamená souzvučnost. Jedná se o situaci, kdy existují dvě nebo více stejně znějící slova nebo stejně zapisované podoby různých slov téhož jazyka, které však mají různý, nepříbuzný význam.<ref name="Cermak">ČERMÁK, František. Jazyk a jazykověda: přehled a slovníky. Vyd. 4., V Karolinu 2., dopl. Praha: Karolinum, 2011. ISBN 9788024619460.</ref> <br> | Homonymie znamená souzvučnost. Jedná se o situaci, kdy existují dvě nebo více stejně znějící slova nebo stejně zapisované podoby různých slov téhož jazyka, které však mají různý, nepříbuzný význam.<ref name="Cermak">ČERMÁK, František. Jazyk a jazykověda: přehled a slovníky. Vyd. 4., V Karolinu 2., dopl. Praha: Karolinum, 2011. ISBN 9788024619460.</ref> <br> | ||
<small>''Např.'':<br> | <small>''Např.'':<br> | ||
Řádek 9: | Řádek 9: | ||
''Ženu - mám ženu (manželku), ženu si to autem po dálnici, ženu stádo ovcí''<br></small> | ''Ženu - mám ženu (manželku), ženu si to autem po dálnici, ženu stádo ovcí''<br></small> | ||
− | + | == '''Synonymie''' == | |
Synonymie znamená souznačnost. Jedná se o existenci dvou, nebo více odlišných forem, především slov, s podobným významem.<ref name="Cermak" /><br> | Synonymie znamená souznačnost. Jedná se o existenci dvou, nebo více odlišných forem, především slov, s podobným významem.<ref name="Cermak" /><br> | ||
<small>''Např.:''<br> | <small>''Např.:''<br> | ||
Řádek 21: | Řádek 21: | ||
* tematická synonymie– velmi obecné pojmy mohou být nahrazeny přesnějším pojmem bez ztráty obsahu <small>(''dokument=kniha, monografie, článek'')</small> | * tematická synonymie– velmi obecné pojmy mohou být nahrazeny přesnějším pojmem bez ztráty obsahu <small>(''dokument=kniha, monografie, článek'')</small> | ||
− | + | == '''Antonymie''' == | |
Vztah dvou slov, jejichž denotáty mají přesně opačný význam.<ref name="Cermak" /><br> | Vztah dvou slov, jejichž denotáty mají přesně opačný význam.<ref name="Cermak" /><br> | ||
<small>''Např.:''<br> | <small>''Např.:''<br> | ||
Řádek 29: | Řádek 29: | ||
Vztah antonymie obvykle nezpůsobuje problémy s nejednoznačností. Naopak tento vztah pomáhá definovat význam termínu ve slovnících. | Vztah antonymie obvykle nezpůsobuje problémy s nejednoznačností. Naopak tento vztah pomáhá definovat význam termínu ve slovnících. | ||
− | + | == '''Hierarchie''' == | |
Hierarchií se označuje vertikální klasifikace jazykových jednotek.<ref name="Cermak" /> Objevují se nám tak termíny nadřazené a podřazené. Mezi nimi platí pravidlo, že nadřízený termín musí plně postihovat termín podřízený. Opačně to však obvykle neplatí.<ref name"Kucerova">KUČEROVÁ, Helena. Organizace znalostí [online]. Verze 1.0. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK, 2014, 138 s. [cit. 2016-05-29]. Elektronické studijní texty ÚISK. Dostupné z: http://uisk.ff.cuni.cz/listing.do?categoryId=20240</ref> | Hierarchií se označuje vertikální klasifikace jazykových jednotek.<ref name="Cermak" /> Objevují se nám tak termíny nadřazené a podřazené. Mezi nimi platí pravidlo, že nadřízený termín musí plně postihovat termín podřízený. Opačně to však obvykle neplatí.<ref name"Kucerova">KUČEROVÁ, Helena. Organizace znalostí [online]. Verze 1.0. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK, 2014, 138 s. [cit. 2016-05-29]. Elektronické studijní texty ÚISK. Dostupné z: http://uisk.ff.cuni.cz/listing.do?categoryId=20240</ref> | ||
− | + | == '''Asociace''' == | |
Souvislost jedné formy s jinou, zvláště v paměti, přičemž výskyt jedné usnadní, nebo umožní vybavení druhé. <ref name="Cermak" /> | Souvislost jedné formy s jinou, zvláště v paměti, přičemž výskyt jedné usnadní, nebo umožní vybavení druhé. <ref name="Cermak" /> | ||
− | + | == '''Koreference''' == | |
Totožnost reference mezi dvěma, nebo více složkami ve větě, textu nebo vyjádření. Vyjádřena bývá například koncovkou, slovosledem, zájmenem.<ref name="Cermak" /><br> | Totožnost reference mezi dvěma, nebo více složkami ve větě, textu nebo vyjádření. Vyjádřena bývá například koncovkou, slovosledem, zájmenem.<ref name="Cermak" /><br> | ||
<small>''Např.:''<br> | <small>''Např.:''<br> |
Verze z 4. 9. 2016, 16:34
Obsah
Ekvivalence
Jedná se o vztah rovnocennosti, stejné platnosti slov nebo výrazů.
Homonymie
Homonymie znamená souzvučnost. Jedná se o situaci, kdy existují dvě nebo více stejně znějící slova nebo stejně zapisované podoby různých slov téhož jazyka, které však mají různý, nepříbuzný význam.[1]
Např.:
Kohoutek - vodovodní uzávěr, malý samec kura domácího
Zámek - historická stavba, zabezpečení dveří, situace převahy při hokejové hře
Ženu - mám ženu (manželku), ženu si to autem po dálnici, ženu stádo ovcí
Synonymie
Synonymie znamená souznačnost. Jedná se o existenci dvou, nebo více odlišných forem, především slov, s podobným významem.[1]
Např.:
příklad - ukázka - vzor
mnoho - hodně - moc
protože - jelikož - neboť
V literatuře[2] lze nalézt i detailnější rozčlennění synonymie:
- lexikální synonymie – různá slova s podobným významem (sirky - zápalky)
- gramatická synonymie – stejný kořen slova (studenti - studenstvo)
- kontextuální synonymum – jedno slovo může nahradit jiné slovo jen v konkrétním větném kontextu
- tematická synonymie– velmi obecné pojmy mohou být nahrazeny přesnějším pojmem bez ztráty obsahu (dokument=kniha, monografie, článek)
Antonymie
Vztah dvou slov, jejichž denotáty mají přesně opačný význam.[1]
Např.:
pomalý - rychlý
dobrý - zlý
plný - prázdný
Vztah antonymie obvykle nezpůsobuje problémy s nejednoznačností. Naopak tento vztah pomáhá definovat význam termínu ve slovnících.
Hierarchie
Hierarchií se označuje vertikální klasifikace jazykových jednotek.[1] Objevují se nám tak termíny nadřazené a podřazené. Mezi nimi platí pravidlo, že nadřízený termín musí plně postihovat termín podřízený. Opačně to však obvykle neplatí.[3]
Asociace
Souvislost jedné formy s jinou, zvláště v paměti, přičemž výskyt jedné usnadní, nebo umožní vybavení druhé. [1]
Koreference
Totožnost reference mezi dvěma, nebo více složkami ve větě, textu nebo vyjádření. Vyjádřena bývá například koncovkou, slovosledem, zájmenem.[1]
Např.:
Viděl jsem Tomáše. Nesl domů knihu. X Knihu si vzala Eva, zatímco Tomáš zůstal koukat do tabletu. - Slovo knihu jednou znamená entitu, kterou si osoba jménem Tomáš odnáší domů a jindy entitu, kterou (možná ten samý?) Tomáš pohrdl.
Karel potkal Ondru. Ani jej nepozdravil. X Karel potkal Ondru. Ten jej ani nepozdravil. - V každém případě nepozdravil někdo jiný.
Odkazy
Reference
- ↑ 1,0 1,1 1,2 1,3 1,4 1,5 ČERMÁK, František. Jazyk a jazykověda: přehled a slovníky. Vyd. 4., V Karolinu 2., dopl. Praha: Karolinum, 2011. ISBN 9788024619460.
- ↑ KOVÁŘ, Blahoslav. Věcné pořádání informací a selekční jazyky: pro potřeby ústředních úřadů, výzkumných ústavů, podniků socialistickéko sektoru, vysokých a odborných škol. 2. vyd. Praha: UVTEI, Institut pro mimoškolní vzdělávání, 1984. Učební texty (ÚVTEI).
- ↑ KUČEROVÁ, Helena. Organizace znalostí [online]. Verze 1.0. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK, 2014, 138 s. [cit. 2016-05-29]. Elektronické studijní texty ÚISK. Dostupné z: http://uisk.ff.cuni.cz/listing.do?categoryId=20240
Použitá literatura
- ČERMÁK, František. Jazyk a jazykověda: přehled a slovníky. Vyd. 4., V Karolinu 2., dopl. Praha: Karolinum, 2011. ISBN 9788024619460.
- KUČEROVÁ, Helena. Organizace znalostí [online]. Verze 1.0. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK, 2014, 138 s. [cit. 2016-05-29]. Elektronické studijní texty ÚISK. Dostupné z: http://uisk.ff.cuni.cz/listing.do?categoryId=20240
Související články
Lingvistika
Teoretické základy selekčních jazyků v lingvistice