Digitální demence: Porovnání verzí

(Obsah stránky nahrazen textem „{{pracuje se}} Musím vybrat jiné téma, tohle je příliš obsažné a málo průkazně vědecké.“)
 
Řádek 1: Řádek 1:
 
{{pracuje se}}
 
{{pracuje se}}
„'''Digitální demence'''“ je kontroverzní psychologický fenomén používaný kritiky digitálních médií pro označení negativních dopadů, které má podle nich časté využívání těchto médií na lidský mozek. Termín nejpřesněji a nejpodrobněji definoval německý psychiatr a neurolog ''Manfred Spitzer'' ve stejnojmenné publikaci ''Digitální demence (2012)'' ale není jeho autorem. Pojem byl bez hlubšího kontextu použit v některých článcích už o několik let dříve.<ref name="test4">Spitzer, Manfred. Digitální demence: jak připravujeme sami sebe a naše děti o rozum. 1. vyd. Brno: Host, 2014. 341 s. ISBN 978-80-7294-872-7.</ref>
+
Musím vybrat jiné téma, tohle je příliš obsažné a málo průkazně vědecké.
==Spitzerova teze==
 
Možný negativní vliv digitálních médií na lidský mozek byl souběžně s rozšiřováním těchto technologií mezi širokou uživatelskou veřejnost reflektován více odborníky než jen ''Manfredem Spitzerem''. Rok před jeho knihou vydal americký publicista ''Nicholas Carr'' knihu ''The Shallows: What is the internet doing to our brains (2011)''
 
<ref name="test3"><i>The shallows : what the Internet is doing to our brains / Nicholas Carr. -- First published as a Norton paperback. -- New York ; London : W.W. Norton & Company, [2011],  ©2011. -- vii, 280 stran ; 21 cm
 
ISBN 978-0-393-33975-8</ref>, v níž se mimo jiné zabývá tím, jaké dopady na naše myšlení má tzv. ''multitasking'' a chování nazývané „''switching''“, typické pro prostředí internetu. Spitzer šel se svými závěry dál až k provokativnímu pojmu „digitální demence“, který ale nepředstavuje plnohodnotnou psychiatrickou diagnózu. Při formulaci tohoto pojmu vycházel ''Spitzer'' z podobnosti mezi projevy Alzheimerovy choroby a dopadem na kognitivní a paměťové schopnosti, které podle něj přináší přílišné užívání digitálních médií.<ref name="test4">Spitzer, Manfred. Digitální demence: jak připravujeme sami sebe a naše děti o rozum. 1. vyd. Brno: Host, 2014. 341 s. ISBN 978-80-7294-872-7.</ref>
 
Základní tezi předkládanou knihou ''Digitální demence (2012)'' by bylo možné shrnout takto:
 
 
 
''Nepoužíváme-li určitý sval, tento sval atrofuje. Používáme-li tedy téměř nepřetržitě technologie, které nahrazují činnost mozku, atrofuje náš mozek.''<ref name="test4">Spitzer, Manfred. Digitální demence: jak připravujeme sami sebe a naše děti o rozum. 1. vyd. Brno: Host, 2014. 341 s. ISBN 978-80-7294-872-7.</ref>
 
 
 
Tuto tezi autor podporuje odkazováním na dílčí studie a experimenty z vlastní praxe i práce jiných odborníků.<ref name="test4">Spitzer, Manfred. Digitální demence: jak připravujeme sami sebe a naše děti o rozum. 1. vyd. Brno: Host, 2014. 341 s. ISBN 978-80-7294-872-7.</ref> V jakých oblastech konkrétně a jakým způsobem by tato regrese měla probíhat, rozebírá následující text.
 
 
 
===výchozí statistické údaje===
 
Při srovnání statistických výzkumů z let 1999, 2004, 2009 a 2012 na území USA i ve ''Spitzerově'' rodném Německu je prokazatelné, že s digitálními médii (tablety, osobními počítači, smartphony, navigačními zařízeními, televizí atd.) tráví uživatelé čím dál více času. V posledním ze zmíněných období (2012) byl tento čas mezi německými žáky 9. tříd zjištěn jako průměrně 7,5 hodin denně.<ref name="test4">Spitzer, Manfred. Digitální demence: jak připravujeme sami sebe a naše děti o rozum. 1. vyd. Brno: Host, 2014. 341 s. ISBN 978-80-7294-872-7.</ref>
 
 
 
Při odstupu od publikování knihy můžeme i dnes např. u USA sledovat, že tento údaj sice má stále vzestupnou tendenci, ale jeho růst se zpomaluje.<ref name="test1"><i>Statista.com: Time spent per day with major media in the United States from 2011 to 2018 (in minutes) [online]. [cit. 2016-11-10]. Dostupné z: https://www.statista.com/statistics/278544/time-spent-with-media-in-the-us/</ref>
 
 
 
===povrchní zpracování===
 
''Manfred Spitzer'' ale stejně tak i ''Nicholas Carr'' se ve svých publikací shodují, že používání těchto médií jako informačních zdrojů vede ke změnám uživatelského chování a to především v hloubce zpracování informačních zdrojů, vyhodnocením relevance jednotlivých informačních zdrojů na internetu a schopnosti informace samostatně dohledávat. V tomto bodě se ''Spitzer'' opírá především o průzkum, který na uživatelích internetu provedla v r. 2008 British Library. Spolu se snadnou dostupností a ovladatelností vyhledávačů, jako je Google, se podle průzkumu paradoxně snižuje schopnost mladých uživatelů (tedy těch, kteří nemuseli využívat klasická média) kriticky informace vyhodnotit.
 
 
 
===technologie v procesu vzdělávání===
 
Kriticky se ''Spitzer'' ale zároveň
 
 
 
souvislost s motorikou
 
 
 
nepřináší zlepšení
 
 
 
špatné známky?
 
 
 
===paměť vs. cloud===
 
neukončenost
 
 
 
===sociální sítě===
 
 
 
===volný čas===
 
 
 
===multitasking===
 
===problém statistických údajů===
 
 
 
==Spitzerovi kritici==
 
<ref name="test2"><i>Universität Koblenz-Landau: Mythos „Digitale Demenz“: Machen digitale Medien tatsächlich dick, dumm, aggressiv, einsam, krank und unglücklich? [online]. [cit. 2016-11-10]. Dostupné z: https://www.statista.com/statistics/278544/time-spent-with-media-in-the-us/</ref>
 
 
 
==Odkazy==
 
===Reference===
 
<references />
 
 
 
===Externí odkazy===
 
https://www.youtube.com/watch?v=lt_NwowMTcg
 
===Související články===
 
===Klíčová slova===
 

Aktuální verze z 12. 11. 2016, 14:12

Stránka ve výstavbě
Inkwell icon - Noun Project 2512.svg Na této stránce se právě pracuje. Prosím needitujte tuto stránku, dokud na ní zůstává tato šablona. Předejdete tak editačnímu konfliktu. Jestliže uběhla od poslední editace doba alespoň dvou dnů, neváhejte tuto šablonu odstranit. Inkwell icon - Noun Project 2512.svg

Musím vybrat jiné téma, tohle je příliš obsažné a málo průkazně vědecké.