Poruchy osobnosti: Porovnání verzí
Značka: editace z Vizuálního editoru |
|||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
== Vymezení == | == Vymezení == | ||
− | Jde o skupinu psychických poruch spočívajících ve výrazné '''akcentaci''' (resp. extrémním zvýraznění) či v '''utlumení''' (resp. slabém vyjádření) určitých stránek a rysů osobnosti daného jedince - a to natolik, že se myšlení, prožívání a chování daného jedince stává maladaptivním a v rozporu s obecně uznávanými | + | Jde o skupinu psychických poruch spočívajících ve výrazné '''akcentaci''' (resp. extrémním zvýraznění) či v '''utlumení''' (resp. slabém vyjádření) určitých stránek a rysů [[Osobnost|osobnosti]] daného jedince - a to natolik, že se myšlení, prožívání a chování daného jedince stává maladaptivním a v rozporu s obecně uznávanými sociokulturními normami.<ref name=":0">Vágnerová, M. (2012). Psychopatologie pro pomáhající profese. Praha: Portál.</ref> |
+ | |||
+ | == Prevalence == | ||
+ | Vyskytují se u cca 5 - 15 % populace. Šíře rozmezí je dána především tím, že je problematické stanovit přesnou hranici mezi jejich nositeli a jedinci se zdravou, resp. s ohledem na aktuální sociokulturní normy akceptovanou osobností.<ref>Praško, J & kol. (2015) Poruchy osobnosti. Praha: Portál.</ref> | ||
+ | |||
+ | == Etiologie == | ||
+ | Rozvoj onemocnění je způsoben multifaktioriálně. | ||
+ | |||
+ | Jistá role se přičítá '''genetickým dispozicím''', zejm. těm, které se podílejí na podobě temperamentu, a tedy na podobě základního citového naladění jedince (jeho sklonu prožívat negativní či pozitivní emoce) a na míře jeho vzrušivosti, resp. psychické aktivace.<ref>Höschl, C. (1996). Psychiatrie pro praktické lékaře. Jinočany: H & H.</ref> | ||
+ | |||
+ | Určitý podíl je také přičítám patologickým změnám ve fungování mozku, zejm. '''narušení metabolismu '''určitých '''[[Neurotransmiter|neurotransmiterů]]'''.<ref name=":0" /> | ||
+ | |||
+ | Role se také přisuzuje působení '''sociálních faktorů''', předně vlivu rodiny a rodinné výchovy v raném dětství. Význam se např. přičítá celkové emoční atmosféře v rodině a emocionálním vztahu dítěte s jeho blízkými rodinnými příslušníky. | ||
+ | |||
+ | Nakonec se význam také přičítá '''[[zátěžovým]] faktorům''' (jejich množství a druhu), jimž byl jedinec především ve svém raném, ale také pozdějším psychickém vývoji vystaven. | ||
+ | |||
+ | == Symptomatologie == | ||
== Odkazy == | == Odkazy == |
Verze z 3. 12. 2016, 22:45
Vymezení
Jde o skupinu psychických poruch spočívajících ve výrazné akcentaci (resp. extrémním zvýraznění) či v utlumení (resp. slabém vyjádření) určitých stránek a rysů osobnosti daného jedince - a to natolik, že se myšlení, prožívání a chování daného jedince stává maladaptivním a v rozporu s obecně uznávanými sociokulturními normami.[1]
Prevalence
Vyskytují se u cca 5 - 15 % populace. Šíře rozmezí je dána především tím, že je problematické stanovit přesnou hranici mezi jejich nositeli a jedinci se zdravou, resp. s ohledem na aktuální sociokulturní normy akceptovanou osobností.[2]
Etiologie
Rozvoj onemocnění je způsoben multifaktioriálně.
Jistá role se přičítá genetickým dispozicím, zejm. těm, které se podílejí na podobě temperamentu, a tedy na podobě základního citového naladění jedince (jeho sklonu prožívat negativní či pozitivní emoce) a na míře jeho vzrušivosti, resp. psychické aktivace.[3]
Určitý podíl je také přičítám patologickým změnám ve fungování mozku, zejm. narušení metabolismu určitých neurotransmiterů.[1]
Role se také přisuzuje působení sociálních faktorů, předně vlivu rodiny a rodinné výchovy v raném dětství. Význam se např. přičítá celkové emoční atmosféře v rodině a emocionálním vztahu dítěte s jeho blízkými rodinnými příslušníky.
Nakonec se význam také přičítá zátěžovým faktorům (jejich množství a druhu), jimž byl jedinec především ve svém raném, ale také pozdějším psychickém vývoji vystaven.