Poruchy osobnosti: Porovnání verzí
Značka: editace z Vizuálního editoru |
Značka: editace z Vizuálního editoru |
||
| Řádek 8: | Řádek 8: | ||
Rozvoj onemocnění je způsoben multifaktioriálně. | Rozvoj onemocnění je způsoben multifaktioriálně. | ||
| − | Jistá role se přičítá '''genetickým dispozicím''', zejm. těm, které se podílejí na podobě temperamentu, a tedy na podobě základního citového naladění jedince (jeho sklonu prožívat negativní či pozitivní emoce) a na míře jeho vzrušivosti, resp. psychické aktivace.<ref>Höschl, C. (1996). Psychiatrie pro praktické lékaře. Jinočany: H & H.</ref> | + | Jistá role se přičítá '''genetickým dispozicím''', zejm. těm, které se podílejí na podobě [[Temperament|temperamentu]], a tedy na podobě základního citového naladění jedince (jeho sklonu prožívat negativní či pozitivní emoce) a na míře jeho vzrušivosti, resp. psychické aktivace.<ref>Höschl, C. (1996). Psychiatrie pro praktické lékaře. Jinočany: H & H.</ref> |
Určitý podíl je také přičítám patologickým změnám ve fungování mozku, zejm. '''narušení metabolismu '''určitých '''[[Neurotransmiter|neurotransmiterů]]'''.<ref name=":0" /> | Určitý podíl je také přičítám patologickým změnám ve fungování mozku, zejm. '''narušení metabolismu '''určitých '''[[Neurotransmiter|neurotransmiterů]]'''.<ref name=":0" /> | ||
| Řádek 14: | Řádek 14: | ||
Role se také přisuzuje působení '''sociálních faktorů''', předně vlivu rodiny a rodinné výchovy v raném dětství. Význam se např. přičítá celkové emoční atmosféře v rodině a emocionálním vztahu dítěte s jeho blízkými rodinnými příslušníky. | Role se také přisuzuje působení '''sociálních faktorů''', předně vlivu rodiny a rodinné výchovy v raném dětství. Význam se např. přičítá celkové emoční atmosféře v rodině a emocionálním vztahu dítěte s jeho blízkými rodinnými příslušníky. | ||
| − | Nakonec se význam také přičítá '''[[zátěžovým]] faktorům''' (jejich množství a druhu), jimž byl jedinec především ve svém raném, ale také pozdějším psychickém vývoji vystaven. | + | Nakonec se význam také přičítá '''[[Stres|zátěžovým]] faktorům''' (jejich množství a druhu), jimž byl jedinec především ve svém raném, ale také pozdějším psychickém vývoji vystaven. |
== Symptomatologie == | == Symptomatologie == | ||
Verze z 3. 12. 2016, 22:46
Vymezení
Jde o skupinu psychických poruch spočívajících ve výrazné akcentaci (resp. extrémním zvýraznění) či v utlumení (resp. slabém vyjádření) určitých stránek a rysů osobnosti daného jedince - a to natolik, že se myšlení, prožívání a chování daného jedince stává maladaptivním a v rozporu s obecně uznávanými sociokulturními normami.[1]
Prevalence
Vyskytují se u cca 5 - 15 % populace. Šíře rozmezí je dána především tím, že je problematické stanovit přesnou hranici mezi jejich nositeli a jedinci se zdravou, resp. s ohledem na aktuální sociokulturní normy akceptovanou osobností.[2]
Etiologie
Rozvoj onemocnění je způsoben multifaktioriálně.
Jistá role se přičítá genetickým dispozicím, zejm. těm, které se podílejí na podobě temperamentu, a tedy na podobě základního citového naladění jedince (jeho sklonu prožívat negativní či pozitivní emoce) a na míře jeho vzrušivosti, resp. psychické aktivace.[3]
Určitý podíl je také přičítám patologickým změnám ve fungování mozku, zejm. narušení metabolismu určitých neurotransmiterů.[1]
Role se také přisuzuje působení sociálních faktorů, předně vlivu rodiny a rodinné výchovy v raném dětství. Význam se např. přičítá celkové emoční atmosféře v rodině a emocionálním vztahu dítěte s jeho blízkými rodinnými příslušníky.
Nakonec se význam také přičítá zátěžovým faktorům (jejich množství a druhu), jimž byl jedinec především ve svém raném, ale také pozdějším psychickém vývoji vystaven.
Symptomatologie
Odkazy
Reference
Text je dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora 3.0 Česko při dodržení případných autorských práv a dalších podmínek
© 2013 ISSN: 2336-5897
