Sociologie organizace Maxe Webera

Sociologie organizace Maxe Webera:

- Provedl analýzu organizovaného jednání, na níž reagují snad všechny významnější sociologické teorie zabývající se organizací

- V souhrnném nedokončeném díle Wirtschaft und Gesellschaft (1925) zkoumá Weber typické způsoby, jimiž mohou být lidé hromadně organizováni za účelem dosažení specifických cílů

- Výchozím Weberovým přesvědčením je, že každý způsob organizace lidí je založen na nerovném postavení sdružených jednotlivců.

- V rámci své typologie panství zkoumá vztahy nadvlády a podřízení, jimiž je mocenská nerovnost v různých historických a kulturních souvislostech vyjadřována.

- Weber rozlišuje tři typy legitimního panství: panství legální, tradiční, a charismatické

- Weberem stanovené znaky legálního (byrokratického) panství se staly jakousi povinnou osnovou, na jejímž základě byla rozvíjena jak obecná sociologická teorie organizace, tak také byly prováděny empirické analýzy konkrétních organizací. Tato jeho teorie byla ale také podrobena velké kritice, která odhalovala určitou jednostrannost obsaženou ve Weberově pojetí.

- V souvislosti s analýzou základních typů principů legálního panství stanovil Weber hlavní rysy ideálního typu byrokratické správy

Legální panství:

- Odvozuje svou legitimitu z obecných právních norem, formálně platných a závazných pro všechny příslušné organizace

- Stejným normám jsou podřízeni řadoví členové i řídící pracovníci, normy určují i to kdo se za jakých podmínek může stát řídícím pracovníkem organizace

- Byrokratické řízení ovládá činnost státní správy, hospodářských podniků, náboženských organizací i organizací vojenských, politických stran či zájmových skupin.

- Weber považuje postupnou byrokratizaci všech kolektivních činností za neodvratnou z důvodu čistě technické převahy byrokratického řízení oproti všem jiným formám organizace

- U byrokracie je oproti jiným formám správy optimálně vyvinuta přesnost, rychlost, jednoznačnost, kontinuita, diskrétnost a jednotnost rozhodování. Existuje zde minimum třecích ploch a jsou zde relativně větší úspory na věcných i osobních nákladech.

- V základu byrokratických forem organizace stojí účelově racionální jednání.

- Ani racionálně účelové jednání jednotlivců samo o sobě negarantují účinné a racionální chování celých komplexních organizací.

Byrokracie patrimoniální a byrokracie moderní

- Organizačním protipólem moderní byrokracie je podle Webera patrimoniální správa uskutečňovaná v rámci tradičního panství.

- Rozdíl mezi legálním panstvím a panstvím tradičním je rozdíl mezi organizací vytvořenou uměle a organizací vzniklou přirozeně, s tím že obojí typ je na rozdíl od charismatického panství zaměřen na nepřetržité řešení každodenních problémů reprodukce společnosti.

- Patrimoniální(tradiční) panství:

o Normy byly víceméně nereflektovaně přejaty z minulosti a spočívají na víře v to, že jednou vzniklé nelze beztrestně zrušit

o Patrimoniální normy jsou soustředěny kolem centrální hodnoty, kterou je pocit naprosté podřízenosti všech vůči pánovi

o Základní normou tradičního panství je postulát o přirozené nerovnosti mezi lidmi.

o zcela zde chybí myšlenka věcné úřední povinnosti

o Vyřizováním nejdůležitějších úkolů jsou pověřováni lidé, jejichž postavení nijak nesouvisí s odbornou kvalifikací

o Chybí zde rozlišení privátní a úřední sféry

- Vznik moderní byrokracie:

o Zásadní význam pro zformování moderní byrokracie je přisuzován rozvoji peněžního hospodářství , které určuje dnešní formu odměňování úředníků

o Každé postoupení části výnosu, dávek či služeb přímo úředníkům, kteří spravují jejich výběr, znamená oslabení byrokratického typu organizace – úředník pak získá vlastnické právo na svůj úřad a stává se nekontrolovatelným a nesesaditelným

- vybudování systému byrokracie nutně předpokládá existenci výběru daní, bez něhož by nebylo možno poskytovat úředníkům stálý a pevný plat

- Proces byrokratizace správy je dále podporován kvantitativním nárůstem správních úloh a hlavně kvalitativními změnami v činnosti správy (správní úkoly plynoucí z vydržování stálé armády, zavedení pravidelných daní , údržba a provoz komunikací, činnosti státem organizované a podobně..) – byrokratizace zde znamená vyvlastnění

- Byrokratická správa umožňuje racionální kapitalistické podnikání tím, že uvádí v platnost trvalá neosobní pravidla, jež dávají kapitalistickým podnikatelům možnost lépe kalkulovat šance i rizika jejich podnikání.

Moderní byrokracie podle Maxe Webera:

1. Byrokratická správa je nepřetržité vyřizování záležitostí na základě pravidel abstraktního charakteru

2. Členové byrokratického aparátu mají pevně stanovené kompetence

3. Existuje princip úřední hierarchie, který umožňuje kontrolu a dohled vyšších úřadů nad nižšími a naopak právo odvolání či stížnosti nižších úřadů nad vyššími

4. Ovládnutí pravidel, na jejichž základě se rozhoduje, vyžaduje zpravidla odborné vyškolení

5. Úřední jednání je fixováno písemnou formou.

6. Materiální správní prostředky nejsou ve vlastnictví úředníků. Úřední a soukromý majetek je oddělen.

Sociální a ekonomické důsledky byrokratické správy

- Rozvoj řízených organizací je spjat s relativní demokratizací společnosti, především s demokratizací přístupu ke správním funkcím

- Byrokraté nestojí bezprostředně nad spravovanými, jejich existence je zajišťována skrze systém státních daní

- Dokonalá byrokracie je podle Webera významnou podmínkou výkonné ekonomiky

- Byrokracie je neosobní nástroj, který je použitelný pro sledování nejrůznějších ekonomických i politických cílů

- Max Weber soudil, že stále byrokratičtější formy organizace se stanou osudem moderní společnosti

Zdroje:

- KELLER, Jan. Sociologie organizace a byrokracie. 2., přeprac. vyd. Praha: Sociologické nakladatelství, 2007, 182 s. Základy sociologie, 1. sv. ISBN 978-808-6429-748.

- WEBER, Max. Metodologie, sociologie a politika. 2., opr. vyd. Praha: Oikoymenh, 2009, 351 s. Knihovna novověké tradice a současnosti, 1. sv. ISBN 978-807-2983-896.