Autorský zákon a knihovny: Porovnání verzí

m
Řádek 65: Řádek 65:
 
* Služby veřejných knihoven [online]. Svaz knihovníků a informačních pracovníků, 2002 [cit. 2016-1-11]. Dostupné z: http://www.ifla.org/files/assets/hq/publications/archive/the-public-library-service/pg01-cz.pdf
 
* Služby veřejných knihoven [online]. Svaz knihovníků a informačních pracovníků, 2002 [cit. 2016-1-11]. Dostupné z: http://www.ifla.org/files/assets/hq/publications/archive/the-public-library-service/pg01-cz.pdf
  
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]
+
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]][[Kategorie:Vydavatelství / nakladatelství a legislativní otázky]]

Verze z 13. 1. 2017, 17:54

Činnost knihoven

Činnost knihoven je v České republice upravena speciální legislativou.
[1]

Knihovní zákon

Klíčovým dokumentem je knihovní zákon – zákon č. 257/2001 Sb., o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb, kde článek 4 říká:
(1) Veřejné knihovnické a informační služby spočívají a) ve zpřístupňování knihovních dokumentů z knihovního fondu knihovny nebo prostřednictvím meziknihovních služeb z knihovního fondu jiné knihovny,
b) v poskytování ústních bibliografických, referenčních a faktografických informací a rešerší,
c) ve zprostředkování informací z vnějších informačních zdrojů, zejména informací ze státní správy a samosprávy,
d) v umožnění přístupu k informacím na internetu, ke kterým má knihovna bezplatný přístup.[2]

Základním cílem knihovny je poskytovat zdroje a služby různého druhu, které se týkají vzdělávání, informací a osobního rozvoje… Hrají významnou úlohu v rozvoji a udržování demokratické společnosti tím, že umožňují každému přístup k široké a rozmanité oblasti vědění, idejí a názorů.[3]

Služby knihoven jsou přístupné bez jakýchkoliv bariér a jsou poskytovány všem bez rozdílu sociálního a ekonomického postavení, vzdělání, věku, etnické či náboženské příslušnosti, bez ohledu na jakýkoliv handicap pouze s rozdíly vyplývajícími ze zvláštních právních předpisů.[4]

Kromě tohoto základního dokumentu se k činnosti knihoven vztahují některé obecně platné právní předpisy.

Listina základních práv a svobod

Ústavní zákon č. 2/1993 Sb. v článku 17 říká, že:
(1) Svoboda projevu a právo na informace jsou zaručeny
(2) Každý má právo vyjadřovat své názory slovem, písmem, tiskem, obrazem nebo jiným způsobem, jakož i svobodně vyhledávat, přijímat a rozšiřovat ideje a informace bez ohledu na hranice státu…[5]

Zákon o svobodném přístupu k informacím

Zákon č.106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím znamená usnadnění možnosti získat zveřejněné informace jak v klasické tištěné formě, tak elektronicky. Jak často budou informace žádány v knihovnách občany, nebude záviset pouze na schopnostech marketingu informovat o těchto službách, ale také na připravenosti občanů, jejich potřebách, požadavcích a dovednostech informace vyhledávat a dále s nimi pracovat, využívat je, tedy na informační gramotnosti. To velmi úzce souvisí se způsobem výuky na všech typech škol, na systematické činnosti knihovnických a in-formačních center škol.[6]

Autorský zákon

Autorský zákon se řídí předpisem č. 121/2000 Sb. o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů. Na autorský zákon se vztahují práva osobnostní a majetková. Dle článku 11 Lidských práv a svobod má každý právo vlastnit majetek. Dle článku 27 v Listině základních lidských práv o Trvání majetkových práv majetková práva trvají, pokud není dále stanoveno jinak, po dobu autorova života a 70 let po jeho smrti. Za nejzákladnější majetkové právo autora lze považovat právo dílo užít a udělit oprávnění někomu jinému k užití díla. Právo dílo užít znamená právo dílo rozmnožit, tzn. vytvořit kopii.[7]

Definice díla

V článku 2 je dílo definováno takto:
Předmětem práva autorského je dílo literární a jiné dílo umělecké a dílo vědecké, které je jedinečným výsledkem tvůrčí činnosti autora a je vyjádřeno v jakékoli objektivně vnímatelné podobě včetně podoby elektronické, trvale nebo dočasně, bez ohledu na jeho rozsah, účel nebo význam (dále jen "dílo"). Dílem je zejména dílo slovesné vyjádřené řečí nebo písmem, dílo hudební, dílo dramatické a dílo hudebně dramatické, dílo choreografické a dílo pantomimické, dílo fotografické a dílo vyjádřené postupem podobným fotografii, dílo audiovizuální, jako je dílo kinematografické, dílo výtvarné, jako je dílo malířské, grafické a sochařské, dílo architektonické včetně díla urbanistického, dílo užitého umění a dílo kartografické.[8]

Knihovní licence

Pro knihovny je pak významný článek 37 o Knihovní licenci, který říká, že do práva autorského nezasahuje knihovna, archiv, muzeum, galerie, škola, vysoká škola a jiné nevýdělečné školské a vzdělávací zařízení, a to pokud dojde ke zhotovení kopie pro své archivní a konzervační účely, ke zhotovení rozmnoženiny díla, jehož rozmnoženina byla poškozena nebo ztracena a již se netiskne, nebo k půjčení originálů nebo rozmnoženiny vydaných děl, je-li zaplacena odměna, která přísluší autorům – přes Národní knihovnu ČR (0,50 Kč za jednu výpůjčku, platí se 70% výpůjček).[9][10]

Licence pro zdravotně postižené

Licence pro zdravotně postižené, článek 38, říká, že:
(1) Do práva autorského nezasahuje ten, kdo
a) výhradně pro potřeby zdravotně postižených, v rozsahu odpovídajícím jejich zdravotnímu postižení a nikoliv za účelem přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu zhotoví nebo dá zhotovit rozmnoženinu vydaného díla; takto zhotovená rozmnoženina díla jím může být také rozšiřována a sdělována, pokud se tak neděje za účelem přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu,
b) výhradně pro potřeby zrakově postižených a nikoliv za účelem přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu opatří zvukovou složku zvukově obrazového záznamu audiovizuálního díla slovním vyjádřením obrazové složky; takto doplněná zvuková složka zvukově obrazového záznamu audiovizuálního díla jím může být také rozmnožována, rozšiřována a sdělována, neděje-li se tak za účelem přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu.[11]

Právo na odměnu v souvislosti s pronájmem originálu nebo rozmnoženiny díla

Článek 25 Autorského zákona říká: Pokud autor poskytne licenci k pronájmu originálu nebo rozmnoženiny díla zaznamenaného na zvukový nebo zvukově obrazový záznam výrobci takového záznamu, vzniká mu vůči osobě, která bude originál nebo rozmnoženinu takto zaznamenaného díla pronajímat, právo na přiměřenou odměnu; tohoto práva se nemůže vzdát.[12]

Pokud chce knihovna půjčovat zvukové záznamy (gramofonové desky, CD, mg. pásky, atd.) absenčně (tzn. domů), smí tak učinit až po uplynutí 9 měsíců od jeho nákupu. Knihovna má povinnost oznámit Národní knihovně ČR skutečnost, že poskytuje službu půjčování zvukových záznamů. Vybírá-li knihovna za půjčování těchto záznamů poplatky, je povinna odvést kolektivním správcům 40% z celkově vybrané částky.

Kolektivní správci:
OSA = Ochranný svaz autorský, je oprávněn udělovat oprávnění k užití hudebních děl, půjčování zvukových záznamů chráněných děl a vybírat autorské odměny
DILIA = Divadelní, literární a audiovizuální agentura, má uzavřené smlouvy o zastupování autorských práv s autory literárních, dramatických a hudebně dramatických děl
INTERGRAM = Ochranná organizace výkonných umělců a výrobců zvukových a zvukově obrazových záznamů[13]

Ostatní ustanovení

Ostatní dokumenty (zvukově obrazové či multimediální, tedy např. DVD), nelze absenčně půjčovat, pokud na to knihovna nemá zvláštní licenci či povoleni.

Pokud chce knihovna pořádat veřejná čtení, má za povinnost do 10 dnů od konání teto akce vyplnit webový formulář, který je přístupný na stránkách Národní knihovny ČR.[14]

Odkazy

Reference

  1. DILHOFOVÁ, Adéla, Monika KRATOCHVÍLOVÁ a Jan LIDMILA. Příručka pro knihovníky veřejných knihoven [online]. Moravská zemská knihovna v Brně, 2013 (cit. 2015-10-12). Dostupné z: http://www.mzk.cz/sites/mzk.cz/files/souboryMZK/pdf/mzk-prirucka_pro_knihovniky.pdf
  2. http://ipk.nkp.cz/legislativa/01_LegPod/knihovni-zakon-257-2001-sb.-a-navazne-provadeci-prepisy/Zakon257.htm
  3. Služby veřejných knihoven [online]. Svaz knihovníků a informačních pracovníků, 2002 [cit. 2016-1-11]. Dostupné z: http://www.ifla.org/files/assets/hq/publications/archive/the-public-library-service/pg01-cz.pdf
  4. RICHTER, Vít. Koncepce rozvoje knihoven ČR na léta 2011 – 2015 včetně internetizace knihoven. Knihovny pro EVROPU 2020. Knihovna [online]. 2012, roč. 23, č. 1, s. 59-75 [cit. 2016-01-11]. Dostupný z WWW: <http://knihovna.nkp.cz/knihovna121/12_191.htm>. ISSN 1801-3252.
  5. http://www.psp.cz/docs/laws/listina.html
  6. http://ipk.nkp.cz/legislativa/01_LegPod/svobodny-pristup-k-informacim
  7. http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-121
  8. http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-121
  9. http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-121
  10. DILHOFOVÁ, Adéla, Monika KRATOCHVÍLOVÁ a Jan LIDMILA. Příručka pro knihovníky veřejných knihoven [online]. Moravská zemská knihovna v Brně, 2013 (cit. 2015-10-12). Dostupné z: http://www.mzk.cz/sites/mzk.cz/files/souboryMZK/pdf/mzk-prirucka_pro_knihovniky.pdf
  11. http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-121
  12. http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-121
  13. DILHOFOVÁ, Adéla, Monika KRATOCHVÍLOVÁ a Jan LIDMILA. Příručka pro knihovníky veřejných knihoven [online]. Moravská zemská knihovna v Brně, 2013 (cit. 2015-10-12). Dostupné z: http://www.mzk.cz/sites/mzk.cz/files/souboryMZK/pdf/mzk-prirucka_pro_knihovniky.pdf
  14. DILHOFOVÁ, Adéla, Monika KRATOCHVÍLOVÁ a Jan LIDMILA. Příručka pro knihovníky veřejných knihoven [online]. Moravská zemská knihovna v Brně, 2013 (cit. 2015-10-12). Dostupné z: http://www.mzk.cz/sites/mzk.cz/files/souboryMZK/pdf/mzk-prirucka_pro_knihovniky.pdf

Použitá literatura