Merton byrokracie

R.K.Merton - Byrokracie

Souhlasí se znaky, jimiž se podle Webera byrokracie vyznačuje, ale nedomnívá se, že by tyto rysy podporovaly účinnost organizace, naopak organizační účinnost brzdí.

Stejně jako pro Webera i pro něj představuje byrokracie formálně organizovanou soc.strukturu s jasně vymezenými vzory činností všech členů -> činnost má přispívat k dosažení stanovených cílů organizace. Každá z hierarchicky uspořádaných pozic je vybavena přesně vymezenou kompetencí a stanovenou zodpovědností. Autorita a kontrolní pravomoc pramení z úřadu, neváže se na konkrétní osoby, které úřad zastávají. Systém předepsaných vztahů mezi pozicemi se vyznačuje vysokým stupněm formálnosti (ta odděluje držitele pozic definovanou sociální distancí) -> podporuje stabilitu vzájemných očekávání.

Tyto jmenované znaky umožňují precizní, rychlé, odborné, stále a diskrétní vyřizování záležitostí, jimiž je byrokratický aparát pověřen. Mají vyloučit možnost rozhodování na základě osobním vztahů a neracionálních úvah.

Ale Merton říká, že Weber přecenil funkčnost znaků, jimiž byrokracii vybavil. Weber se zaměřuje pouze na to, čeho se skutečně dosáhlo.

Byrokracie podporuje u svých členů rituální chování (je třeba aby členové dodržovali vydané předpisy a nařízení)

 -> to ale může brzdit dosahování cílů byrokracie – tendence byrokratů rutinně opakovat osvojené úkony bez ohledu na měnící se situaci

 -> výsledkem: byrokrat, který do všech podrobností ovládá pravidla procedur, nedokáže však pomoct klientovi, odmítá vyřizovat vše co nemá precedens 

-> dodržování pravidel se promění v účel sám o sobě 

-> „proces přemístění cílů“ = instrumentální hodnota se stává hodnotou finální. Byrokratické normy se proměňují v posvátné symboly, s nimiž nepovolovaní nemohou přijít do styku.  Přemístění cílů uspokojí byrokracii, vede to však ke konfliktům s veřejností. 

Hlavní zdroje těchto konfliktů: důraz na neosobnost vztahů (individuální případy řešeny stereotypně); hierarchická struktura byrokracie (úředník má tendenci vystupovat jako reprezentant moci a má navrch, přestože klient může mít vyšší osobní status.

Aby jednání podrizenych bylo kontrolovatelné, jsou pouzivany tyto nástroje: 

a) osobní vztahy nahrazují chováním v předepsaných rolích 

b) podrobně předpisují řešení situací, které se mohou vyskytnout 

c) usilují o zvnitřnění pravidel organizace jejími zaměstnanci ->(to podporuje) rituální postoje úředníků, propast mezi nimi a veřejností -> kritika veřejnost -> tmel byrokratů (dodržování pravidel) -> vedení také kritizováno -> nové předpisy a nařízení -> podřízení úzkostlivě dodržují nařízení -> posilování trendu, že dodržování pravidel je důležitější než schopnost uspokojivě vyřizovat záležitosti klientů 

- KELLER, Jan. Sociologie organizace a byrokracie. 2., přeprac. vyd. Praha: Sociologické nakladatelství, 2007, 182 s. Základy sociologie, 1. sv. ISBN 978-808-6429-748.