7. Typy proměnných a škálování: Porovnání verzí

Řádek 12: Řádek 12:
 
Proměnné můžeme klasifikovat také podle typu hodnot, jichž mohou nabývat a vztahů mezi jednotlivými hodnotami, tedy podle použitého měřítka. V této souvislosti mluvíme o '''škálách''', nebo také '''škálování proměnných'''.<ref name="Hendl" />
 
Proměnné můžeme klasifikovat také podle typu hodnot, jichž mohou nabývat a vztahů mezi jednotlivými hodnotami, tedy podle použitého měřítka. V této souvislosti mluvíme o '''škálách''', nebo také '''škálování proměnných'''.<ref name="Hendl" />
  
−
[[File:typypromennychlitschman.png|400px]]
+
[[File:Základní typy proměnných.png|400px]]
 +
 
 
Typy proměnných. Zdroj: Litschmannová, 2011.<ref name="Litsch">Litschmannová, M. (2011). Průzkumová analýza jednorozměrných dat (Teorie). VŠB - TU Ostrava. Získáno  22. 01. 2017 z : http://gisak.vsb.cz/pan/source/data/skolenia/eda/Pruzkumova_analyza_dat.pdf</ref>
 
Typy proměnných. Zdroj: Litschmannová, 2011.<ref name="Litsch">Litschmannová, M. (2011). Průzkumová analýza jednorozměrných dat (Teorie). VŠB - TU Ostrava. Získáno  22. 01. 2017 z : http://gisak.vsb.cz/pan/source/data/skolenia/eda/Pruzkumova_analyza_dat.pdf</ref>
  
 
== Reference ==
 
== Reference ==
 
<references/>
 
<references/>

Verze z 22. 1. 2017, 10:15

Proměnné jsou určité charakteristiky prvků základního souboru, které nabývají různých hodnot. Některé se dají zjistit snadno (věk, pohlaví), některé se měří obtížněji (sociabilita, další psychologické rysy). Proměnné lze kategorizovat několika způsoby podle různých kritérií[1].

Ferjenčík (2000) například rozděluje proměnné podle toho, v jakém vztahu jsou ke člověku. Pokud jsou proměnné dány v člověku/organismu samotném (věk, inteligence), nazývá je organismické proměnné. Další dva typy proměnných rozlišuje podle toho, jestli jsou vstupem nebo výstupem z organismu. Ty, které jsou vstupem a působí na náš organismus (teplota okolí), nazývá podnětové proměnné. Ty, které jsou výstupem, jsou tedy reakcemi organismu na různé podněty (pocení), nazývá odpověďové proměnné.[2]

Významnější a používanější je však dělení proměnných na tyto tři typy[1]:

  • Nezávisle proměnná – proměnná, jejíž hodnotu můžeme účelově ovlivnit a měnit
  • Závisle proměnná – proměnná, u které očekáváme změny v důsledku změn hodnot nezávisle proměnné
  • Intervenující/nežádoucí proměnná – rušivý element, který do výzkumu vstupuje nechtěně a může zkreslit jeho výsledek, vliv těchto proměnných se snažíme eliminovat

Příklad: Zkoumáme, jestli ve třídách s vyšším počtem žáků (nezávisle proměnná), je horší průměrný prospěch (závisle proměnná). Vstoupit nám do toho může např. informovaná paní učitelka, které zmenšíme počet žáků ve třídě, a ona bude očekávat pozitivní změny v prospěchu, nevědomky tedy může sama výsledek ovlivnit (intervenující proměnná).[1]

Proměnné můžeme klasifikovat také podle typu hodnot, jichž mohou nabývat a vztahů mezi jednotlivými hodnotami, tedy podle použitého měřítka. V této souvislosti mluvíme o škálách, nebo také škálování proměnných.[1]

Základní typy proměnných.png

Typy proměnných. Zdroj: Litschmannová, 2011.[3]

Reference

  1. ↑ 1,0 1,1 1,2 1,3 Hendl, J. (2012). Přehled statistických metod: analýza a metaanalýza dat. (4., rozš. vyd., p. 734). Praha: Portál.
  2. ↑ Ferjenčík, J. (2000). Úvod do metodologie psychologického výzkumu: jak zkoumat lidskou duši (Vyd. 1.). Praha: Portál.
  3. ↑ Litschmannová, M. (2011). Průzkumová analýza jednorozměrných dat (Teorie). VŠB - TU Ostrava. Získáno 22. 01. 2017 z : http://gisak.vsb.cz/pan/source/data/skolenia/eda/Pruzkumova_analyza_dat.pdf
Citováno z „https://wikisofia.cz/w/index.php?title=7._Typy_proměnných_a_škálování&oldid=42973“