Typy škál měření: Porovnání verzí

(Založena nová stránka: == Měření == '''V přírodních vědách''' je měření chápáno jako získávání metrických údajů, naměřené hodnoty jsou násobkem či podílem určité je…)
 
Řádek 22: Řádek 22:
  
 
Vyjma možných operací možných s předchozími proměnnými je lze násobit a dělit.
 
Vyjma možných operací možných s předchozími proměnnými je lze násobit a dělit.
 
  
 
{| class="wikitable"
 
{| class="wikitable"

Verze z 11. 6. 2014, 14:33

Měření

V přírodních vědách je měření chápáno jako získávání metrických údajů, naměřené hodnoty jsou násobkem či podílem určité jednotky.

V sociálních vědách chápeme měření v širším slova smyslu, jako jakékoliv přiřazování čísel objektům, jenž se řídí určitými pravidly. Toto pojetí, jehož autorem je Stanley Smith Stevens, se ustálilo v 50. letech 20. st.

Typy proměnných podle použitého měřítka

Rozlišujeme proměnné nominální, ordinální, intervalové a poměrové. Dle použité škály měření můžeme provádět s proměnnými určité matematické operace. Typy proměnných určují, které metody statistické analýzy dat je možné použít.

Nominální úroveň

Nominální (kvalitativní) proměnné vyjadřují pouze přiřazení k jednotlivým kvalitativně odlišným kategoriím. Dle počtu kategorií rozlišujeme znaky binární (dichotomické, alternativní) a polytomické.

S těmito proměnnými nelze zacházet jako s čísly, nelze je tedy sčítat, násobit, apod. Lze určit pouze jejich rovnost či nerovnost. Dva objekty nemohou patřit současně do dvou skupin.

Ordinální úroveň

Ordinální data lze uspořádat podle intenzity nebo pořadí, avšak intervaly mezi hodnotami příslušné škály nejsou stejně velké.

Má vlastnosti nominálních proměnných. Navíc lze mezi sebou pořadí porovnávat (<,>).

Intervalová úroveň

Intervalové proměnné mají vlastnosti ordinálních, ale hodnoty intervalů příslušné škály jsou dány určitou jednotkou měření. Intervaly mezi sousedními hodnotami příslušné škály jsou stejné.

Mimo operací možných s nominálními a ordinálními proměnnými je lze navíc sčítat a odčítat.

Poměrová úroveň

Poměrové proměnné mají největší informační hodnotu. Poměrové škály mají vlastnosti intervalové škály a navíc vlastnost existence nulového bodu (nulové množství látky či absence vlastnosti).

Vyjma možných operací možných s předchozími proměnnými je lze násobit a dělit.

Úroveň měření Matematické operace Lze vypočítat Příklad
Nominální =, ≠ Modus Pohlaví
Ordinální =, ≠, >, < Modus, medián Pořadí sportovců v závodě
Intervalová =, ≠, >, <, +, - Modus, medián, aritmetický průměr Teplota ve stupních Celsia
Poměrová =, ≠, >, <, +, -, *, / Modus, medián, aritmetický průměr Teplota ve stupních Kelvina, hmotnost

Další dělení

Proměnné intervalové a poměrové společně můžeme označit jako metrické. Rozdíl mezi intervalovým a poměrovým měřítkem nehraje ve statistice velkou roli.

Intervalové, poměrové a ordinální proměnné spadají do skupiny intenzivních proměnných.

Literatura

Ferjenčík, J. (2000). Úvod do metodologie psychologického výzkumu: Jak zkoumat lidskou duši. Praha: Portál.

Hendl, J. (2006). Přehled statistických metod zpracování dat: analýza a metaanalýza dat. Praha: Portál.

Urbánek, T., Denglerová, D., & Širůček, J. (2011). Psychometrika: měření v psychologii. Praha: Portál.