Vědecká data: Porovnání verzí

Řádek 7: Řádek 7:
 
=== Kvantitativní výzkum ===
 
=== Kvantitativní výzkum ===
 
Kvantitativní výzkum je objektivní způsob sběru dat, který vychází z filozofie přírodních věd. Sběr dat probíhá pomocí standardizovaných technik rozhovorů, dotazníků nebo pozorování. Kvantitativní výzkum umožňuje reprezentativní šetření
 
Kvantitativní výzkum je objektivní způsob sběru dat, který vychází z filozofie přírodních věd. Sběr dat probíhá pomocí standardizovaných technik rozhovorů, dotazníků nebo pozorování. Kvantitativní výzkum umožňuje reprezentativní šetření
−
vzorku, které lze zobecnit na populaci. Zároveň umožňuje testování teorií. Mezi jeho výhody patří relativně rychlý sběr dat a jejich rychlá analýza. Dále poskytuje přesná numerická data a jistotu, že výsledky jsou nezávislé na výzkumníkovi. Užitečný je  
+
vzorku, které lze zobecnit na populaci. Zároveň umožňuje testování teorií.  
−
zejména při zkoumání velkých skupin. Způsob získávání dat je však omezen na standardizované postupy, což zapříčiňuje poměrně nízkou validitu výsledků.<ref name="OLECKÁ">OLECKÁ, Ivana a Kateřina IVANOVÁ. ><i>Metodologie vědecko-výzkumné činnosti</i>. Olomouc: Moravská vysoká škola Olomouc, 2010. ISBN 9788087240335.</ref>
+
 
 +
Výhody:
 +
- relativně rychlý sběr dat a jejich rychlá analýza,
 +
- poskytuje přesná numerická data a jistotu, že výsledky jsou nezávislé na výzkumníkovi,
 +
- užitečný je zejména při zkoumání velkých skupin.  
 +
Nevýhody:
 +
- způsob získávání dat je omezen na standardizované postupy, což zapříčiňuje poměrně nízkou validitu výsledků.<ref name="OLECKÁ">OLECKÁ, Ivana a Kateřina IVANOVÁ. ><i>Metodologie vědecko-výzkumné činnosti</i>. Olomouc: Moravská vysoká škola Olomouc, 2010. ISBN 9788087240335.</ref>
  
 
=== Kvalitativní výzkum ===
 
=== Kvalitativní výzkum ===
−
Cílem kvalitativního šetření je porozumět sociální realitě, kterou zkoumáme. Účelem není popsat sociální realitu v její objektivní podobě, ale vysvětlit význam sociálních jevů. Zkoumání jde do hloubky a provádí se pomocí delšího kontaktu s terénem. Ke sběru dat používáme nestandardizované techniky. Základními výhodami kvalitativního výzkumu jsou podrobný popis a vhled při zkoumání problematiky, navíc dobře reaguje na místní situace a podmínky a dokáže hledat lokální příčinné souvislosti. Kvalitativní výzkum umožňuje studovat procesy a navrhovat teorie. Základní nevýhodou kvalitativního výzkumu je to, že získaná znalost nemusí být
+
Cílem kvalitativního šetření je porozumět sociální realitě, kterou zkoumáme. Účelem není popsat sociální realitu v její objektivní podobě, ale vysvětlit význam sociálních jevů. Zkoumání jde do hloubky a provádí se pomocí delšího kontaktu s terénem. Ke sběru dat používáme nestandardizované techniky.  
−
zobecnitelná na populaci a do jiného prostředí. Sběr a analýza dat jsou časové velmi náročné etapy a výsledky jsou snadněji ovlivněny výzkumníkem a jeho osobními preferencemi. Kvalitativní výzkum není hodnotově neutrální.<ref name="OLECKÁ"/>
+
 
 +
Výhody:
 +
- podrobný popis a vhled při zkoumání problematiky,
 +
- dobře reaguje na místní situace a podmínky,
 +
- dokáže hledat lokální příčinné souvislosti,
 +
- umožňuje studovat procesy a navrhovat teorie.
 +
 
 +
Nevýhody:
 +
- získaná znalost nemusí být zobecnitelná na populaci a do jiného prostředí
 +
- sběr a analýza dat jsou časové velmi náročné etapy a výsledky jsou snadněji ovlivněny výzkumníkem a jeho osobními preferencemi,
 +
- kvalitativní výzkum není hodnotově neutrální.<ref name="OLECKÁ"/>
  
 
== Otevřená výzkumná data ==
 
== Otevřená výzkumná data ==

Verze z 19. 2. 2017, 22:43

HORIZONT 2020 ve stručnosti Rámcový program EU pro výzkum a inovace (Technologické centrum AV ČR, 2014)

Vědecká data je výraz pro údaje, používané pro popis nějakého jevu nebo vlastnosti pozorovaného objektu. Data se získávají zápisem, měřením nebo pozorováním.[1]


Základní metody sběru dat

Kvantitativní výzkum

Kvantitativní výzkum je objektivní způsob sběru dat, který vychází z filozofie přírodních věd. Sběr dat probíhá pomocí standardizovaných technik rozhovorů, dotazníků nebo pozorování. Kvantitativní výzkum umožňuje reprezentativní šetření vzorku, které lze zobecnit na populaci. Zároveň umožňuje testování teorií.

Výhody: - relativně rychlý sběr dat a jejich rychlá analýza, - poskytuje přesná numerická data a jistotu, že výsledky jsou nezávislé na výzkumníkovi, - užitečný je zejména při zkoumání velkých skupin. Nevýhody: - způsob získávání dat je omezen na standardizované postupy, což zapříčiňuje poměrně nízkou validitu výsledků.[2]

Kvalitativní výzkum

Cílem kvalitativního šetření je porozumět sociální realitě, kterou zkoumáme. Účelem není popsat sociální realitu v její objektivní podobě, ale vysvětlit význam sociálních jevů. Zkoumání jde do hloubky a provádí se pomocí delšího kontaktu s terénem. Ke sběru dat používáme nestandardizované techniky.

Výhody: - podrobný popis a vhled při zkoumání problematiky, - dobře reaguje na místní situace a podmínky, - dokáže hledat lokální příčinné souvislosti, - umožňuje studovat procesy a navrhovat teorie.

Nevýhody: - získaná znalost nemusí být zobecnitelná na populaci a do jiného prostředí - sběr a analýza dat jsou časové velmi náročné etapy a výsledky jsou snadněji ovlivněny výzkumníkem a jeho osobními preferencemi, - kvalitativní výzkum není hodnotově neutrální.[2]

Otevřená výzkumná data

Otevřený přístup k výzkumným výsledkům, otevřená věda, otevřené inovace jsou prioritními tématy EU. EU volá po poskytování otevřeného přístupu k výzkumným výsledkům financovaným z veřejných prostředků do roku 2020. Evropské i světové univerzity tento trend aplikují. Open Access tedy již není otázka ZDA, ale KDY, JAK a JAK RYCHLE.[3]

Otevřená data v projektech Horizont 2020

Od roku 2017 bude ve všech nových projektech H2020 vedle povinnosti zpřístupňovat publikované výsledky také povinnost zpřístupňovat výzkumná data.[3]

Horizont 2020

H2020 je největší výzkumný a inovační program EU v historii. Přenese velké myšlenky z laboratoře na trh a povede tak k dalším zásadním pokrokům, objevům a světovým primátům.[4]

Evropsky a globálně, neboli výzkum bez hranic, respektive má-li Evropa najít řešení společenských výzev a zároveň posílit růst a konkurenceschopnost, potřebuje plně funkční síť excelence výzkumu – evropský výzkumný prostor (EVP). Tento jednotný trh znalostí, výzkumu a inovací vzniká za finanční podpory EU a napomáhá volnému pohybu výzkumných pracovníků a jejich znalostí a výsledků po Evropě. EVP zaručuje sdílení znalostí a nápadů po celé Evropě a snižuje riziko, že dojde k plýtvání penězi na zdvojování výzkumu, tj. situaci, kdy tentýž výzkum provádějí vědci současně v různých evropských laboratořích. Tento koordinovaný přístup – podporovaný Horizontem 2020 – pomáhá zajistit, že každé euro vynaložené na výzkum je investováno strategicky.[4]

V souladu se strategií Unie pro mezinárodní spolupráci na výzkumu a inovacích je Horizont 2020 otevřený pro výzkumné pracovníky z celého světa. S rostoucím objemem výzkumu a inovací probíhajících v mezinárodních partnerských zemích je klíčové, aby měla Evropa kontakt s nejlepšími výzkumnými pracovníky a výzkumnými středisky po celém světě, což jednak zajišťuje zdroje nových nápadů a odborných znalostí, jednak evropským výzkumným pracovníkům umožňuje globálně spolupracovat s těmi nejlepšími v oboru. Činnosti cílené mezinárodní spolupráce jsou zahrnuty ve společenských výzvách, základních a průmyslových technologiích a jiných náležitých částech Horizontu 2020.[4]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Data [online]. Wikipedie, 2017 [cit. 2017-01-29]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Data
  2. ↑ 2,0 2,1 OLECKÁ, Ivana a Kateřina IVANOVÁ. >Metodologie vědecko-výzkumné činnosti. Olomouc: Moravská vysoká škola Olomouc, 2010. ISBN 9788087240335.
  3. ↑ 3,0 3,1 Otevřená výzkumná data [online]. knihovna.cvut.cz, 2017 [cit. 2017-01-29]. Dostupné z: https://knihovna.cvut.cz/cs/vyhledavani/hledat-v/digitalni-knihovna-repozitar/8-czech/161-otevrena-data
  4. ↑ 4,0 4,1 4,2 Horizont 2020: stručně o programu. Aktualiz. vyd. Praha: Technologické centrum AV ČR, 2014. ISBN 9788086794440.

Použitá literatura

Doporučená literatura

Externí odkazy

Související články

Zdroje obrázků

  • Horizont 2020: stručně o programu. Aktualiz. vyd. Praha: Technologické centrum AV ČR, 2014. ISBN 9788086794440.

Klíčová slova

data, informace, znalost

Citováno z „https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Vědecká_data&oldid=45232“