Vzdělávací služby knihoven

Stránka ve výstavbě

Na této stránce se právě pracuje. Prosím needitujte tuto stránku, dokud na ní zůstává tato šablona. Předejdete tak editačnímu konfliktu. Prosím dodržte lhůtu čtyř dnů od doby, kdy byla tato zpráva vložena (přesné datum vyhledejte v historii). Poté neváhejte šablonu odstranit.

Dnešní knihovny se už neomezují pouze na půjčování knih, ale zajišťují také mnoho dalších služeb, ke kterým patří i vzdělávání. Velké knihovny a také mnoho menších dnes nabízí zázemí pro vzdělávání dětí a studentů, celoživotní vzdělávání dospělých a v neposlední řadě vzdělávání seniorů. Tím se knihovny, vedle školních institucí, stávají ideálním prostorem k získávání nových informací a zároveň umožňují rychlý přístup k potřebných materiálům.

Vzdělávání v knihovnách:

• je neformální
• posiluje komunitu (aktivity, které socializují společnost)
• volnočasové aktivity
• informační gramotnost

Proměna knihoven z pouhých půjčoven knih na živá vzdělávací, kulturní, komunitní a kreativní centra je dlouhodobým celosvětovým trendem. Tento trend sledují i české knihovny, ale proces proměny je velmi pomalý a naráží na celou řadu limitů. Knihovny mají značný potenciál rozvoje v oblasti neformálního a občanského vzdělávání a současně roste jejich význam při podpoře čtenářské, informační a digitální gramotnosti jak u dětí a mládeže, tak i u dospělé populace. Značný potenciál má dále rozvoj aktivit orientovaných na specifické skupiny uživatelů, zejména příslušníků menšin a lidí ohrožených sociálním vyloučením. Knihovny jsou tradičním a přirozeným centrem sociální inkluze. Vzdělávání můžeme rozdělit na vzdělávání veřejnosti a knihovníků.

Informační vzdělávání je velmi široký pojem. Spadá pod něj celá řada konceptů, jako je informační gramotnost, práce s informačními prameny, informační výchova, počítačová gramotnost atd. Knihovny nabízejí svým čtenářům informační hodiny, připravují lekce informační výchovy pro děti.Informační vzdělávání v knihovnách se orientuje především na práci s knihou, využívání služeb konkrétní knihovny, práci s katalogy knihovny.

Technologicky orientované aktivity probíhají v počítačových učebnách se základním vybavení – PC, dataprojekor, flipchart a vněkterých případech videoa webkamery, mikrofony, sluchátka nebo smartboard.I přesto, že smartboard jako relativně nákladné zařízení vlastní více dotazovaných knihoven, nejsou tyto příliš využívány.

Metody vzdělávání v knihovnách:

• přednášky
• semináře
• workshopy
• besedy
• dílny
• aktivity f2f
• e-learningové kurzy

Formální vzdělávání – podpora informační, studijní, u specializovaných knihoven včetně akademických též výzkumná atd. (poskytování studijní literatury v klasické i elektronické podobě, přístup do databází, referenční služby, faktografické služby (Ptejte se knihovny…), bibliografické služby…)
Neformální vzdělávání – vlastní vzdělávací aktivity knihoven, kurzy počítačové gramotnosti, přednášky. Jsou málo propagované a medializované, a tudíž veřejností u knihoven v obecné rovině málo reflektované. Jde o získávání vědomostí, dovedností a kompetencí, které mohou zlepšit společenské a pracovní uplatnění občanů. Nevede k získání dalšího stupně vzdělání.

Faktory ovlivňující vzdělávání
Do poskytování vzdělávacích služeb vstupuje několik různých faktorů, které je ovlivňují jak z hlediska krátkodobého tak i dlouhodobého.

• bariéry v poskytování vzdělávacích služeb (nedostatek lektorů, finance, nedostačující prostory)
• zájem cílové skupiny
• VISK
• UZS
• časové možnosti (Knihovny musí organizaci vzdělávacích aktivit často přizpůsobovat časovým možnostem případných zájemců. V praxi se jedná především o nesjednocenou otevírací (respektive zavírací) dobu knihovenv kraji a v tomto směru je následně potřeba volit správný den, kdy akci uspořádat.

Vzdělávání knihovníků

Požadavky kladené na knihovny narůstají a zahrnují široké spektrum specializací. Jedná se např. o oblast digitalizace informačních zdrojů a poskytování elektronických služeb současné společnosti, komunitní role, vzdělávací role.
Pracovníci knihoven musí být kvalifikovanými specialisty, kteří jsou schopni podporovat své uživatele. Všechny uvedené faktory kladou značný důraz na organizaci i náplň nejen formálního, ale i celoživotního vzdělávání pracovníků. Knihovní zákon neobsahuje definici povolání knihovník.

VISK 2 (Mimoškolní vzdělávání knihovníků) - cílem programu je vyškolení knihovníků v dovednostech pro práci s informačními a komunikačními technologiemi (ICT). Dále jim poskytnout různé formy rekvalifikačního studia a celoživotního vzdělávání. Vyškolit minimálně 1 pracovníka každé veřejné knihovny v dovednostech práce s ICT na úrovni evropského standardu European Computer Driving Licence (ECDL) atd.

Vzdělávání pro děti a studenty

Je nezbytné podporovat vztah dětí ke knihám i čtení, naučit je vyhledávat a orientovat se v informacích, aby byly schopné samostatného vzdělávání a celkově tedy podporovat jejich informační gramotnost. Výhodou práce s dětmi v knihovnách je, že nevyžaduje žádná striktní pravidla. Zaměstnanci dětských knihoven tedy mohou bezmezně využít své fantazie, případně se nechat inspirovat projekty, které jsou vytvářeny a pořádány v ostatních knihovnách.

Knihovny a jejich zaměstnanci si systematicky budují cestu k dětskému čtenáři prostřednictvím návštěv knihoven, besed se spisovateli, tématických informačních lekcí. Je však velmi důležité umět děti do knihovny a ke knize přivést zábavnou formou, bez donucení. Tématické lekce bývají přizpůsobovány školním osnovám, věku posluchačů, případně zájmům a koníčkům dětí.

Některé knihovny zařazují do svých nabídek také různá divadelní pásma nebo besedy doplněné použitím maňásků. Výjimku netvoří ani zřizování čtenářských kroužků při knihovnách, kde jsou děti seznamovány s novými knihami prostřednictvím her spojených s četbou ukázek

Příklady knihoven a služeb

• Knihovna FM připravuje pro děti a studenty širokou nabídku lekcí informačního vzdělávání, knihovnických lekcí a besed. Snahou je naučit děti a mládež pracovat s knihou a textem, orientovat se v knihovně, vyhledávat informace, rozvíjet fantazii a jejich čtenářskou gramotnost. Studentům středních škol pomoci v přípravě k maturitní zkoušce a v psaní seminárních a závěrečných prací.
• Knihovny v Ostavě - děti se učí čtení s pochopením, psaní referátů, seminárních prací, citování použitých zdrojů, práce s některými informačními zdroji a informačními a komunikačními technologiemi. Besedy jsou pak navrženy především jako podpora a doplnění předmětu český jazyk, literatura a podpora budoucího čtenářství.

Projekty a akce podporující vzdělávání dětí v knihovnách:

• Velké říjnové společné čtení: podstatou je nepřerušené „non stop“ čtení po libovolnou dobu, nejméně však tři hodiny. Číst může kdokoliv (děti, knihovníci, pedagogové). Předčítáno bývá z knih českých autorů. Celá akce probíhá jako vzdělávací pořad.
• Projekt Lukášek projekt, zaměřený na výtvarnou činnost v knihovnách.
• Kde končí svět Tato akce má sloužit k rozvoji, podpoře a propagaci dětského čtenářství, k propagaci činnosti knihoven, zejména dětských oddělení.

Vzdělávání pro dospělé

Knihovny propagují jak vzdělávací formy zaměřené na vnitřní svět osobnosti (sebepoznání, jóga, terapie,...), ale také na vzdělávání dospělých v oblasti informační techniky a různých oblastí lidského poznání. Vzdělávání dospělých v knihovnách má charakter zájmového vzdělávání, pro které je charakteristická dobrovolnost a neformálnost. Uživatel knihovny si volí edukační aktivity, metody, dobu a cíle individuálním způsobem. Činnost knihoven ve vzdělávání dospělých je zaměřena na podporu potřeb jednotlivých vzdělávajících se osob. Poskytuje jim výběr (knižního fondu, periodik, počítačových databází, zpracování rešeršních dotazů) a flexibilitu. Knihovna pomáhá lidem pokračovat ve vzdělávání a vracet se k němu. Podporou individuálních vzdělávacích aktivit umožňuje dospělým získat práci, kvalifikaci nebo dovednost. Přínos knihoven pro celoživotní vzdělávání spočívá v boji proti digitální negramotnosti a sociálnímu vyloučení, se zvláštním ohledem na pozitiva dosažená díky využití informačních a komunikačních technologií.

Vzdělávání dospělých ve veřejných knihovnách má také své problémy, jako je například:

• nedostatečná profesní příprava knihovníků
• nízké financování knihovnických a vzdělávacích služeb
• mnohé knihovníky odrazuje i náročnost práce s rizikovými skupinami

Vzdělávání pro seniory

Trend širší a intenzivnější práce s/pro seniory vychází v knihovnách ze společenské podpory umožňující starším lidem plně se zapojit do společenského života. Podle statistik tvoří dvě nepočetnější skupiny uživatelů knihoven děti a senioři, a právě proto se vytvářejí v knihovnách programy pro aktivní stárnutí a mezigenerační soužití. V současné době většina lidí končí svůj aktivní pracovní věk v mnohem lepším fyzickém a psychickém stavu, než tomu bylo dříve. Proto je pochopitelné, že tito lidé mají zájem pokračovat v aktivní činnosti, zachovat své spojení se společenským životem a pokračovat ve vzdělávání.

Formy vzdělávání pro lidi v postproduktivním věku

Univerzita třetího věku (U3V): koncepce celoživotního vzdělávání pro zájemce v každém věku. Speciální vzdělávací program pro seniory má původ ve Francii. V současnosti tuto možnost nabízí většina českých veřejných vysokých škol. Na každý kraj vychází minimálně jedna univerzita třetího věku, takže možnost studovat i v pozdějším věku mají skutečně všichni. Další univerzity navíc vznikají i v rámci vyšších odborných škol a fakult, které jsou pobočkami velkých vysokých škol v menších městech.

Podstata

• přihlásit se může každý (přednost mají ti, kterým byl přiznán nárok na starobní důchod)
• platí se zápisné (řádově stovky korun za semestr)
• požadavkem je dokončené středoškolské vzdělání (v některých případech stačí základní škola)
• absolvent nezíská klasický akademický titul, ale osvědčení o absolvování konkrétního kurzu

Virtuální Univerzita třetího věku: dlouhodobá společenská aktivita univerzit podílejících se na seniorské výuce, jejíž cílem je zpřístupňovat vzdělávání označované jako Univerzita třetího věku těm zájemcům, kteří se z různých důvodů nemohou účastnit prezenčního studia U3V na vysokých školách či univerzitách. Využitelnost se předpokládá zejména pro seniory, kterým ve studiu brání vzdálenost od sídla vysoké školy, či zdravotní problémy. Zahrnuje skupinové přednášky, samostatnou práci, komunikaci s lektorem a další aktivity, kdekoliv kde je dostupný internet – v knihovnách, školách, informačních střediscích, klubech seniorů a podobně.

Cíl projektu:

• zvýšit možnosti seniorů v rámci aktivního trávení volného času
• podporovat aktivní sdružování občanů
• zvýšit vědomostí úroveň seniorů v rámci udržování duševní svěžesti
• zvýšení aktivnosti obyvatel a možnost využití jejich nabytých zkušeností v rámci široké činnosti regionu v oblasti udržitelného rozvoje venkova

Akademie třetího věku (A3V): středně těžká forma vzdělávání, kromě přednášek a diskusí se pořádají i různé aktivity osvětového a zájmového charakteru. Například exkurze, práce v zájmových kroužcích a tematické vycházky. Potvrzení o studijním programu se vydává na základě prezence.

Kluby aktivního stárnutí (KlAS): pracují jako dlouhodobější dobrovolná seskupení starších občanů s cílem trávení volného času. Tyto kluby mohou mít různé zaměření i aktivity, často jde rovněž o jednorázové vzdělávací akce. Od U3V a A3V se odlišují intenzivnějšími neformálními vztahy mezi účastníky.

Odkazy

Reference

Související články

Služby veřejných knihoven
Informační vzdělávání
Služby knihoven pro seniory, typologie a projekty.
Služby knihoven pro dětské čtenáře, typologie a projekty.

Klíčová slova

služby knihoven, vzdělávání, vzdělávací programy, veřejné knihovny