Základní principy spravedlnosti (Norbert Wiener): Porovnání verzí

m
Řádek 26: Řádek 26:
 
=== Princip nejmenšího narušení svobody ===
 
=== Princip nejmenšího narušení svobody ===
  
−
Weiner předpokládá, že lidské společenství je nutným základem pro dobrý život; despotická společnost však záměrně porušuje svobodu jednotlivce a tím pádem nerespektuje tři výše uvedené principy.<ref>Bynum 2011, 1.1, Justice and human flourishing</ref> Proti takovým společenstvím Weiner namířil dodatečný princip:<ref>Weiner 1954, str. 106</ref>
+
Weiner předpokládá, že lidské společenství je nutným základem pro dobrý život; despotická společnost však záměrně porušuje svobodu jednotlivce a tím pádem nerespektuje tři výše uvedené principy.<ref>Bynum 2011, 1.1.3 Justice and human flourishing</ref> Proti takovým společenstvím Weiner namířil dodatečný princip:<ref>Weiner 1954, str. 106</ref>
  
 
<blockquote>
 
<blockquote>

Verze z 15. 6. 2014, 20:49

Během 40. let Norbert Weiner formuloval základní myšlenky kybernetiky. Již tehdy tušil, že kybernetika v kombinaci se vznikajícím odvětvím počítačů bude mít významné společenské i etické důsledky: nastane „druhá industriální revoluce“ – „věk automatizace“ s „ohromným potenciálem pro konání dobra i zla.“[1]

Weiner nepojmenoval informační etiku jako samostatné odvětví etiky, byl si však dobře vědom etického přesahu kybernetiky. Podle Weinera je smyslem lidského života „maximalizovat svůj potenciál jako inteligentní, samostatně se rozhodující bytosti které zodpovídají za svůj život“[1] V souladu s touto úvahou Weiner specifikoval čtyři „základní principy spravedlnosti“ (great principles of justice):[2][3]

Princip svobody

Justice requires “the liberty of each human being to develop in his freedom the full measure of the human possibilities embodied in him.”

Každá lidská bytost má mít volnost v plné míře rozvinout svůj vrozený lidský potenciál.

Princip rovnosti

Justice requires “the equality by which what is just for A and B remains just when the positions of A and B are interchanged.”

Rovnost znamená rovnost podmínek A i B zůstává spravedlivé i pokud si A i B prohodí místo.[4]

Princip benevolence

Justice requires “a good will between man and man that knows no limits short of those of humanity itself.”

Dobrá vůle mezi lidmi, která nezná jiných hranic, než hranice samotného lidství.

Princip nejmenšího narušení svobody

Weiner předpokládá, že lidské společenství je nutným základem pro dobrý život; despotická společnost však záměrně porušuje svobodu jednotlivce a tím pádem nerespektuje tři výše uvedené principy.[5] Proti takovým společenstvím Weiner namířil dodatečný princip:[6]

What compulsion the very existence of the community and the state may demand must be exercised in such a way as to produce no unnecessary infringement of freedom.

Požadavky na samotnou existenci komunity a státu musí být zajištěny tak, aby zbytečně nenarušovaly svobodu.

Reference

  1. ↑ 1,0 1,1 Bynum 2011, 1.1
  2. ↑ Weiner 1954, str. 105–106
  3. ↑ Pojmenování principů převzato z Bynum 2011, 1.1.3 Justice and human flourishing
  4. ↑ Šlerka 2011, s. 7
  5. ↑ Bynum 2011, 1.1.3 Justice and human flourishing
  6. ↑ Weiner 1954, str. 106

Zdroje

  1. WIENER, Norbert, 1954. The Human Use of Human Beings: Cybernetics and Society. Second Edition. New York, NY: Doubleday Anchor. ISBN 0306803208.
  2. BYNUM, Terrell, 2011. Computer and Information Ethics. The Stanford Encyclopedia of Philosophy [online] [vid. 11. červen 2014]. Dostupné z: http://plato.stanford.edu/archives/spr2011/entries/ethics-computer/
  3. ŠLERKA, Josef, 2011. Informační etika [online prezentace]. 2011. [vid. 12. červen 2014]. Dostupné z: http://www.slideshare.net/josefslerka/informan-etika
Citováno z „https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Základní_principy_spravedlnosti_(Norbert_Wiener)&oldid=4709“