Typy významů: Porovnání verzí

Verze z 8. 4. 2017, 18:35

Obsah

1 Autosémantické vs. Synsématické slovní druhy
2 Gramatické vs. Lexikální významy
3 Typy významů podle G. Leeche ^[1]
4 Zdroje

Autosémantické vs. Synsématické slovní druhy

prolínání lexikální sémantiky, syntaxe a morfologie:

Gramatické vs. Lexikální významy

gramatika a lexikon

Typy významů podle G. Leeche ^[1]

Konceptuální význam

Centrální faktor v lingvistické komunikaci, neoddělitelný od esenciálního fungování jazyka, který má komplexní a sofistikovanou organizaci; podléhá dvěma strukturním principům: princip kontrastivnosti (ex. žena je definovaná jako + člověk, - muž, + dospělý, čímž se odlišuje od definice kluka + člověk, + muž, - dospělý) a princip struktury (větší lexikální jednotky jsou sestaveny z menších jednotek (Věta -> subjekt, predikát,subjekt -> (determiner), substantivum, predikát -> verbum, (complement))
Koncept = jádro, nejpodstatnější součást lexikální jednotky

Kolokační význam

Distribuční vlastnosti jazykový výrazů

Konotativní význam

Komunikativní hodnota, kterou výraz má na základě toho, k čemu referuje. To, k čemu referuje se překrývá s konceptuálním významem: pokud je slovo žena konceptuálně definováno třemi vlastnostmi (viz výše konceptuální význam), potom tyto vlastnosti poskytují kritéria pro správné užití toho slova. Ale slovo žena má ještě další fyzické (např. dvounožec), psychologické (např. družná) a typické vlastnosti (např. nosící šaty, zkušená ve vaření...), které se ale u mění věk od věku, společnost od společnosti.

Sociální význam

Emoční význam

Evaluativní význam

Reflektovaný význam

(Tematicko-rematický význam)

Zdroje

↑ GEOFFREY, Leech. Semantics - the study of meaning. 1. Great Britain: Pelican Books, 1974.

[1] GEOFFREY, Leech. Semantics - the study of meaning. 1. Great Britain: Pelican Books, 1974.

[1]

@@ Řádek 5: / Řádek 5: @@
 === Typy významů podle G. Leeche <ref>GEOFFREY, Leech. <i>Semantics - the study of meaning</i>. 1. Great Britain: Pelican Books, 1974.</ref> ===
 ==== Konceptuální význam ====
-Centrální faktor v lingvistické komunikaci, neoddělitelný od esenciálního fungování jazyka, který má komplexní a sofistikovanou organizaci, podléhá dvěma strukturním principům: princip kontrastivnosti (ex. '' žena '' je definovaná jako + člověk, - muž, + dospělý, čímž se odlišuje od definice '' kluka '' + člověk, + muž, - dospělý) a princip struktury (větší lexikální jednotky jsou sestaveny z menších jednotek (Věta -> subjekt, predikát,subjekt -> (determiner), substantivum, predikát -> verbum, (complement))<br />
+Centrální faktor v lingvistické komunikaci, neoddělitelný od esenciálního fungování jazyka, který má komplexní a sofistikovanou organizaci; podléhá dvěma strukturním principům: princip kontrastivnosti (ex. '' žena '' je definovaná jako + člověk, - muž, + dospělý, čímž se odlišuje od definice '' kluka '' + člověk, + muž, - dospělý) a princip struktury (větší lexikální jednotky jsou sestaveny z menších jednotek (Věta -> subjekt, predikát,subjekt -> (determiner), substantivum, predikát -> verbum, (complement))<br />
 Koncept = jádro, nejpodstatnější součást lexikální jednotky
 ==== Kolokační význam ====
+Distribuční vlastnosti jazykový výrazů
 ==== Konotativní význam ====
 Komunikativní hodnota, kterou výraz má na základě toho, k čemu referuje. To, k čemu referuje se překrývá s konceptuálním významem: pokud je slovo '' žena ''  konceptuálně definováno třemi vlastnostmi (viz výše konceptuální význam), potom tyto vlastnosti poskytují kritéria pro správné užití toho slova. Ale slovo žena má ještě další fyzické (např. dvounožec), psychologické (např. družná) a '' typické '' vlastnosti (např. nosící šaty, zkušená ve vaření...), které se ale u mění věk od věku, společnost od společnosti.