Typy významů

Autosémantické vs. Synsématické slovní druhy

prolínání lexikální sémantiky, syntaxe a morfologie:

Gramatické vs. Lexikální významy

gramatika a lexikon

Typy významů podle G. Leeche

Konceptuální význam

Centrální faktor v lingvistické komunikaci, neoddělitelný od esenciálního fungování jazyka, který má komplexní a sofistikovanou organizaci; podléhá dvěma strukturním principům: princip kontrastivnosti (ex. žena je definovaná jako + člověk, - muž, + dospělý, čímž se odlišuje od definice kluka + člověk, + muž, - dospělý) a princip struktury (větší lexikální jednotky jsou sestaveny z menších jednotek (Věta -> subjekt, predikát,subjekt -> (determiner), substantivum, predikát -> verbum, (complement))
Koncept = jádro, nejpodstatnější součást lexikální jednotky

Kolokační význam

Distribuční vlastnosti jazykových výrazů

Konotativní význam

Komunikativní hodnota, kterou výraz má na základě toho, k čemu referuje. To, k čemu referuje se překrývá s konceptuálním významem: pokud je slovo žena konceptuálně definováno třemi vlastnostmi (viz výše konceptuální význam), potom tyto vlastnosti poskytují kritéria pro správné užití toho slova. Ale slovo žena má ještě další fyzické (např. dvounožec), psychologické (např. družná) a typické vlastnosti (např. nosící šaty, zkušená ve vaření...), které se ale u mění věk od věku, společnost od společnosti.

Sociální význam

Informace, která se získává užíváním výrazu. Sociolingvistika, stylistika, lexikologie Spisovný/nespisovný jazyk

Emoční význam

Expresivita, postojové aspekty užití výrazu

Evaluativní význam

Vyjádření pozitivního a negativního

Reflektovaný význam

U jazykových jednotek, které mají více než jeden konceptuální význam - rozlišuje jejich významy a zajišťuje, aby se evokoval ten zamýšlený význam.

Zdroje

<references>