Spinoza – přínos pro psychologii: Porovnání verzí

Verze z 25. 4. 2017, 08:48

holandský filozof židovského původu
Pokusil se překonat karteziánský dualismus svým filozofickým monismem.
Podle Spinozy jsou duch a hmota dvě stránky téže podstaty (substance), která se někdy jeví jako duchovní a jindy jako hmotná.
Spinozovou hlavní filozofickou tezí je „Bůh čili příroda čili podstata“.
Nekonečná substance neboli Bůh má dvě vlastnosti a tyto dvě vlastnosti si uvědomujeme — myšlení a rozlehlost. Také každou jednotlivou lidskou bytost můžeme pozorovat z těchto dvou hledisek.
Podle Spinozy tedy duše a tělo nejsou dvě odděleně substance, ale dvě stránky jedné a téže podstaty. Provázanost tělesných a duševních jevů je zvlášť patrná u afektů, což jsou psychické zážitky provázené výraznými fyziologickými změnami.
Ve spise Etika vyložená na geometrický způsob věnoval Spinoza velkou pozornost popisu a analýze lidských citů. * Rozlišil tři základní city: radost, smutek a touhu. Všechny ostatní city lze podle jeho názoru vyložit z těchto tří citů základních; liší se pouze představami, které se k nim pojí^[1].
Spinoza se v Etice zabývá také problémem svobodné volby, na jedné straně považuje člověka za součást Boha (přírody), současně však připouští, že člověk je schopen své vášně a city ovládat rozumem^[2].

T. Hobbes ^[3] k fantazii: ,,Všechny představy jsou pohyby uvnitř nás, zbytkové relikty těch, které byly učiněny při vnímání. A tyto pohyby, které na sebe bezprostředně navazovaly jeden za druhým při vnímání, pokračují také po vnímání''.

Hobbes rozlišoval mezi a) představami prostými – vzpomínkami a b) představami složenými – kombinacemi mezi již uloženými představami prostými, a právě tyto představy považoval za výtvory fantazie jakožto specifické lidské schopnosti, funkce.
Myšlení považuje Hobbes za sousednost představ, která vychází z předchozí zkušenosti.
Toto řazení myšlenek může být buď neúmyslné, nebo úmyslné, rozlišuje tedy volné a řízené asociace^[4].
Duše je pro Hobbese prázdný pojem - smysl mají jen jevy vědomí a jejich pohyb by měl být vyjadřován zákony matematicko-mechanistiké povahy^[5].

↑ Hyhlík, F. (1973). Malá encyklopedie současné psychologie. Praha: SPN.
↑ Plháková, A. (2006). Dějiny psychologie. Praha: Portál.
↑ Hobbes, T. (1900). Leviathan: Or the Matter, Forme and Power of a Commonwealth, Ecclesiasticall and Civil (Vol. 21). Yale University Press.
↑ Plháková, A. (2006). Dějiny psychologie. Praha: Portál.
↑ Nakonečný, M. (1995). Průvodce dějinami psychologie. Praha: SPN.

Greenwood, J. D. (2015). A conceptual history of psychology: exploring the tangled web. Cambridge University Press.

@@ Řádek 10: / Řádek 10: @@
 == Thomas Hobbes (1588 - 1679) ==
-* Významný představitel anglického racionalismu a sensualismu.
 * Nejvýznamnějším spisem je '''''Leviatan''''' (1651)
-* Je autorem teorie '''mechanistického racionalismu''', jehož východiskem k výkladu všech oborů filozofie je pohyb.
 * T. Hobbes <ref>Hobbes, T. (1900). Leviathan: Or the Matter, Forme and Power of a Commonwealth, Ecclesiasticall and Civil (Vol. 21). Yale University Press.</ref> k fantazii: '',,Všechny představy jsou pohyby uvnitř nás, zbytkové relikty těch, které byly učiněny při vnímání. A tyto pohyby, které na sebe bezprostředně navazovaly jeden za druhým při vnímání, pokračují také po vnímání''''.