Uživatel:Magdalena.Rehakova/Pískoviště/Empirické přístupy: Porovnání verzí
< Uživatel:Magdalena.Rehakova | Pískoviště (Založena nová stránka s textem „'''Empirické přístupy''' (Empirical Approaches) neboli '''pragmatické přístupy''' jsou jedním z vývojových směrů managementu 20. století. „Vy…“) |
|||
Řádek 14: | Řádek 14: | ||
Hlavní oblasti, které jsou obsahem doporučení empirických přístupů: | Hlavní oblasti, které jsou obsahem doporučení empirických přístupů: | ||
− | „-strategické řízení | + | „-[[strategické řízení]] |
-týmová práce | -týmová práce | ||
Řádek 22: | Řádek 22: | ||
-podpora tvořivosti a inovace | -podpora tvořivosti a inovace | ||
− | -podniková kultura | + | -[[podniková kultura]] |
− | -odklon od autoritativního stylu řízení k neformálním stylům | + | -odklon od [[autoritativní styl řízení|autoritativního stylu řízení]] k neformálním stylům |
- doporučení pro jednání se spolupracovníky: vytvářet prostředí otevřené diskuzím, aktivní účast podřízených, vítat nové nápady a iniciativu, spíše se ptát než poučovat, respektovat důstojnost a názory pracovníků“ <ref name="koci" /> | - doporučení pro jednání se spolupracovníky: vytvářet prostředí otevřené diskuzím, aktivní účast podřízených, vítat nové nápady a iniciativu, spíše se ptát než poučovat, respektovat důstojnost a názory pracovníků“ <ref name="koci" /> | ||
=== Management jako umění řídit === | === Management jako umění řídit === | ||
− | Dochází se k přesvědčení, že management je velmi intuitivní, že je uměním, a že záleží především na osobnosti a zkušenostech každého jednotlivého lídra. „Úspěchy manažerů spočívají v jejich způsobu řízení a organizace, v motivačním systému, ve stylu vedení.“ <ref name="koci" /> | + | Dochází se k přesvědčení, že management je '''velmi intuitivní''', že je uměním, a že záleží především na '''osobnosti a zkušenostech''' každého jednotlivého lídra. „Úspěchy manažerů spočívají v jejich způsobu řízení a organizace, v motivačním systému, ve stylu vedení.“ <ref name="koci" /> |
== Kritika == | == Kritika == | ||
Řádek 36: | Řádek 36: | ||
== Významní představitelé == | == Významní představitelé == | ||
− | Peter F. Drucker | + | '''Peter F. Drucker''' |
− | Alfred D. Chandler | + | '''Alfred D. Chandler''' |
− | Henry Mintzberg | + | '''Henry Mintzberg''' |
− | Kae H. Chung | + | '''Kae H. Chung''' |
− | John P. Kotter | + | '''John P. Kotter''' |
− | Kenichi Ohmae | + | '''Kenichi Ohmae''' |
Další představitelé: | Další představitelé: |
Verze z 25. 4. 2017, 21:07
Empirické přístupy (Empirical Approaches) neboli pragmatické přístupy jsou jedním z vývojových směrů managementu 20. století. „Vycházejí z rozboru a zobecnění kladných i záporných poznatků z manažerské praxe.“ [1]
Podle Chungovy klasifikace dějin managementu se řadí k moderním směrům, které navazují na směry klasické. Moderní směry se rozvíjejí od 40. do 70. let 20. st. a spolu s empirickými přístupy zde nalezneme sociálně-psychologické přístupy , systémové přístupy a procesní přístupy.
Ač podle dělení spadají empirické směry do období od 40. do 70. let 20. st., jejich plný rozvoj nastává především až v letech sedmdesátých a následně překračuje do let osmdesátých i dále.[2]
Učit se od úspěšných
Empirické přístupy příliš nerozvíjejí teoretické koncepty vzniklé z předchozích období. Zaměřují se především na praxi a na převzetí know-how od úspěšných organizací a manažerů. Zkušenosti a výsledky významných organizací a manažerů jsou analyzovány, zkoumány pro identifikaci úspěšných i neúspěšných postupů a následně zobecňovány. Jsou vytvářena doporučení pro manažerská jednání tak, aby byla co nejefektivnější a přinášela co nejlepší výsledky a s tím spojený rozvoj a prosperitu organizace.[2] Vzniklá doporučení mohou být dokonce až formě návodů.[1]
Empirické přístupy jsou velmi rozmanité a rozsáhlé, obsahově poměrně těžce ukotvitelné. Patří sem například i autobiografická díla úspěšných manažerů, kteří popisují postupy a metody řízení ze své praxe.[3]
Hlavní oblasti, které jsou obsahem doporučení empirických přístupů:
-týmová práce
-spoluúčast na řízení
-podpora tvořivosti a inovace
-odklon od autoritativního stylu řízení k neformálním stylům
- doporučení pro jednání se spolupracovníky: vytvářet prostředí otevřené diskuzím, aktivní účast podřízených, vítat nové nápady a iniciativu, spíše se ptát než poučovat, respektovat důstojnost a názory pracovníků“ [2]
Management jako umění řídit
Dochází se k přesvědčení, že management je velmi intuitivní, že je uměním, a že záleží především na osobnosti a zkušenostech každého jednotlivého lídra. „Úspěchy manažerů spočívají v jejich způsobu řízení a organizace, v motivačním systému, ve stylu vedení.“ [2]
Kritika
Doporučení se mnohdy neopírají o teoretická východiska. Je myšlenkově velmi rozmanitý, názory a doporučované přístupy si mohou vinou nedostatečného zobecnění protiřečit.[3]
Významní představitelé
Peter F. Drucker
Alfred D. Chandler
Henry Mintzberg
Kae H. Chung
John P. Kotter
Kenichi Ohmae
Další představitelé: T. J. Peters, R. H. Waterman, R. M. Kanterová, P. Kotler, M. E. Porter, H. I. Ansoff, J. Adair, M. Hammer, J. Champy[3]
- ↑ 1,0 1,1 VODÁČEK, Leo a Oľga VODÁČKOVÁ. Moderní management v teorii a praxi. 3., rozš. vyd. Praha: Management Press, 2013.
- ↑ 2,0 2,1 2,2 2,3 KOCIANOVÁ, Renata. Personální řízení: východiska a vývoj. 2., přeprac. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2012.
- ↑ 3,0 3,1 3,2 BLAŽEK, Ladislav. Management: organizování, rozhodování, ovlivňování. 2., rozš. vyd. Praha: Grada, 2014.