Uživatel:Magdalena.Rehakova/Pískoviště/Generace Y: Porovnání verzí

< Uživatel:Magdalena.Rehakova‎ | Pískoviště
(Založena nová stránka s textem „Označení '''Generace Y''' pochází z roku 1993, kdy jej poprvé publikoval časopis ''Advertising Age''. Dnes je generace Y charakterizována jako děti…“)
 
Řádek 1: Řádek 1:
Označení '''Generace Y''' pochází z roku 1993, kdy jej poprvé publikoval časopis ''Advertising Age''. Dnes je generace Y charakterizována jako děti narozené mezi lety '''1976 – 2000'''.<ref name="kop">KOPECKÝ, Ladislav. <i>Public relations: dějiny - teorie - praxe</i>. Praha: Grada, 2013.</ref> (I když časová vymezení se mohou v jednotlivých publikacích lišit.) Lidé narození do generace Y budou od roku 2025 '''převládat na trhu práce''' a proto je nutné identifikovat jejich hodnoty a přizpůsobit firemní politiky tak, aby byli nastupující generací vnímány jako atraktivní. Generace Y vnímá jako prioritu rovnováhu mezi pracovním a osobním životem, tzv. '''work-life balance''', čímž se nejvýrazněji odlišují od generací předcházejících.<ref name="rezl">REZLEROVÁ, Jaroslava. <i>Na trh práce přichází generace Y</i>. HR forum, 2009. č.4 </ref>
+
Označení '''Generace Y''' pochází z roku 1993, kdy jej poprvé publikoval časopis ''Advertising Age''. Dnes je generace Y charakterizována jako děti narozené mezi lety '''1976 – 2000'''.<ref name="kop">KOPECKÝ, Ladislav. <i>Public relations: dějiny - teorie - praxe</i>. Praha: Grada, 2013.</ref> (I když časová vymezení se mohou v jednotlivých publikacích lišit.) Lidé generace Y budou od roku 2025 '''převládat na trhu práce''' a proto je nutné identifikovat jejich hodnoty a přizpůsobit firemní politiky tak, aby byly nastupující generací vnímány jako atraktivní. Generace Y považuje za svou prioritu rovnováhu mezi pracovním a osobním životem, tzv. '''work-life balance''', čímž se její příslušníci nejvýrazněji odlišují od příslušníků generací předcházejících.<ref name="rezl">REZLEROVÁ, Jaroslava. <i>Na trh práce přichází generace Y</i>. HR forum, 2009. č.4 </ref>
  
 
== Předchozí generace==
 
== Předchozí generace==
 
Historicky první generace označovaná jako „'''baby boomers'''“, je generací lidí narozených po druhé světové válce až zhruba do poloviny šedesátých let dvacátého století. Po té nastupuje '''generace X''', do které spadají lidé narození do poloviny let sedmdesátých. Ti v současnosti tvoří většinu pracujících na trhu práce.<ref name="rezl" />
 
Historicky první generace označovaná jako „'''baby boomers'''“, je generací lidí narozených po druhé světové válce až zhruba do poloviny šedesátých let dvacátého století. Po té nastupuje '''generace X''', do které spadají lidé narození do poloviny let sedmdesátých. Ti v současnosti tvoří většinu pracujících na trhu práce.<ref name="rezl" />
 
=== Generace X ===
 
=== Generace X ===
V zaměstnání je jejich hlavním motivátorem dosažení dobrého platu/mzdy – příliš si nepůjčují, nezadlužují se, mají rádi “své jisté“. Důležitá je pro ně stabilita, nepříliš často mění zaměstnavatele. Rodinu zakládají v pozdějším věku, často je to ale u nich spojeno s odchodem z pracovního procesu.<ref name="rezl" />
+
V zaměstnání je hlavní motivací příslušníků generace X dosažení dobrého platu/mzdy – příliš si nepůjčují, nezadlužují se, mají rádi “své jisté“. Důležitá je pro ně stabilita, nepříliš často mění zaměstnavatele. Rodinu zakládají v pozdějším věku, často je to ale u nich spojeno s odchodem z pracovního procesu.<ref name="rezl" />
 
== Generace Y ==
 
== Generace Y ==
 
Lidé generace Y jsou v podstatě bráni jako potomci generace „baby boomers“.<ref name="kop" />
 
Lidé generace Y jsou v podstatě bráni jako potomci generace „baby boomers“.<ref name="kop" />
  
Jejich vstup do pracovního procesu již dnes přináší specifický náhled na život a odlišné požadavky na pracovní podmínky, než jaké měla generace předcházejí, tedy '''generace X'''. S tím je spojen apel na zaměstnavatele, aby věnoval pozornost jejich potřebám, představám a očekáváním, pokud chce dosáhnout oboustranné spokojenosti.<ref name="rezl" />Generace Y vnímá peníze jako prostředek k dosažení svých zájmů. Nebrání se hypotékám a půjčování si peněz. Nebojí se změn, snáze mění pracovní místa. Zaměřují se především na dlouhodobý efekt svých aktivit, podstatná dovednost je pro ně efektivní využívání času. Zaměstnavatel od nich může očekávat '''vyšší digitální gramotnost'''.  
+
Jejich vstup do pracovního procesu již dnes přináší specifický náhled na život a odlišné požadavky na pracovní podmínky, než jaké měla generace předcházejí, tedy '''generace X'''. S tím je spojen apel na zaměstnavatele, aby věnoval pozornost jejich potřebám, představám a očekáváním, pokud chce dosáhnout oboustranné spokojenosti.<ref name="rezl" />Generace Y vnímá peníze jako prostředek k dosažení svých zájmů. Nebrání se hypotékám a půjčování si peněz. Nebojí se změn, snáze mění pracovní místa. Zaměřuje se především na dlouhodobý efekt svých aktivit. Pro příslušníky této generace je podstatné efektivní využívání času. Zaměstnavatel od nich může očekávat '''vyšší digitální gramotnost'''.  
Lidé generace Y odkládají založení rodiny podobně jako generace X, ale s tím rozdílem, že se poté snaží skloubit rodinu i svou dosavadní práci. S tím je spojená poptávka po '''alternativních úvazcích''' nebo třeba home officech. Důraz na work-life balance je jedním z hlavních rozdílů mezi generacemi X a Y.  
+
Lidé generace Y odkládají založení rodiny podobně jako generace X, ale s tím rozdílem, že se poté snaží skloubit rodinu i svou dosavadní práci. S tím je spojená poptávka po '''alternativních úvazcích''' nebo třeba po práci z domova (home office). Důraz na work-life balance je jedním z hlavních rozdílů mezi generacemi X a Y.  
 
=== Work-life balance ===
 
=== Work-life balance ===
Trend slaďování práce a osobního života vychází ze změn společnosti druhé poloviny 20. století, kdy začínalo být nutností dvou příjmů v rodinném rozpočtu. To odstartovalo příliv žen na trh práce a s tím spojený fakt, že v dnešní době není člena rodiny, který by se výlučně staral jen o domácnost.<ref name="siro">SIROVÁTKA, Tomáš. <i>Rodina, zaměstnání a sociální politika</i>. Brno: Fakulta sociálních studií (Institut pro výzkum reprodukce a integrace společnosti) Masarykovy univerzity v Brně v nakl. Albert, 2006.</ref>
+
Trend slaďování práce a osobního života vychází ze změn společnosti druhé poloviny 20. století, kdy byly nutností dva příjmy v rodinném rozpočtu. To odstartovalo příliv žen na trh práce a s tím spojený fakt, že v dnešní době není člena rodiny, který by se výlučně staral jen o domácnost.<ref name="siro">SIROVÁTKA, Tomáš. <i>Rodina, zaměstnání a sociální politika</i>. Brno: Fakulta sociálních studií (Institut pro výzkum reprodukce a integrace společnosti) Masarykovy univerzity v Brně v nakl. Albert, 2006.</ref>
  
V šedesátých a sedmdesátých letech 20. století byl pojem work-life balance spojován zejména s pracujícími ženami, které zastávali zároveň i roli matky. V letech osmdesátých se začínající společnosti jako Merck, Deloitte & Touche, nebo IBM zasloužili o změnu pohledu na pracující matky úpravou politiky organizace, změnou svých firemních strategiích (např. důrazem na mateřskou dovolenou, zpřístupnění práce z domova…) Koncem osmdesátých let se pozornost okolo slaďování pracovního a osobního života začala orientovat na celou rodinu. V letech devadesátých se dostala do podvědomí většiny firem a vytvořila jednu ze základních potřeb pracovníků, na které je třeba brát ohledy a přizpůsobit jim svou politiku.<ref>JIM, Bird. <i>WORK-LIFE BALANCE DOING IT RIGHT AND AVOIDING THE PITFALLS</i>. 2006. Dostupné také z: http://www.worklifebalance.com/assets/pdfs/article3.pdf</ref>
+
V šedesátých a sedmdesátých letech 20. století byl pojem work-life balance spojován zejména s pracujícími ženami, které zastávaly zároveň i roli matky. V letech osmdesátých se začínající společnosti jako Merck, Deloitte & Touche, nebo IBM zasloužily o změnu pohledu na pracující matky úpravou politiky organizace, změnou svých firemních strategií (např. důrazem na mateřskou dovolenou, zpřístupnění práce z domova…) Koncem osmdesátých let se pozornost okolo slaďování pracovního a osobního života začala orientovat na celou rodinu. V letech devadesátých se sladění pracovního a osobního života dostalo do podvědomí většiny firem jako nedílná součást základních potřeb pracovníků, na které je třeba brát ohledy a přizpůsobit jim firemní politiku.<ref>JIM, Bird. <i>WORK-LIFE BALANCE DOING IT RIGHT AND AVOIDING THE PITFALLS</i>. 2006. Dostupné také z: http://www.worklifebalance.com/assets/pdfs/article3.pdf</ref>
  
Firmy se v současnosti snaží zareagovat na tento trend a vytvořit nejrůznější benefity, které se v oblasti work-life balance označují jako „'''family friendly policy'''“.<ref name="siro" />
+
V současnosti firmy trend work-life balance reflektují nabídkou nejrůznějších benefitů,  kterými jsou například:
  
Příklady firemních opatření v oblasti work-life balance:
 
 
* alternativní úvazky
 
* alternativní úvazky
 
* plány osobního a pracovního rozvoje během mateřské/rodičovské dovolené
 
* plány osobního a pracovního rozvoje během mateřské/rodičovské dovolené
 
* uzpůsobení úvazku při postupném odchodu pracovníků do důchodu
 
* uzpůsobení úvazku při postupném odchodu pracovníků do důchodu
 
* nabídka konzultací, koučování, firemních akcí v oblasti slaďování pracovního a osobního života
 
* nabídka konzultací, koučování, firemních akcí v oblasti slaďování pracovního a osobního života
* důležitá jednání pořádaná v časech, který je nekomfortnější pro všechny členy skupiny
+
* důležitá jednání pořádaná v čase, který je nejkomfortnější pro všechny členy skupiny (10-15 hod)
 
* firemní školky
 
* firemní školky
* tzv. „career break“ = neplacené volno pro odpočinek zaměstnancefiremní akce pro rodinné příslušníky zaměstnanců
+
* tzv. „career break“ = neplacené volno pro odpočinek zaměstnance
 +
* firemní akce pro rodinné příslušníky zaměstnanců
 
* dny otevřených dveří pro děti zaměstnanců
 
* dny otevřených dveří pro děti zaměstnanců
  
Pokud firmy vyjdou požadavkům zaměstnanců z generace Y vstříc, získají mnohé. Zvýší se angažovanost zaměstnanců, motivace a s tím ruku v ruce i výkon a efektivita práce. Posílí se loajalita zaměstnanců k firmě, sníží se fluktuace. Dále se sníží se nemocnost. Posílí se dobré jméno firmy (přes ocenění v oblasti work-life balace, referencemi spokojených zaměstnanců…) Dojde ke zvýšení celkové atraktivity firmy, protože kvalitní a schopné zaměstnance zajímají benefity. <ref>BLANKA, Junová. <i>Čas pro změnu:..k rovnováze práce a soukromí</i>. 2012, 93 s. Dostupné také z: http://www.pracenadalku.cz/ebook-sladovani</ref>
+
Pokud firmy vyjdou požadavkům zaměstnanců z generace Y vstříc, získají mnohé. Zvýší se angažovanost zaměstnanců, motivace a s tím ruku v ruce i výkon a efektivita práce. Posílí se loajalita zaměstnanců k firmě, sníží se fluktuace, také nemocnost klesne. Posílí se dobré jméno firmy (oceněními v oblasti work-life balance, referencemi spokojených zaměstnanců…) Dojde ke zvýšení celkové atraktivity firmy, protože kvalitní a schopné zaměstnance zajímají benefity. <ref>BLANKA, Junová. <i>Čas pro změnu:..k rovnováze práce a soukromí</i>. 2012, 93 s. Dostupné také z: http://www.pracenadalku.cz/ebook-sladovani</ref>
  
 
== Odkazy ==
 
== Odkazy ==
Řádek 35: Řádek 35:
  
 
=== Klíčová slova ===
 
=== Klíčová slova ===
generace X, generace Y, work-life balance, slaďování pracovního a osobního života, family-friendly policy
+
generace X, generace Y, work-life balance, slaďování pracovního a osobního života

Verze z 8. 5. 2017, 21:05

Označení Generace Y pochází z roku 1993, kdy jej poprvé publikoval časopis Advertising Age. Dnes je generace Y charakterizována jako děti narozené mezi lety 1976 – 2000.[1] (I když časová vymezení se mohou v jednotlivých publikacích lišit.) Lidé generace Y budou od roku 2025 převládat na trhu práce a proto je nutné identifikovat jejich hodnoty a přizpůsobit firemní politiky tak, aby byly nastupující generací vnímány jako atraktivní. Generace Y považuje za svou prioritu rovnováhu mezi pracovním a osobním životem, tzv. work-life balance, čímž se její příslušníci nejvýrazněji odlišují od příslušníků generací předcházejících.[2]

Předchozí generace

Historicky první generace označovaná jako „baby boomers“, je generací lidí narozených po druhé světové válce až zhruba do poloviny šedesátých let dvacátého století. Po té nastupuje generace X, do které spadají lidé narození do poloviny let sedmdesátých. Ti v současnosti tvoří většinu pracujících na trhu práce.[2]

Generace X

V zaměstnání je hlavní motivací příslušníků generace X dosažení dobrého platu/mzdy – příliš si nepůjčují, nezadlužují se, mají rádi “své jisté“. Důležitá je pro ně stabilita, nepříliš často mění zaměstnavatele. Rodinu zakládají v pozdějším věku, často je to ale u nich spojeno s odchodem z pracovního procesu.[2]

Generace Y

Lidé generace Y jsou v podstatě bráni jako potomci generace „baby boomers“.[1]

Jejich vstup do pracovního procesu již dnes přináší specifický náhled na život a odlišné požadavky na pracovní podmínky, než jaké měla generace předcházejí, tedy generace X. S tím je spojen apel na zaměstnavatele, aby věnoval pozornost jejich potřebám, představám a očekáváním, pokud chce dosáhnout oboustranné spokojenosti.[2]Generace Y vnímá peníze jako prostředek k dosažení svých zájmů. Nebrání se hypotékám a půjčování si peněz. Nebojí se změn, snáze mění pracovní místa. Zaměřuje se především na dlouhodobý efekt svých aktivit. Pro příslušníky této generace je podstatné efektivní využívání času. Zaměstnavatel od nich může očekávat vyšší digitální gramotnost. Lidé generace Y odkládají založení rodiny podobně jako generace X, ale s tím rozdílem, že se poté snaží skloubit rodinu i svou dosavadní práci. S tím je spojená poptávka po alternativních úvazcích nebo třeba po práci z domova (home office). Důraz na work-life balance je jedním z hlavních rozdílů mezi generacemi X a Y.

Work-life balance

Trend slaďování práce a osobního života vychází ze změn společnosti druhé poloviny 20. století, kdy byly nutností dva příjmy v rodinném rozpočtu. To odstartovalo příliv žen na trh práce a s tím spojený fakt, že v dnešní době není člena rodiny, který by se výlučně staral jen o domácnost.[3]

V šedesátých a sedmdesátých letech 20. století byl pojem work-life balance spojován zejména s pracujícími ženami, které zastávaly zároveň i roli matky. V letech osmdesátých se začínající společnosti jako Merck, Deloitte & Touche, nebo IBM zasloužily o změnu pohledu na pracující matky úpravou politiky organizace, změnou svých firemních strategií (např. důrazem na mateřskou dovolenou, zpřístupnění práce z domova…) Koncem osmdesátých let se pozornost okolo slaďování pracovního a osobního života začala orientovat na celou rodinu. V letech devadesátých se sladění pracovního a osobního života dostalo do podvědomí většiny firem jako nedílná součást základních potřeb pracovníků, na které je třeba brát ohledy a přizpůsobit jim firemní politiku.[4]

V současnosti firmy trend work-life balance reflektují nabídkou nejrůznějších benefitů, kterými jsou například:

  • alternativní úvazky
  • plány osobního a pracovního rozvoje během mateřské/rodičovské dovolené
  • uzpůsobení úvazku při postupném odchodu pracovníků do důchodu
  • nabídka konzultací, koučování, firemních akcí v oblasti slaďování pracovního a osobního života
  • důležitá jednání pořádaná v čase, který je nejkomfortnější pro všechny členy skupiny (10-15 hod)
  • firemní školky
  • tzv. „career break“ = neplacené volno pro odpočinek zaměstnance
  • firemní akce pro rodinné příslušníky zaměstnanců
  • dny otevřených dveří pro děti zaměstnanců

Pokud firmy vyjdou požadavkům zaměstnanců z generace Y vstříc, získají mnohé. Zvýší se angažovanost zaměstnanců, motivace a s tím ruku v ruce i výkon a efektivita práce. Posílí se loajalita zaměstnanců k firmě, sníží se fluktuace, také nemocnost klesne. Posílí se dobré jméno firmy (oceněními v oblasti work-life balance, referencemi spokojených zaměstnanců…) Dojde ke zvýšení celkové atraktivity firmy, protože kvalitní a schopné zaměstnance zajímají benefity. [5]

Odkazy

Reference

  1. 1,0 1,1 KOPECKÝ, Ladislav. Public relations: dějiny - teorie - praxe. Praha: Grada, 2013.
  2. 2,0 2,1 2,2 2,3 REZLEROVÁ, Jaroslava. Na trh práce přichází generace Y. HR forum, 2009. č.4
  3. SIROVÁTKA, Tomáš. Rodina, zaměstnání a sociální politika. Brno: Fakulta sociálních studií (Institut pro výzkum reprodukce a integrace společnosti) Masarykovy univerzity v Brně v nakl. Albert, 2006.
  4. JIM, Bird. WORK-LIFE BALANCE DOING IT RIGHT AND AVOIDING THE PITFALLS. 2006. Dostupné také z: http://www.worklifebalance.com/assets/pdfs/article3.pdf
  5. BLANKA, Junová. Čas pro změnu:..k rovnováze práce a soukromí. 2012, 93 s. Dostupné také z: http://www.pracenadalku.cz/ebook-sladovani

.

Související články

Klíčová slova

generace X, generace Y, work-life balance, slaďování pracovního a osobního života