Reflexní oblouk: Porovnání verzí

m (Petr.Kosik přesunul stránku Reflex na Reflexní oblouk: pojednává primárně o reflexním oblouku)
(Žádný rozdíl)

Verze z 19. 7. 2017, 17:58

Popis reflexního oblouku[1]

Reflex je základní funkční jednotka nervového systému. Je tvořen reflexním obloukem

  • Reflexní oblouk je tvořen
  1. receptor -přijímá podněty
  2. aferentní (dostředivá) dráha - vede podnět do CNS
  3. Centrální nervová soustava- podnět zpracuje
  4. eferentní (odstředivá) dráha - vede podnět podle charakteru buď do svalu nebo žlázy
  5. efektor- sval či žláza vykonávající činnost[2]

Dělení reflexů

Jednoduchý reflex

dvouneuronový, monosynaptický (2 neurony, 1 synapse)

  • ze svalového vlákna odchází dostředivé (aferentní, senzitivní) dráhy, které vstupují zadními kořeny do míchy, jdou do předních rohů míšních, dochází k synaptickému přepojení, odtud vychází druhé vlákno (odstředivé, eferentní, motorické) směrem ke svalovému vláknu
  • funkčně: propriorecepční reflexy -> rychlé, aktivní, nepodléhají výraznému zdržení,

přepojení na synapsích je krátké, většinou tyto reflexy nemají kontrolu z nadřazených center mozkové kůry a tím pádem se nedají ovlivnit vůlí, jsou časově neunavitelné

  • příklad: patelární reflex (klepnutí do kolena)-> i když bude klepat hodinu, pořád budeme nohu stejně rychle vystřelovat

Složitější reflex

tříneuronový, disynaptický (3 neurony, 2 synapse)

  • receptor, z kůže vychází dostředivý (senzitivní) neuron, vstupuje zadními kořeny do míchy, kde dochází k synaptickému přepojení, v rámci míchy jde o 1 vmezeřený interneuron, jde do předních kořenů míchy a z předních kořenů míchy vychází motoneuron, který jde ke svalu
  • funkčně: exterorecepční reflexy -> o něco složitější, u některých se nadřazené centrum už podílí (vliv mozkové kůry), bolestivé reflexy, mohou být do jisté míry ovlivnitelné vůlí

Komplikovaný reflex

multineuronový, multisynaptický

  • už se nelze spočítat kolik je neuronů a kolik synapsí
  • vegetativní (viscerální) neurony
  • dostředivý (senzitivní) neuron jde k vegetativnímu centru, vegetativním gangliím a odtud jde k nadřazeným příslušným místům. Pomocí převodu sympatiku/parasympatiku se dělí další neuron, odtud jde do CNS, kde odcházejí kolaterály k nadřazeným orgánům, které regulují vegetativní systém (nadřazený systém vegetativního aparátu je v hypotalamu)

Reflexy se dále dělí na podmíněné a nepodmíněné

Podmíněný reflex

Jedná se o typ učení vznikající tzv. podmiňováním. Klasicky se tedy jedná o reakci na jistý podnět, podnět ale může být nahrazen a reakce zůstává stejná. Dobrým příkladem vytvoření podmíněné rekce je práce I.P. Pavlova se slinnými žlázami psů reagujících na jídlo a zvonění zvonkem. Druhým typem podmíněného reflexu je tzv. operativní podmiňování, které souvisí s činností subjektu. Jedná se o pozitivní i negativní podmiňování, které má zapříčinit žádanou úpravu chování subjektu. Příkladem může být odměna ve formě sladkosti pro dítě za kupříkladu poděkování a pohlavek za sprostou mluvu.

Nepodmíněný reflex

Jedná se o zcela automatické reakce, které se za daných podmínek vždy dostaví. Má je na svědomí genetická stavba jedince a jeho nervů. Jedná se jak o patelární reflexy (pohyb nohy po ťuknutí do podkolenní jamky), tak o obranné reflexy (kašlání, automatické odtáhnutí části těla při způsobení popálení, mrkání,..).

Reference

  1. Commons.wikimedia.org. Retrieved from:http://www.wikiskripta.eu/index.php/Soubor:Sch%C3%A9ma_Reflexn%C3%ADho_Oblouku.jpg
  2. Orel, M., & Facová, V. (2009). Člověk, jeho mozek a svět. (Vyd. 1., 256 s.) Praha: Grada.
  3. Radil, T. (1975). Základy neurofyziologie: pro studující psychologie. Praha: Státní pedagogické nakladatelství.