Haló efekt: Porovnání verzí
(Vymazal jsem to pravidlo 55-38-7, protože to je zjednodušené a v podstatě nesmysl vyvozený z výzkumu Mehrabiana. I Hartl se nachytal.) |
m |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
| − | '''Haló efekt''' (anglicky halo effect) je druh laické chyby v sociální [[percepce|percepci]] osob (vnímání a jejich posuzování) a také jedno ze sociálních [[ | + | '''Haló efekt''' (anglicky ''halo effect'') je druh laické chyby v sociální [[percepce|percepci]] osob ([[vnímání]] a jejich [[posuzování]]) a také jedno ze sociálních [[Přehled kognitivních zkreslení|kognitivních zkreslení]]. Autorem termínu je [[Edward Thorndike]]. Vzniká v době, kdy objekt vidíme poprvé nebo po dlouhé době. Takto získané první dojmy ovlivňují do jisté míry pozdější dojmy z téhož objektu. |
| + | |||
== Mechanismus haló efektu == | == Mechanismus haló efektu == | ||
| + | |||
Haló efekt je založen na '''vnějším zjevu a povrchových kritériích''', případně pověsti objektu (dříve obdržených informacích od jiných osob). Je určen centrální vlastností (nejčastěji fyzickým zjevem, expresivními a jinými motorickými projevy nebo verbálním chováním), podle které je osoba vnímána jako komplexní struktura. | Haló efekt je založen na '''vnějším zjevu a povrchových kritériích''', případně pověsti objektu (dříve obdržených informacích od jiných osob). Je určen centrální vlastností (nejčastěji fyzickým zjevem, expresivními a jinými motorickými projevy nebo verbálním chováním), podle které je osoba vnímána jako komplexní struktura. | ||
=== Organizace vnímání <ref>Nakonečný, M. (2000). Sociální psychologie. Praha: Academia.</ref>=== | === Organizace vnímání <ref>Nakonečný, M. (2000). Sociální psychologie. Praha: Academia.</ref>=== | ||
| + | |||
# Vnímání se zaměřuje na vnější zjev a povrchová kritéria | # Vnímání se zaměřuje na vnější zjev a povrchová kritéria | ||
# Je určena centrální vlastnost a to, co z ní vyplývá nebo je jí asociováno, je bráno jako dané | # Je určena centrální vlastnost a to, co z ní vyplývá nebo je jí asociováno, je bráno jako dané | ||
# Osoba je mentálně zobrazena jako vzorec k sobě se hodících vlastností | # Osoba je mentálně zobrazena jako vzorec k sobě se hodících vlastností | ||
# Osoba je vnímána jako komplexní struktura | # Osoba je vnímána jako komplexní struktura | ||
| + | |||
=== Další ovlivňující faktory === | === Další ovlivňující faktory === | ||
| + | |||
Pro vytvoření prvního dojmu záleží rovněž na '''osobnosti pozorujícího'''. Často se uplatňuje srovnání vnímané osoby s osobou vlastní a [[kategorizace]] (zařazování vnímaných objektů do určitých tříd podle shodnosti znaků). | Pro vytvoření prvního dojmu záleží rovněž na '''osobnosti pozorujícího'''. Často se uplatňuje srovnání vnímané osoby s osobou vlastní a [[kategorizace]] (zařazování vnímaných objektů do určitých tříd podle shodnosti znaků). | ||
| + | |||
=== Efekt novosti === | === Efekt novosti === | ||
| + | |||
[[Efekt novosti]] (anglicky primacy effect) je lidský sklon pamatovat si více věci, které jsme '''vnímali jako první'''. Pokud by se jednalo např. o řadu slov, nejlépe si zapamatujeme ta, která jsme četli nejdříve. Efekt novosti velmi úzce souvisí s haló efektem, protože funguje na stejném principu. | [[Efekt novosti]] (anglicky primacy effect) je lidský sklon pamatovat si více věci, které jsme '''vnímali jako první'''. Pokud by se jednalo např. o řadu slov, nejlépe si zapamatujeme ta, která jsme četli nejdříve. Efekt novosti velmi úzce souvisí s haló efektem, protože funguje na stejném principu. | ||
== Haló efekt v lidském životě == | == Haló efekt v lidském životě == | ||
| + | |||
S haló efektem se můžeme v osobním životě setkat nejčastěji v '''interpersonálních vztazích''', ale svůj vliv má například i v prostředí '''politickém, soudním, obchodním či pedagogickém'''. Podléháme mu nevědomky a to navzdory tomu, že o jeho funkci víme. Na objekt může mít negativní i pozitivní dopad, ovšem všeobecně se vliv haló efektu považuje za negativní. | S haló efektem se můžeme v osobním životě setkat nejčastěji v '''interpersonálních vztazích''', ale svůj vliv má například i v prostředí '''politickém, soudním, obchodním či pedagogickém'''. Podléháme mu nevědomky a to navzdory tomu, že o jeho funkci víme. Na objekt může mít negativní i pozitivní dopad, ovšem všeobecně se vliv haló efektu považuje za negativní. | ||
| + | |||
==== Příklady ==== | ==== Příklady ==== | ||
| + | |||
Z pedagogického prostředí lze uvést běžný příklad, kdy dítě, které nosí brýle, je učitelem považováno za chytré. Dále například v případě pracovního pohovoru je první dojem velmi důležitý, pět minut zpoždění nebo nevhodně zvolené oblečení může předem způsobit neúspěch nezávisle na podaném výkonu. | Z pedagogického prostředí lze uvést běžný příklad, kdy dítě, které nosí brýle, je učitelem považováno za chytré. Dále například v případě pracovního pohovoru je první dojem velmi důležitý, pět minut zpoždění nebo nevhodně zvolené oblečení může předem způsobit neúspěch nezávisle na podaném výkonu. | ||
| + | |||
== Experimentální zkoumání haló efektu == | == Experimentální zkoumání haló efektu == | ||
| + | |||
=== Experiment Edwarda L. Thorndikea === | === Experiment Edwarda L. Thorndikea === | ||
| + | |||
[[Edward L. Thorndike]] ve svém díle A constant error in psychologial ratings<ref>Thorndike, E. L. (1920). A constant error in psychological ratings, Retrieved November 10, 2014 from http://www.romolocapuano.com/progetti/</ref> (1920) publikoval studii z roku 1915, probíhající ve dvou velkých industriálních společnostech. Výzkum probíhal formou dotazníku a následného vyhodnocení korelací jednotlivých oddílů. Touto studií dokázal, jak silně spolu '''koreluje hodnocení fyzických vlastností, inteligence, vůdčích schopností, osobních vlastností a obecné hodnoty práce jedince'''. | [[Edward L. Thorndike]] ve svém díle A constant error in psychologial ratings<ref>Thorndike, E. L. (1920). A constant error in psychological ratings, Retrieved November 10, 2014 from http://www.romolocapuano.com/progetti/</ref> (1920) publikoval studii z roku 1915, probíhající ve dvou velkých industriálních společnostech. Výzkum probíhal formou dotazníku a následného vyhodnocení korelací jednotlivých oddílů. Touto studií dokázal, jak silně spolu '''koreluje hodnocení fyzických vlastností, inteligence, vůdčích schopností, osobních vlastností a obecné hodnoty práce jedince'''. | ||
| + | |||
=== Experiment Solomona Asche === | === Experiment Solomona Asche === | ||
| + | |||
Solomon Asch uspořádal několik [[experiment]] týkajících se haló efektu, ale všechny sledovaly stejný princip. Vytvořil dvě série slov A a B, které obsahovaly stejná slova, ovšem v jiném pořadí, seřazeném ve škále negativní – pozitivní, případně s obměnou jednoho slova. Slova se týkala popisu vlastností osoby, nikoliv fyzického vzhledu. Respondenty rozdělil do dvou skupin, kterým předložil rozdílné série slov, na jejichž základě měli popsat fiktivní osobu. Ti, jejichž série slov začínala negativně, obvykle popisovali osobu jako ošklivou, druhá skupina obvykle jako dobře vypadající. | Solomon Asch uspořádal několik [[experiment]] týkajících se haló efektu, ale všechny sledovaly stejný princip. Vytvořil dvě série slov A a B, které obsahovaly stejná slova, ovšem v jiném pořadí, seřazeném ve škále negativní – pozitivní, případně s obměnou jednoho slova. Slova se týkala popisu vlastností osoby, nikoliv fyzického vzhledu. Respondenty rozdělil do dvou skupin, kterým předložil rozdílné série slov, na jejichž základě měli popsat fiktivní osobu. Ti, jejichž série slov začínala negativně, obvykle popisovali osobu jako ošklivou, druhá skupina obvykle jako dobře vypadající. | ||
Pokusem Solomon Asch ukázal, jak '''jednoduchá slova''', která se nijak netýkají fyzického vzhledu, mohou '''ovlivnit naši představu o dané osobě'''. <ref>Webb, D. (n.d.). All-about-psychology.com: Solomon Asch. Retrieved November 10, 2014 from http://www.all-about-psychology.com/solomon-asch.html</ref> | Pokusem Solomon Asch ukázal, jak '''jednoduchá slova''', která se nijak netýkají fyzického vzhledu, mohou '''ovlivnit naši představu o dané osobě'''. <ref>Webb, D. (n.d.). All-about-psychology.com: Solomon Asch. Retrieved November 10, 2014 from http://www.all-about-psychology.com/solomon-asch.html</ref> | ||
| + | |||
== Reference == | == Reference == | ||
| + | |||
<references /> | <references /> | ||
| + | |||
== Použitá literatura == | == Použitá literatura == | ||
| + | |||
* Nakonečný, M. (2000). Sociální psychologie. Praha: Academia. | * Nakonečný, M. (2000). Sociální psychologie. Praha: Academia. | ||
* Hartl, P.; Hartlová, H. (2000). Psychologický slovník. Praha: Portál. | * Hartl, P.; Hartlová, H. (2000). Psychologický slovník. Praha: Portál. | ||
| Řádek 34: | Řádek 53: | ||
* Thorndike, E. L. (1920). A constant error in psychological ratings, Retrieved November 10, 2014 from http://www.romolocapuano.com/progetti/ | * Thorndike, E. L. (1920). A constant error in psychological ratings, Retrieved November 10, 2014 from http://www.romolocapuano.com/progetti/ | ||
* Grcic, J. (2008). The Hallo Effect Fallacy, Retrieved November 10, 2014 from http://nb.vse.cz/kfil/elogos/mind/grcic08.pdf | * Grcic, J. (2008). The Hallo Effect Fallacy, Retrieved November 10, 2014 from http://nb.vse.cz/kfil/elogos/mind/grcic08.pdf | ||
| + | |||
== Externí odkazy == | == Externí odkazy == | ||
| + | |||
* http://www.all-about-psychology.com/solomon-asch.html | * http://www.all-about-psychology.com/solomon-asch.html | ||
* http://ibpsychologyjournal.blogspot.cz/2010/12/halo-effect-experiment-by-solomon-asch.html | * http://ibpsychologyjournal.blogspot.cz/2010/12/halo-effect-experiment-by-solomon-asch.html | ||
* http://www.spring.org.uk/2007/10/halo-effect-when-your-own-mind-is.php | * http://www.spring.org.uk/2007/10/halo-effect-when-your-own-mind-is.php | ||
* http://www.rightattitudes.com/2010/04/30/rating-errors-halo-effect-horns-effect/ | * http://www.rightattitudes.com/2010/04/30/rating-errors-halo-effect-horns-effect/ | ||
| + | |||
== Doporučená literatura == | == Doporučená literatura == | ||
| + | |||
Schultz von Thunn, F. (2005). Jak spolu komunikujeme?: Překonávání nesnází při dorozumívání. Praha: Grada | Schultz von Thunn, F. (2005). Jak spolu komunikujeme?: Překonávání nesnází při dorozumívání. Praha: Grada | ||
| + | |||
== Klíčová slova == | == Klíčová slova == | ||
| + | |||
haló efekt, první dojem, sociální percepce, sociální kognitivní zkreslení, efekt novosti | haló efekt, první dojem, sociální percepce, sociální kognitivní zkreslení, efekt novosti | ||
| + | |||
[[Kategorie: Psychologie|*]] | [[Kategorie: Psychologie|*]] | ||
[[Kategorie: Sociální psychologie|*]] | [[Kategorie: Sociální psychologie|*]] | ||
Aktuální verze z 3. 11. 2017, 21:52
Haló efekt (anglicky halo effect) je druh laické chyby v sociální percepci osob (vnímání a jejich posuzování) a také jedno ze sociálních kognitivních zkreslení. Autorem termínu je Edward Thorndike. Vzniká v době, kdy objekt vidíme poprvé nebo po dlouhé době. Takto získané první dojmy ovlivňují do jisté míry pozdější dojmy z téhož objektu.
Obsah
Mechanismus haló efektu
Haló efekt je založen na vnějším zjevu a povrchových kritériích, případně pověsti objektu (dříve obdržených informacích od jiných osob). Je určen centrální vlastností (nejčastěji fyzickým zjevem, expresivními a jinými motorickými projevy nebo verbálním chováním), podle které je osoba vnímána jako komplexní struktura.
Organizace vnímání [1]
- Vnímání se zaměřuje na vnější zjev a povrchová kritéria
- Je určena centrální vlastnost a to, co z ní vyplývá nebo je jí asociováno, je bráno jako dané
- Osoba je mentálně zobrazena jako vzorec k sobě se hodících vlastností
- Osoba je vnímána jako komplexní struktura
Další ovlivňující faktory
Pro vytvoření prvního dojmu záleží rovněž na osobnosti pozorujícího. Často se uplatňuje srovnání vnímané osoby s osobou vlastní a kategorizace (zařazování vnímaných objektů do určitých tříd podle shodnosti znaků).
Efekt novosti
Efekt novosti (anglicky primacy effect) je lidský sklon pamatovat si více věci, které jsme vnímali jako první. Pokud by se jednalo např. o řadu slov, nejlépe si zapamatujeme ta, která jsme četli nejdříve. Efekt novosti velmi úzce souvisí s haló efektem, protože funguje na stejném principu.
Haló efekt v lidském životě
S haló efektem se můžeme v osobním životě setkat nejčastěji v interpersonálních vztazích, ale svůj vliv má například i v prostředí politickém, soudním, obchodním či pedagogickém. Podléháme mu nevědomky a to navzdory tomu, že o jeho funkci víme. Na objekt může mít negativní i pozitivní dopad, ovšem všeobecně se vliv haló efektu považuje za negativní.
Příklady
Z pedagogického prostředí lze uvést běžný příklad, kdy dítě, které nosí brýle, je učitelem považováno za chytré. Dále například v případě pracovního pohovoru je první dojem velmi důležitý, pět minut zpoždění nebo nevhodně zvolené oblečení může předem způsobit neúspěch nezávisle na podaném výkonu.
Experimentální zkoumání haló efektu
Experiment Edwarda L. Thorndikea
Edward L. Thorndike ve svém díle A constant error in psychologial ratings[2] (1920) publikoval studii z roku 1915, probíhající ve dvou velkých industriálních společnostech. Výzkum probíhal formou dotazníku a následného vyhodnocení korelací jednotlivých oddílů. Touto studií dokázal, jak silně spolu koreluje hodnocení fyzických vlastností, inteligence, vůdčích schopností, osobních vlastností a obecné hodnoty práce jedince.
Experiment Solomona Asche
Solomon Asch uspořádal několik experiment týkajících se haló efektu, ale všechny sledovaly stejný princip. Vytvořil dvě série slov A a B, které obsahovaly stejná slova, ovšem v jiném pořadí, seřazeném ve škále negativní – pozitivní, případně s obměnou jednoho slova. Slova se týkala popisu vlastností osoby, nikoliv fyzického vzhledu. Respondenty rozdělil do dvou skupin, kterým předložil rozdílné série slov, na jejichž základě měli popsat fiktivní osobu. Ti, jejichž série slov začínala negativně, obvykle popisovali osobu jako ošklivou, druhá skupina obvykle jako dobře vypadající. Pokusem Solomon Asch ukázal, jak jednoduchá slova, která se nijak netýkají fyzického vzhledu, mohou ovlivnit naši představu o dané osobě. [3]
Reference
- ↑ Nakonečný, M. (2000). Sociální psychologie. Praha: Academia.
- ↑ Thorndike, E. L. (1920). A constant error in psychological ratings, Retrieved November 10, 2014 from http://www.romolocapuano.com/progetti/
- ↑ Webb, D. (n.d.). All-about-psychology.com: Solomon Asch. Retrieved November 10, 2014 from http://www.all-about-psychology.com/solomon-asch.html
Použitá literatura
- Nakonečný, M. (2000). Sociální psychologie. Praha: Academia.
- Hartl, P.; Hartlová, H. (2000). Psychologický slovník. Praha: Portál.
- Vybíral, Z. (2000). Psychologie lidské komunikace. Praha: Portál
- Schultz von Thunn, F. (2005). Jak spolu komunikujeme?: Překonávání nesnází při dorozumívání. Praha: Grada
- Plháková, A. (2008). Učebnice obecné psychologie. Praha: Academia
- Nakonečný, M. (1995). Lexikon psychologie. Praha: Vodnář
- Thorndike, E. L. (1920). A constant error in psychological ratings, Retrieved November 10, 2014 from http://www.romolocapuano.com/progetti/
- Grcic, J. (2008). The Hallo Effect Fallacy, Retrieved November 10, 2014 from http://nb.vse.cz/kfil/elogos/mind/grcic08.pdf
Externí odkazy
- http://www.all-about-psychology.com/solomon-asch.html
- http://ibpsychologyjournal.blogspot.cz/2010/12/halo-effect-experiment-by-solomon-asch.html
- http://www.spring.org.uk/2007/10/halo-effect-when-your-own-mind-is.php
- http://www.rightattitudes.com/2010/04/30/rating-errors-halo-effect-horns-effect/
Doporučená literatura
Schultz von Thunn, F. (2005). Jak spolu komunikujeme?: Překonávání nesnází při dorozumívání. Praha: Grada
Klíčová slova
haló efekt, první dojem, sociální percepce, sociální kognitivní zkreslení, efekt novosti
Text je dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora 3.0 Česko při dodržení případných autorských práv a dalších podmínek
© 2013 ISSN: 2336-5897
