Digitální propast. Definice digitální propasti, základní dimenze digitální propasti, demografické skupiny nejvíce ohrožené digitální propastí ve vyspělém světě: Porovnání verzí
m (Klara.Voldrichova přesunul stránku Digitální propast. Definice digitální propasti, základní dimenze digitální propasti, demografické skupiny nejvíce ohrožené digitální propastí ve vyspělém světě. na [[Digitální propast. Defin…) |
|||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
− | + | '''[[Digitální_propast|Digitální propast]]''' (z angl. digital divide) je problém, který je způsoben rozdílným množstvím informací mezi lidmi, kteří mají přístup k internetu (konkrétně širokopásmovému připojení), a obecněji k IT technologiím, a lidmi, kteří ho nemají. Tento pojem začal být populární v 90. letech 20. století.<ref>The Digital Divide, ICT, and Broadband Internet. Internet World Stats: Usage and Population Statistics [online]. [cit. 2017-11-10]. Dostupné z: http://www.internetworldstats.com/links10.htm</ref> | |
− | '''[[Digitální_propast|Digitální propast]]''' (z angl. digital divide) je problém, který je způsoben rozdílným množstvím informací mezi lidmi, kteří mají přístup k internetu (konkrétně širokopásmovému připojení), a obecněji k IT technologiím, a lidmi, kteří ho nemají. Tento pojem začal být populární v 90. letech 20. století.<ref>http://www.internetworldstats.com/links10.htm</ref> | ||
==Základní dimenze== | ==Základní dimenze== | ||
+ | === Primární digitální propast === | ||
+ | === Sekundární digitální propast === | ||
+ | <br /> | ||
[[Pippa Norris]], teoretička a harvardská profesorka, rozděluje digitální propast následovně: | [[Pippa Norris]], teoretička a harvardská profesorka, rozděluje digitální propast následovně: | ||
===Globální=== | ===Globální=== | ||
===Sociální=== | ===Sociální=== | ||
===Demokratická=== | ===Demokratická=== | ||
− | |||
− | |||
− | |||
− | == | + | ==Ohrožené demografické skupiny== |
− | Přístup k počítačům a internetu je stěžejní pro přístup k informacím týkajících se politických, ekonomických a sociálních aspektů všedního života. Pojem digitální propast se týká především chudé, starší či hendikepované části obyvatelstva po celém světě.<ref>https://cs.stanford.edu/people/eroberts/cs201/projects/digital-divide/start.html</ref> | + | Přístup k počítačům a internetu je stěžejní pro přístup k informacím týkajících se politických, ekonomických a sociálních aspektů všedního života. Pojem digitální propast se týká především chudé, starší či hendikepované části obyvatelstva po celém světě.<ref>Digital Divide. Stanford Computer Science [online]. Stanford University [cit. 2017-11-10]. Dostupné z: https://cs.stanford.edu/people/eroberts/cs201/projects/digital-divide/start.html</ref> |
− | + | ||
=== Digitální propast a socioekonomický status === | === Digitální propast a socioekonomický status === | ||
− | === Digitální propast a věk === | + | Socioekonomický status je tvořen výší příjmu a nejvyšším dosaženým vzděláním. Jelikož je nákup, případně i používání, informačních technologií zpravidla spojen s výdajem financí, ne každý je schopen dovolit si ho. Vzdělání jedince pak předurčuje jeho schopnosti tyto technologie správně využívat, orientovat se v informačních zdrojích, správně vyhledávat informace a tyto informace vyhodnocovat. Tyto faktory tedy značně ovlivňují distribuci informačních technologií, které se rychleji rozšiřují mezi lidmi s vysokým socioekonomickým statusem. |
− | === Digitální propast a geografické umístění === | + | |
− | === Digitální propast a rasa === | + | ===Digitální propast a věk=== |
+ | Digitální propast se s věkem prohlubuje. To je dáno tím, že se informační gramotnost získává v rámci povinné školní docházky a pokud jedinec dál neprohlubuje své znalosti z této oblasti, její úroveň postupem času klesá. Kvůli rychlému vývoji technologií může být pro některé seniory, kteří do kontaktu s technologiemi přišli nově, těžké naučit se využívat je, a to z důvodu nedostatečné znalosti práce s nimi. S přibývajícím věkem klesá šance k získávání informačních dovedností, protože příležitost k jejich používání mají především studenti a zaměstnanci. | ||
+ | |||
+ | ===Digitální propast a geografické umístění=== | ||
+ | Ve vyspělém světě se digitální propast rozšiřuje převážně v odlehlých oblastech na venkově a v zemědělských oblastech. | ||
+ | |||
+ | ===Digitální propast a rasa=== | ||
+ | V americké celonárodní studii Falling Through the Net: Defining the Digital Divide<ref>Falling through the Net: Defining the Digital Divide. National Telecommunications & Information Administration: United States Department of Commerce [online]. 1998 [cit. 2017-11-10]. Dostupné z: https://www.ntia.doc.gov/legacy/ntiahome/fttn99/contents.html</ref> se uvádí, že se digitální propast rozšiřuje v případě Afroameričanů a Hispánců. To je podle všeho dáno průměrně nižším socioekonomickým statusem, nižším vzděláním a zaměstnáním hispánské populace v USA než bílých Američanů.<ref>FAIRLIE, Robert W. Race and the Digital Divide [online]. Department of Economics University of California, 2004 [cit. 2017-11-10]. Dostupné z: http://cjtc.ucsc.edu/docs/r_digitaldivide9.pdf</ref> Vzhledem k tomu, že oficiálním jazykem informačních technologií je angličtina, digitální propast může být v tomto případě způsobená i jazykovou bariérou. | ||
==Odkazy== | ==Odkazy== | ||
Řádek 25: | Řádek 31: | ||
===Použitá literatura=== | ===Použitá literatura=== | ||
− | *NORRIS, | + | *NORRIS, Pippa. Digital Divide; Civic engagement, information poverty, and the Internet worldwide. Cambridge: Cambridge University Press, 2001. 303 s. ISBN 0521807514. |
*PISKUROVÁ, Jana. Digitální propast-ne/výhody ne/užívání internetu u vybraných ne/připojených subpopulací. Plzeň, 2012. Diplomová práce. Západočeská univerzita v Plzni. Fakulta filozofická. Katedra sociologie. Dostupné z: https://otik.uk.zcu.cz/xmlui/handle/11025/4912 | *PISKUROVÁ, Jana. Digitální propast-ne/výhody ne/užívání internetu u vybraných ne/připojených subpopulací. Plzeň, 2012. Diplomová práce. Západočeská univerzita v Plzni. Fakulta filozofická. Katedra sociologie. Dostupné z: https://otik.uk.zcu.cz/xmlui/handle/11025/4912 | ||
Verze z 10. 11. 2017, 15:29
Digitální propast (z angl. digital divide) je problém, který je způsoben rozdílným množstvím informací mezi lidmi, kteří mají přístup k internetu (konkrétně širokopásmovému připojení), a obecněji k IT technologiím, a lidmi, kteří ho nemají. Tento pojem začal být populární v 90. letech 20. století.[1]
Základní dimenze
Primární digitální propast
Sekundární digitální propast
Pippa Norris, teoretička a harvardská profesorka, rozděluje digitální propast následovně:
Globální
Sociální
Demokratická
Ohrožené demografické skupiny
Přístup k počítačům a internetu je stěžejní pro přístup k informacím týkajících se politických, ekonomických a sociálních aspektů všedního života. Pojem digitální propast se týká především chudé, starší či hendikepované části obyvatelstva po celém světě.[2]
Digitální propast a socioekonomický status
Socioekonomický status je tvořen výší příjmu a nejvyšším dosaženým vzděláním. Jelikož je nákup, případně i používání, informačních technologií zpravidla spojen s výdajem financí, ne každý je schopen dovolit si ho. Vzdělání jedince pak předurčuje jeho schopnosti tyto technologie správně využívat, orientovat se v informačních zdrojích, správně vyhledávat informace a tyto informace vyhodnocovat. Tyto faktory tedy značně ovlivňují distribuci informačních technologií, které se rychleji rozšiřují mezi lidmi s vysokým socioekonomickým statusem.
Digitální propast a věk
Digitální propast se s věkem prohlubuje. To je dáno tím, že se informační gramotnost získává v rámci povinné školní docházky a pokud jedinec dál neprohlubuje své znalosti z této oblasti, její úroveň postupem času klesá. Kvůli rychlému vývoji technologií může být pro některé seniory, kteří do kontaktu s technologiemi přišli nově, těžké naučit se využívat je, a to z důvodu nedostatečné znalosti práce s nimi. S přibývajícím věkem klesá šance k získávání informačních dovedností, protože příležitost k jejich používání mají především studenti a zaměstnanci.
Digitální propast a geografické umístění
Ve vyspělém světě se digitální propast rozšiřuje převážně v odlehlých oblastech na venkově a v zemědělských oblastech.
Digitální propast a rasa
V americké celonárodní studii Falling Through the Net: Defining the Digital Divide[3] se uvádí, že se digitální propast rozšiřuje v případě Afroameričanů a Hispánců. To je podle všeho dáno průměrně nižším socioekonomickým statusem, nižším vzděláním a zaměstnáním hispánské populace v USA než bílých Američanů.[4] Vzhledem k tomu, že oficiálním jazykem informačních technologií je angličtina, digitální propast může být v tomto případě způsobená i jazykovou bariérou.
Odkazy
Reference
- ↑ The Digital Divide, ICT, and Broadband Internet. Internet World Stats: Usage and Population Statistics [online]. [cit. 2017-11-10]. Dostupné z: http://www.internetworldstats.com/links10.htm
- ↑ Digital Divide. Stanford Computer Science [online]. Stanford University [cit. 2017-11-10]. Dostupné z: https://cs.stanford.edu/people/eroberts/cs201/projects/digital-divide/start.html
- ↑ Falling through the Net: Defining the Digital Divide. National Telecommunications & Information Administration: United States Department of Commerce [online]. 1998 [cit. 2017-11-10]. Dostupné z: https://www.ntia.doc.gov/legacy/ntiahome/fttn99/contents.html
- ↑ FAIRLIE, Robert W. Race and the Digital Divide [online]. Department of Economics University of California, 2004 [cit. 2017-11-10]. Dostupné z: http://cjtc.ucsc.edu/docs/r_digitaldivide9.pdf
Použitá literatura
- NORRIS, Pippa. Digital Divide; Civic engagement, information poverty, and the Internet worldwide. Cambridge: Cambridge University Press, 2001. 303 s. ISBN 0521807514.
- PISKUROVÁ, Jana. Digitální propast-ne/výhody ne/užívání internetu u vybraných ne/připojených subpopulací. Plzeň, 2012. Diplomová práce. Západočeská univerzita v Plzni. Fakulta filozofická. Katedra sociologie. Dostupné z: https://otik.uk.zcu.cz/xmlui/handle/11025/4912