Soudní knihovny v ČR

Jsou specializované knihovny zaměřené na potřeby soudců a ostatních zaměstnanců soudu.

Do některých soudních knihoven mají přístup pouze zaměstnanci soudu (interní uživatelé), ale do většiny knihoven má přístup i veřejnost (externí uživatelé), avšak jen po předchozí domluvě a dokumenty si mohou půjčovat ve většině případů pouze prezenčně.

Vznik soudních knihoven dle data

• Soudní knihovna Nejvyššího soudu v Brně

(vznikla již v roce 1919 spolu se založením soudu)

• Soudní knihovna Krajského soudu v Hradci Králové,

(jež byla založena v roce 1960)

Zbylé popisované knihovny začaly být budovány až po roce 1990.

Druhy soudních knihoven v ČR

• Knihovna ústavního soudu

je specializovaná knihovna. Obsah fondu je zaměřen na státní a ústavní právo, mezinárodní právo, evropské právo, s přesahem do oborů právní teorie, právní historie a politologie [Česko, 2015e]. Tato knihovna byla založena v roce 1991 současně se zřízením Ústavního soudu České a Slovenské Federativní republiky a na základě konkurzu byla jmenována první knihovnice paní Kamelanderová [Petrlová, 1994].

'

• Knihovna Nejvyššího soudu

je specializovaná knihovna. Knihovna Nejvyššího soudu vznikla spolu se soudem v roce 1919. Nejstarší tisky v knihovně pochází z 18. století.

• Knihovna Nejvyššího správního soudu

je specializovaná knihovna, která neposkytuje služby veřejnosti, slouží pouze soudcům a zaměstnancům Nejvyššího správního soudu. Knihovna vznikla v roce 2006 po přestěhování soudu do nové budovy na Moravském náměstí v Brně.

• Knihovna Vrchního soudu v Olomouci

je specializovaná knihovna, která byla založena v roce 1995.

• Knihovna Krajského souduv Hradci Králové

je specializovanou knihovnou, která byla založena společně se soudem 1. ledna 1960.

• Knihovna Rozhodčího soudu

je specializovaná knihovna, která byla založena po přestěhování soudu na současné místo (ulice Dlouhá, Praha 1) přibližně v roce 1993.

• Knihovna Právnické fakulty Univerzity Karlovy

Budovu Právnické fakulty navrhl architekt Jan Kotěra ve 20. letech 20. století. Původně v budově nebyla knihovna, ale knihy byly umístěny podle oborů v pracovnách profesorů v tzv. seminárních knihovnách. Velké množství svazků z historického fondu knihovny je stále opatřena razítky, označujících vlastnictví jednotlivých seminářů. Nejvzácnější sbírkou knihovny je soubor starých tisků, který obsahuje 574 titulů v 823 svazcích z let 1487-1900. Většinu této sbírky tvoří právnické knihy, vydané z velké části v Praze a Vídni. Knihy jsou především v jazyce českém, latinském a německém. Další historicky významnou částí knihovního fondu je česká právnická literatura období 1. republiky, která je neobyčejně zachovalá.

Ústřední knihovna fakulty byla vybudována až po 2. světové válce, v roce 1949. Knihovna se nacházela téměř na stejném místě jako dnes, avšak zabírala mnohem menší plochu. Po roce 1989 začala knihovna dostávat velké množství knih ze zahraničí, které měly rychle zaplnit mezery ve fondu způsobené komunistickým politickým režimem. Knihovna v této době obdržela stovky svazků západní odborné literatury získané prostřednictvím programu Tempus, jednorázového finančního daru švýcarského parlamentu, darů rakouských a amerických univerzit, Rady Evropy a řady dalších institucí i jednotlivců. Na konci roku 1992 byla zahájena automatizace knihovny. Knihovna byla vybavena nezbytnou technikou, připojena na fakultní počítačovou síť a byl zakoupen knihovnický systém Tinlib britské firmy IME. Připojení knihovny k fakultní počítačové síti umožnilo zaměstnancům i čtenářům přístup k automatizovaným systémům právních informací i přístup k Internetu.

V červnu 1996 byla zahájena rekonstrukce knihovny a do provozu byla slavnostně uvedena 11. září 1997. Po rekonstrukci vzrostl prostor pro uložení knihovního fondu ve skladištích, knihovna získala 3 studovny s volným výběrem publikací s kapacitou cca 70 000 svazků a dvěma sty pracovními místy pro čtenáře. Všechny veřejně přístupné prostory byly navrženy jako bezbariérové. V roce 2002 byla knihovna vážně zasažena povodní, při které byl hlavní sklad knihovny zaplaven do výše 137 cm. Bezprostředně bylo zničeno asi 100 000 svazků odborné, převážně historické literatury. V důsledku teplého počasí a rychle se šířící plísně vzrostly ztráty o dalších 50 000 knihovních jednotek. Sklad zaplavený během povodní není možné využívat k uskladnění knih [Univerzita Karlova, 2012b].