Knihovna kapucínského kláštera v Sušici: Porovnání verzí

(Zrušena verze 51899 od uživatele Vit.Svejda (diskuse))
(Zrušena verze 51900 od uživatele Vit.Svejda (diskuse))
Řádek 33: Řádek 33:
 
klášterní knihovny, kapucínský řád, Sušice
 
klášterní knihovny, kapucínský řád, Sušice
  
[[Portál:projekty]][[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]][[Kategorie:Úprava závěrečných prací na hesla (2017)]]
+
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]][[Kategorie:Úprava závěrečných prací na hesla (2017)]]

Verze z 22. 1. 2018, 18:29

Kostel sv. Felixe a kapucínský klášter v Sušici

Knihovna kapucínského kláštera v Sušici je bezpochyby součástí našeho kulturního dědictví. Navzdory množství historických okolností, které se podepsaly na jejím stavu, může stále mnohé vypovědět o knižní kultuře Sušicka. Z řad kapucínských klášterních biblioték pouze ta sušická a rozsáhlejší brněnská dodnes zůstali ve svých původních městech a nestaly se součástí masových svozů v padesátých letech 20. století.[1]

Řád menších bratrů kapucínů

Řád menších bratrů kapucínů je založen na řeholi svatého Františka z Assisi (1182–1226). Postupně se formoval v Itálii na počátku 16. století jako důsledek snahy navrátit se k původním duchovním myšlenkám a formě života zakladatele. Přes počáteční nezdary prvních řádových obnovitelů se Ludvíku Tenaglia z Fossombrone podařilo roku 1528 získat od papeže Klimenta VII. bulu Religionis zelus, kterou byl nový řád bratří nosících hrubý šat se špičatou kapucí ustanoven.[2] V pobělohorské době byly spolu s jezuity jedněmi z hlavních činitelů rekatolizace českých zemí. O jejich oblíbenosti svědčí, že v průběhu historie na území Čech a Moravy existovalo 32 konventů. Ve vrcholu svého rozkvětu, konkrétně roku 1766, měla česko-moravská kapucínská provincie 809 řeholníků.[2] Během následujících let však v důsledku josefínských reforem docházelo ke snižování jejich stavů. V současné době je nás v naší provincii 15 kněží, 15 bratří laiků, 5 bratři juniorů a jeden novic.[3]

Kapucínský klášter v Sušici

Kapucínský klášter s kostelem sv. Felixe z Cantalice se nachází na pravém břehu řeky Otavy na horním předměstí. Jeho zřizování probíhalo mezi lety 1641, kdy došlo k podání návrhu provinční kapitule v Linci, a 1655, kdy byl klášterní kostel zasvěcený sv. Felixovi slavnostně vysvěcen.
Nejhůře se na fyzickém stavu kláštera i na osudech v něm žijících řeholníků podepsal komunistický režim. Rok 1950 se stal pro sušický klášter podobně jako mnohé další kláštery likvidačním. Zbývající tři řeholníci, kteří v klášteře do té doby stále působili, byli donuceni k odchodu do internace v Broumově. Klášterní inventář se rozdělil mezi sběrné středisko v Kadani a armádu a objekt kláštera začal sloužit činnosti Vojenské ubytovací a stavební správě se sídlem v Plzni. Kapucínskému řádu byl klášter protokolárně navrácen až 18. června 1992. Vzhledem k velmi špatnému fyzickému stavu objektů byly nezbytné mnohé úpravy a řeholníci pokračují svépomocí v rekonstrukci objektů kláštera a kostela dodnes.
Sušický klášter je v současné době jedním z pěti fungujících konventů české provincie.[3]

Knihovny kapucínských řádů v Čechách

Knihy byly pro členy konventů nepostradatelnou pomůckou pro řádné fungování řádu. Povinnost mít alespoň malou knihovnu, jejíž součástí bude Písmo svaté, byla tak oficiálně stanovena roku 1530 v prvním nařízení kapucínského řádu Costituzioni delli Frati Minori detti della vita heremitica. Vzhledem k povaze řádu byl však další růst knihovních fondů značně závislý na knižních darech nebo odkazech příznivců řádu, případně na jejich štědré finanční podpoře. Rozvoj knižních sbírek ovlivňovala do určité míry i aktivita představených. Dějiny knihoven jednotlivých kapucínských konventů se tak lišily.
Největší část fondu kapucínských knihoven tvořila díla homiletická, pak se také hojně vyskytovaly nezbytné liturgické knihy, knihy zabývající se rozvojem duchovního života a katechetická literatura. Často se také setkáváme s filozofickými spisy, díly věnujícími se rétorice, slovníky, gramatikami a stylistickými příručkami.
V kapucínských fondech se setkáváme i se specifickou oborovou literaturou, která podrobněji mapuje zájmy a životy v jednotlivých konventech. Ve fondech se objevují historické práce, správní příručky, ale také vydání antických autorů či díla významných humanistů. S kapucínským řádem bylo často spojováno léčitelství. V knihovnách tak často nacházíme i lékařskou literaturu. Doporučení znalosti farmaceutických či anatomických knih zdůrazňovala i provinční kapitula v Linci v roce 1642. S tím souviselo i studium herbářů nebo literatura věnující se pěstování plodin a zahradnickým pracím. Kapucínský řád byl vždy v této oblasti velmi aktivní a znalosti bratři prakticky využívali ve svých zahradách.[1]

Knižní fond kapucínského kláštera v Sušici

Základ knihovně v sušickém klášteře byl dán v několika desetiletích po jeho založení. O rozšiřování knižního fondu se postaraly četné dary nebo odkazy místního duchovenstva. Příležitostně přispívali i šlechtici s vazbami na nejbližší okolí Sušice.
Vzácným dokladem o stavu klášterní knihovny ve druhé polovině 19. století je rukopisný katalog pořízený členem kapucínského řádu Gotthardem Tesařem. Rukopisný katalog je nejstarším z dochovaných inventářů, které zachycují rozsah kapucínské klášterní knihovny v Sušici. Spis je rozdělený na dvě části. Ta první mapuje klášterní fond v roce 1875 a je v ní uvedeno 2490 svazků knih. V pozdější době byla do katalogu přidána rukopisná poznámka o dalších asi 300 svazcích. Ve druhé části spisu je zaznamenán knižní dar kašperskohorského vikáře Františka Trachty čítající 450 knih.[1]
Začátkem 50. let budovy kláštera přešly pod správu armády a knižní fond měl být přesunut do Muzea Šumavy v Sušici. Ačkoli se tak knihovna vyhnula hromadným svozům, přesto došlo k poškození nebo ztrátě řady spisů.
V katalogu sušického muzea, v jehož depoitářích se knižní fond klášterná knihovny v současné době stále nachází, je evidováno 1677 knih. Přesněji 11 prvotisků, 165 knih z 16. století, 864 ze 17. století, 467 z 18. století a 98 z novější doby a 72 záznamů postrádá dataci.[1]

Odkazy

Reference

  1. 1,0 1,1 1,2 1,3 MAŠKOVÁ, Lenka. Knihovna kapucínského kláštera v Sušici. Praha, 2015. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze. Vedoucí práce Jindřich Marek. https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/140234/
  2. 2,0 2,1 BAJGER, Matyáš Franciszek. Knihovny kapucínských klášterů v Čechách a na Moravě1 [online]. , 19 [cit. 2018-01-20]. Dostupné z: https://www.researchgate.net/profile/Matyas_Bajger/publication/234059196_Knihovny_kapucinskych_klasteru/links/0fcfd50eb34ba89428000000/Knihovny-kapucinskych-klasteru.pdf
  3. 3,0 3,1 Provincie kapucínů v České republice [online]. 2015 [cit. 2018-01-20]. Dostupné z: http://www.kapucini.cz/

Související články

Klíčová slova

klášterní knihovny, kapucínský řád, Sušice