Právo na zapomnění v prostředí internetu: Porovnání verzí

(Založena nová stránka s textem „== Právo na zapomnění v prostředí internetu == ''' Právo na zapomnění''' či '''právo být zapomenut''' je právní koncept projednaný a uvedený…“)
 
Řádek 7: Řádek 7:
 
* ''' Princip fungování vyhledávacích strojů '''
 
* ''' Princip fungování vyhledávacích strojů '''
 
Vyhledávač (anglicky "search engine") je softwarový nástroj umožňující vyhledávání informací na internetu (Sklenák, 2001). Za tímto účelem prochází web, shromažďuje a průběžně aktualizuje data a indexuje webové stránky. Pracuje podle předem stanovených algoritmů a každý vyhledávač má vlastního robota pro procházení webu se specifickými vlastnostmi (např. GoogleBot od Googlu nebo Slurp pro Yahoo). Uživatel vyhledává pomocí klíčových slov (keywords), úplný vyhledávací požadavek (query) je pak složený z klíčových slov a operátorů (and, or, not, ...). Pro zvýšení kvality vyhledávače je nezbytné rankování (určení hodnoty/důvěryhodnosti/relevance) daných webových stránek, které určuje, jaký odkaz zobrazí jako první.
 
Vyhledávač (anglicky "search engine") je softwarový nástroj umožňující vyhledávání informací na internetu (Sklenák, 2001). Za tímto účelem prochází web, shromažďuje a průběžně aktualizuje data a indexuje webové stránky. Pracuje podle předem stanovených algoritmů a každý vyhledávač má vlastního robota pro procházení webu se specifickými vlastnostmi (např. GoogleBot od Googlu nebo Slurp pro Yahoo). Uživatel vyhledává pomocí klíčových slov (keywords), úplný vyhledávací požadavek (query) je pak složený z klíčových slov a operátorů (and, or, not, ...). Pro zvýšení kvality vyhledávače je nezbytné rankování (určení hodnoty/důvěryhodnosti/relevance) daných webových stránek, které určuje, jaký odkaz zobrazí jako první.
−
 
−
* ''' Vyhledávač Google '''
 
  
 
* ''' Digitální stopa '''
 
* ''' Digitální stopa '''
 +
Digitální stopu tvoří digitální data a metadata, která vznikají v souvistlosti s interakcí uživatele s internetem. Vypovídá o tom, kdo jsme, jaké stránky navštěvujeme, kolik na nich trávíme času a jak často a mapuje naše virtuální vztahy. Data z mobilního zařízení obsahují také informaci o tom, kde se nacházíme a s kým. Digitální stopa může být pasivní (sběr konkrétních dat bez aktivace uživatelem) nebo aktivní (záměrné zveřejňování údajů za účelem jejich sdílení, např. vytvoření profilu na sociální síti).
  
 
== Ochrana osobních údajů vs. základní lidská práva ==
 
== Ochrana osobních údajů vs. základní lidská práva ==
−
* ''' Internetové právo '''
 
−
 
 
* ''' Právo na soukromí a jeho vymezení '''
 
* ''' Právo na soukromí a jeho vymezení '''
−
 
+
Běžné zákony by měly každému jednotlivci zabezpečit právo na určení, do jaké míry mohou být jejich myšlenky, pocity a emoce sděleny ostatním. Přestože definicí "soukromí" existuje mnoho, s jeho vytyčením se právo zabývalo dlouho před nástupem internetu, kdy se ale koncepty ochrany osobních údajů musely rozšířit do nového právního odvětví a přizpůsobit mnohonásobně zvýšené rychlosti a šíři sdílení informací. Mezi klíčové pojmy vždy patří "zpracování" a "osobní údaje."
−
* ''' Koncept ochrany osobních údajů '''
 
  
 
* ''' Vztah soukromí a práva na informace '''
 
* ''' Vztah soukromí a práva na informace '''
 +
I v právu dochází k hledání rovnováhy mezi svobodou jednotlivce a jeho povinnostmi, když se některé univerzální právní principy dostanou do konfliktu (např. zveřejnění jména osoby, která má právo na soukromí, přestože veřejnost má právo na informace). Neustále se také rozšiřuje propast mezi tím, co je považováno za soukromé (např. soudem) a co za soukromé vnímá jednotlivec. Hlavním problémem se jeví především skutečnost, že za sebou zanecháváme mnohem větší digitální stopu, než většina lidí předpokládá.<ref name="juzova"/>
  
 
* ''' Opatření k zajištění pravidel pro ochranu osobních údajů v prostředí internetu '''
 
* ''' Opatření k zajištění pravidel pro ochranu osobních údajů v prostředí internetu '''
 +
:* Ústava nebo zakotvení v zákonech daného státu (součastně pouze EU a Argentina)
 +
:* Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod Rady Evropy
 +
:* návrh nové směrnice EU o ochraně osobních údajů
 +
:* strategie EU Evropa 2020 ("Digitální agenda pro Evropu")
 +
:* podmínky používání dané internetových služeb
  
−
== Kauza Costeja vs. Google Spain a její dopad do budoucan ==
+
== Kauza Costeja vs. Google Spain a její dopad do budoucna ==
 
* ''' Kauza Costeja '''
 
* ''' Kauza Costeja '''
  

Verze z 23. 1. 2018, 01:06

Právo na zapomnění v prostředí internetu

Právo na zapomnění či právo být zapomenut je právní koncept projednaný a uvedený do praxe v Evropské unii a v Argentině.[1] Znamená, že osoba může požádat o vymazání osobních dat, pokud tato data již není potřeba uchovávat. Správce daného systému (např. vyhledávače) je povinnen data odstranit.

Ve své práci "Právo na zapomnění v prostředí internetu"[1] Bc. Jana Jůzová píše, že jednou z důležitých otázek dnešní doby je organizace webu a zpřístupňování informací v něm obsažených. Tyto činnosti ale nesmí ohrožovat základní pilíře demokracie a svobody projevu. Digitální stopa, kterou při prohlížení webu zanecháváme, může být zranitelnou (a dobře placenou) komoditou, která se ovšem rovná našim osobním informacím a kromě nezbytnosti ošetřit to, jak s ní zacházíme a jak ji uchováváme, je třeba zabývat se i jejím odstraňováním.

Vyhledávače a digitální stopa

  • Princip fungování vyhledávacích strojů

Vyhledávač (anglicky "search engine") je softwarový nástroj umožňující vyhledávání informací na internetu (Sklenák, 2001). Za tímto účelem prochází web, shromažďuje a průběžně aktualizuje data a indexuje webové stránky. Pracuje podle předem stanovených algoritmů a každý vyhledávač má vlastního robota pro procházení webu se specifickými vlastnostmi (např. GoogleBot od Googlu nebo Slurp pro Yahoo). Uživatel vyhledává pomocí klíčových slov (keywords), úplný vyhledávací požadavek (query) je pak složený z klíčových slov a operátorů (and, or, not, ...). Pro zvýšení kvality vyhledávače je nezbytné rankování (určení hodnoty/důvěryhodnosti/relevance) daných webových stránek, které určuje, jaký odkaz zobrazí jako první.

  • Digitální stopa

Digitální stopu tvoří digitální data a metadata, která vznikají v souvistlosti s interakcí uživatele s internetem. Vypovídá o tom, kdo jsme, jaké stránky navštěvujeme, kolik na nich trávíme času a jak často a mapuje naše virtuální vztahy. Data z mobilního zařízení obsahují také informaci o tom, kde se nacházíme a s kým. Digitální stopa může být pasivní (sběr konkrétních dat bez aktivace uživatelem) nebo aktivní (záměrné zveřejňování údajů za účelem jejich sdílení, např. vytvoření profilu na sociální síti).

Ochrana osobních údajů vs. základní lidská práva

  • Právo na soukromí a jeho vymezení

Běžné zákony by měly každému jednotlivci zabezpečit právo na určení, do jaké míry mohou být jejich myšlenky, pocity a emoce sděleny ostatním. Přestože definicí "soukromí" existuje mnoho, s jeho vytyčením se právo zabývalo dlouho před nástupem internetu, kdy se ale koncepty ochrany osobních údajů musely rozšířit do nového právního odvětví a přizpůsobit mnohonásobně zvýšené rychlosti a šíři sdílení informací. Mezi klíčové pojmy vždy patří "zpracování" a "osobní údaje."

  • Vztah soukromí a práva na informace

I v právu dochází k hledání rovnováhy mezi svobodou jednotlivce a jeho povinnostmi, když se některé univerzální právní principy dostanou do konfliktu (např. zveřejnění jména osoby, která má právo na soukromí, přestože veřejnost má právo na informace). Neustále se také rozšiřuje propast mezi tím, co je považováno za soukromé (např. soudem) a co za soukromé vnímá jednotlivec. Hlavním problémem se jeví především skutečnost, že za sebou zanecháváme mnohem větší digitální stopu, než většina lidí předpokládá.[1]

  • Opatření k zajištění pravidel pro ochranu osobních údajů v prostředí internetu
  • Ústava nebo zakotvení v zákonech daného státu (součastně pouze EU a Argentina)
  • Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod Rady Evropy
  • návrh nové směrnice EU o ochraně osobních údajů
  • strategie EU Evropa 2020 ("Digitální agenda pro Evropu")
  • podmínky používání dané internetových služeb

Kauza Costeja vs. Google Spain a její dopad do budoucna

  • Kauza Costeja
  • Efekt Streisandové

Kritika práva na zapomnění

Odkazy

Reference

  1. ↑ 1,0 1,1 1,2 https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/160223 Právo na zapomnění v prostředí internetu

Použitá literatura

JŮZOVÁ, Jana. Právo na zapomnění v prostředí internetu [The right to be Forgotten on the Internet]. Loket, 2015. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce doc. PhDr. Richard Papík, Ph. D.

Související články

Klíčová slova

právo na zapomnění na internetu, diplomová práce, the right to be forgotten on the internet, Richard Papík, Jana Jůzová

Citováno z „https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Právo_na_zapomnění_v_prostředí_internetu&oldid=52020“