Typologie uživatelů sociálních sítí

V moderním věku jsou sociální sítě velmi intenzivně využívaným komunikačním prostředkem v osobním i profesním životem. Typologie, které jsou níže vypsány, jsou původně vztaženy k sociálním sítím jako takovým, ale dají se aplikovat i na knižní sociální sítě.

Typologie Vojtěcha Bednáře – podle aktivit na sociálních sítích

Tyto typologie dělí uživatele jednak podle jejich aktivit na sociálních sítích, a jednak podle jejich vztahu k objektu na síti.

1. Aktivní uživatel – tvůrce a poskytovatel obsahu

Využívá sociální sítě pravidelně a velmi často, bývá spolutvůrcem obsahu, který je ostatními vnímán jako smysluplný a bývá předáván a sdílen dále. Tito uživatelé jsou ostatními respektováni a je jim věnována vyšší pozornost. Určitý počet těchto jedinců je vždy třeba, aby sociální síť nezanikla. V rámci sítí pro čtenáře uživatelé přidávají obsah, recenze, hodnotí díla, často by se jednalo o jedince, kteří by hodnotili díla ještě před jejich vydáním. Dají se nazývat aktivními bloggery, profesionálními nebo poloprofesionálními recenzenty nebo populárními booktubery.

2. Aktivní uživatel – hodnotitel a distributor

Obsah, který je na síť již vložen, distribuují dále. Účastní se diskuzí, hodnotí příspěvky ostatních uživatelů. Nejedná se o profesionální hodnotitele, pokud už obsah hodnotí, jedná se o kratší slovní hodnocení, případně využívají bodovou hodnotící škálu. Obvykle reagují na názory ostatních, než aby sami začínali nějakou diskuzi.

3. Pasivní uživatel – hodnotitel obsahu

Jejich aktivita se omezuje pouze na strohé označování a sdílení příspěvků ostatních. Typickou aktivitou je zvyšování počtu „like“ (způsob, kterým uživatel může vyjádřit sympatii s daným příspěvkem, aniž by se slovně vyjádřil). Tyto typy navštěvují knižní sociální sítě hlavně kvůli informovanosti, aby si přečetli recenze a hodnocení ostatních uživatelů. Nelze od nich očekávat slovní komentáře.

4. Pasivní uživatel – pozorující autorita

Tento typ není příliš častý. Mají poměrně významný vliv, v případě, že se na síti nějak vyjádří, je jejich názoru přikládán velký vliv a bývá rychle šířen dále. Patří sem osoby s profesní znalostí problematiky či tématu. Může se jednat o profesionály z oboru, jako například nakladatele, vydavatele, literární agenty nebo samotné autory knih.

5. Pasivní uživatel – pozorovatel

Uživatel sociální sítě využívá, ale není na nich sám aktivní. Uživatelé jsou nuceni se sociálními sítěmi pracovat, jsou tedy pouze konzumenty obsahu a tato konzumace je nijak zvlášť neoslovuje. Zajímavost: tato typologie funguje dvouúrovňově, uživatele nejprve rozdělí na aktivní a pasivní, kteří jsou v podstatě jen příjemci, a v další fázi tyto skupiny dále diferencuje.

Typologie podle americké výzkumné agentury Forrester Research

1. Tvůrci – creators

Tvůrci obsahu, tvoří aktivně recenze, často doplněné o grafický doprovod. Uživatelský účet mají propojený se svým blogem, účtem na Youtube a případně dalších sociálních sítích.

2. Vypravěči – converstationalists

Minimálně jednou týdne aktualizují záznamy o svých přečtených knihách i o těch, které momentálně čtou. Přečtené knihy hodnotí krátkými slovními recenzemi.

3. Kritici – critics

Aktivně komentují v různých skupinách, opravují stávající záznamy o knihách, aktivně publikují své recenze a hodnocení a vyjadřují se k příspěvkům k ostatních.

4. Sběratelé – collectors

Často využívají RSS (Rich Site Summary) je rodina XML formátů určených pro čtení novinek na webových stránkách a obecněji syndikaci obsahu), případně se účastní různých hlasování a podobných aktivit.

5. Účastníci – joiners

Mají podobnou skladbu aktivity jako vypravěči, ale není až tak častá. Přihlašují se na síť relativně pravidelně, produkují obsah v podobě hodnocení nebo stručných recenzí knih. Mohou být členy různých skupin, ale aktivní jsou minimálně.

6. Diváci – spectators

Navštěvují stránky méně často, čtou recenze a hodnocení ostatních uživatelů. Využívají pouze bodový hodnotící systém, slovní vyjádření od nich spíše neočekáváme.

7. Neaktivní – inactives

O sociálních sítích vůbec nevědí, nezajímají je a nevyužívají je.

Typologie vychází z jiných základů než předchozí, kdy uživatele rozděluje podle míry a typu publikovaných informací. Mnohé uživatele nemůžeme zařadit pouze do jedné skupiny, často mezi skupinami totiž přecházejí. Významným předpokladem míry jejich aktivity je obvykle přečtení určitého počtu knih, ke kterým se mohou vyjadřovat, hodnotit je, komentovat je a účastnit se dalších aktivit. Uživatelé knižních sociálních sítí jsou tak závislí na jistém množství přečteného materiálu, který následně zveřejňují, komentují nebo jinak používají.

Typologie Jane Hart

Rozděluje uživatele na tři typy podle stupně jejich závazku k sociálním médiím a sítím, jak často a pravidelně je navštěvují, kolik různých prostředků používají a jakým způsobem.

1. Uživatelé čtenáři – readers

Jedná se o pasivní konzumenty, jejichž online aktivity se omezují na surfování, sledování příspěvků jiných uživatelů, a aktivně se nikde neprojevují. Charakteristiku lze dobře aplikovat i na čtenářské sociální sítě, kde jsou uživatelé také pouze pasivními konzumenty obsahu vytvořeného jinými uživateli.

2. Uživatelé účastnící – participants

Aktivní přispěvatele, kteří chtějí navazovat kontakt a dělit se o informace s ostatními. Provádí aktivity jako předchozí skupina, ale zároveň přidávají vlastní příspěvky, hodnotí a diskutují.

3. Uživatelé tvůrci – creators

Provádějí stejně aktivity jako předchozí skupiny. Navíc tvoří a sdílí velké množství vlastního materiálu, může se jednat o texty, grafiku, obrázky či videa. Velmi aktivní na sociálních sítích, mají vlastní blogy a jsou online téměř nepřetržitě. Jedná se nejaktivnější uživatele, kteří ve velkém sdílí vlastní příspěvky, recenze a hodnocení, aktivně se zapojují do diskuzí a odkazují na další sociální knižní weby.

Typologie společnosti TNS Digital Life

Zkoumá chování uživatelů sociální sítí, respektive internetu, a následně je dělí do skupin.

1. Ovlivňovatelé – influencers

Neustále připojeni k internetu, díky velké aktivitě mají silný vliv. Tento typ se nevyskytuje tak často, není totiž tolik příležitostí soustavně přispívat vyjma komentářů k postupu četby a podobně.

2. Komunikátoři – communicators

Vyjadřují se za sebe, často vstupují do diskuzí vyvolaných jinými uživateli. Jsou nejaktivnější účastníci právě diskuzních skupin.

3. Hledači znalostí – knowledge-seekers

Prioritou nejsou sociální sítě, nezajímá je komunikace s ostatními uživateli, jde jim primárně o hledání a získávání informací pro vlastní užití. Vyskytují se jako neregistrovaní uživatelé, kteří si chtějí pouze přečíst recenze ostatních. Využívají pouze základní funkce stránek, které nevyžadují registraci a přihlášení.

4. Síťovači – networkers

Velmi častý typ, komunikace s ostatními uživateli jim nahrazuje klasické mezilidské vztahy. Vstupují do interakcí s ostatními uživateli, ale příliš neprezentují své vlastní názory.

5. Uchazeči – aspirers

Nejprve začátečníci v užívání sociálních sítí, postupem času se mohou stát jiným typem uživatele.

6. Praktici – functionals

Sami o sobě tvrdí, že je sociální sítě nezajímají, mají obavy o svá data a využívají raději emaily. Stránky pro čtenáře využívají spíše sporadicky, pouze pro získání informací.

Typologie UK Social Media Census 2011

1. Prodejci – commercialist

Tvoří podporu prodeje zboží či služeb, může se jednat o autory či nakladatele.

2. Tvůrci – creators

Vytváří velké množství vlastního obsahu, prezentují své myšlenky a názory.

3. Spolupracovníci – collaborators

Jsou na sítích také aktivní, často předávají dál materiály či odkazy na jiné uživatele.

4. Sběratelé – collectors

Shromažďují informace, účastní se hlasování a využívají RSS kanály.

5. Kritici – critics

Velmi aktivní při hodnocení a publikování recenzí.

6. Vypravěči – conversationalists

Aktivní v různých skupinách, komentují příspěvky ostatních a sami publikují.

7. Připojení – connectors

Velmi často online, ale produkují minimum vlastního obsahu.

8. Dočasně neaktivní – currently inactives

Sociální sítě zatím nepoužívají.

9. Členové davu – crowd-members

Sledují a čtou obsah stránek, ale aktivně se nezapojují.

U této typologie je vhodnější zařazení uživatelů do více skupin najednou. Pro všechny stránky a sociální sítě jsou důležití všichni uživatelé, ať jsou více či méně aktivní, ale nejvýznamnější skupinou budou uživatelé, kteří jsou nejvíce aktivní, sdílí vlastní obsah, odkazy, a tak dále.

Druhá typologie Vojtěcha Bednáře – podle vztahu k objektu na síti

První se zaměřovala na uživatele sociální sítí podle toho, jaký mají vztah k objektu na síti. Většinu uživatelů nelze zařadit pouze do jedné skupiny a jejich zařazení se v průběhu času může měnit.

1. Advokáti

Zcela nekriticky obhajují a oceňují titul či autora. Ochotně diskutují s ostatními uživateli, případně odpovídají na jejich dotazy. Disponují znalostmi o objektu, který podporují.

2. Aktivní podporovatelé

Titul i autora pozitivně hodnotí, stejně tak se vyjadřují i v jiných diskuzích. Mnohdy se s titulem seznámili už před jeho oficiálním vydáním a na základě pozitivního dojmu se z nich stali jeho nadšení zastánci.

3. Pasivní podporovatelé

Rozsáhlá skupina uživatelů, zastává k danému autorovi či titulu pozitivní vztah. Nebude objekt záměrně intenzivně podporovat, ale v případě diskuze otevřeně vyjádří své sympatie či souhlasné postoje.

4. „Neutrální“ uživatel

Tato skupina v podstatě vůbec neexistuje, jedná se o uživatele, kteří si zatím nejsou jistí svým názorem. Většinou se poměrně rychle někam zařadí, a tak skupinu nelze úplně považovat za reálnou.

5. Konstruktivní kritici

Mohou být zvláště důležití pro samotné autory, nakladatele, vydavatele či literární agenty. Jejich argumentace je podložena znalostmi a fakty, jejich podněty jsou vítány hlavně před uvedením titulu do prodeje.

6. Destruktivní kritici

Vyjadřují se v diskuzích negativně, mnohdy ani nedisponují potřebnými fakty, o které by se mohli opřít. Často se snaží pouze o manipulaci, protože mohou být například aktivními podporovateli jiného autora či titulu.

Použitá literatura:

KADLECOVÁ, Zita. Sociální sítě a internetové stránky pro čtenáře [online]. 2015 [cit. 2017-11-08]. Dostupné z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/150917. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce Landová, Hana.