Systémy organizace informací a znalostí: Porovnání verzí
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Pracuje se|pěti dnů}} | {{Pracuje se|pěti dnů}} | ||
== '''Systém organizace znalostí''' (Knowledge Organization System) == | == '''Systém organizace znalostí''' (Knowledge Organization System) == | ||
| − | Termín "systém organizace znalostí" (knowledge organization system) se začal objevovat v 90. letech 20 stoeltí. V červnu 1998 bylo v Pittsbughu ustavující setkání Pracovní skupiny pro síťově propojené systémy organizace znalostí, které bylo pořádané v rámci konference ACM Digital Libraries '98. Podle G. Hodgeové byt tento termín vytvořen právě na tomto setkání.<ref name="Bratková">BRATKOVÁ, Eva; KUČEROVÁ, Helena. Systémy organizace znalostí a jejich typologie. Knihovna [online]. 2014, roč. 25, č. 2, s. 5-29 [cit. 2018-05-10]. Dostupný z WWW: <http://knihovna.nkp.cz/knihovna142/142005.htm>. ISSN 1801-3252</ref><br /> | + | Termín "'''systém organizace znalostí'''" (knowledge organization system) se začal objevovat v 90. letech 20 stoeltí. V červnu 1998 bylo v Pittsbughu ustavující setkání Pracovní skupiny pro síťově propojené systémy organizace znalostí, které bylo pořádané v rámci konference ACM Digital Libraries '98. Podle G. Hodgeové byt tento termín vytvořen právě na tomto setkání.<ref name="Bratková">BRATKOVÁ, Eva; KUČEROVÁ, Helena. Systémy organizace znalostí a jejich typologie. Knihovna [online]. 2014, roč. 25, č. 2, s. 5-29 [cit. 2018-05-10]. Dostupný z WWW: <http://knihovna.nkp.cz/knihovna142/142005.htm>. ISSN 1801-3252</ref><br /> |
Termín "'''systém organizace znalostí'''" je využíván pro souhrnné označení slovníků, seznamů autorit, předmětových heslářů, klasifikací, tezaurů, ontologií a dalších nástrojů organizace znalostí, použitelných v prostředí digitální síťové komunikace, reprezentované aktuálně technologií propojených otevřených dat.<ref name="Bratková"></ref> | Termín "'''systém organizace znalostí'''" je využíván pro souhrnné označení slovníků, seznamů autorit, předmětových heslářů, klasifikací, tezaurů, ontologií a dalších nástrojů organizace znalostí, použitelných v prostředí digitální síťové komunikace, reprezentované aktuálně technologií propojených otevřených dat.<ref name="Bratková"></ref> | ||
| Řádek 33: | Řádek 33: | ||
== '''Základní typy jazykových vztahů''' == | == '''Základní typy jazykových vztahů''' == | ||
<br /> | <br /> | ||
| − | * '''Paradigmatické vztahy''' - vztahy, jejichž význam je relativně nezávislý na kontextu. Slouží ke konstrukci zobecněných, vícenásobně použitelných sémantických systémů (například tezaurů), tím že jazykovými prostředky vyjadřují vztahy jednotek obsahu. | + | * '''Paradigmatické vztahy''' - vztahy, jejichž význam je relativně nezávislý na kontextu. Slouží ke konstrukci zobecněných, vícenásobně použitelných sémantických systémů (například tezaurů), tím že jazykovými prostředky vyjadřují vztahy jednotek obsahu.<ref name="Kucerova">KUČEROVÁ, Helena. Organizace znalostí: klíčová témata. Praha: Karolinum, 2017. ISBN 978-80-246-3587-3</ref><br /> |
:'''Ekvivalence'''(synonymie x homonymie) | :'''Ekvivalence'''(synonymie x homonymie) | ||
:'''Hierarchie''' (generická x partitivní x instanční) | :'''Hierarchie''' (generická x partitivní x instanční) | ||
| Řádek 39: | Řádek 39: | ||
| − | * '''Syntadigmatické vztahy''' - vztahy mezi větším množstvím prvků jazyka v konkrétním výrazu (například ve větě). Slouží ke konstrukci jedinečných, ad hoc systémů, jejichž význam se mění podle toho, v jakém kontextu jsou prvky jazyka použity. | + | * '''Syntadigmatické vztahy''' - vztahy mezi větším množstvím prvků jazyka v konkrétním výrazu (například ve větě). Slouží ke konstrukci jedinečných, ad hoc systémů, jejichž význam se mění podle toho, v jakém kontextu jsou prvky jazyka použity.<ref>name="Kucerova"</ref> |
== '''Vztahy v systému organizace znalostí''' == | == '''Vztahy v systému organizace znalostí''' == | ||
| Řádek 51: | Řádek 51: | ||
== '''Obsahová analýza''' == | == '''Obsahová analýza''' == | ||
<br /> | <br /> | ||
| − | Obsahová analýza se zaměřuje na určení jednotek obsahu. Cílem je vyjádřit smysl sdělení obsaženého v informačním zdroji, typicky prostřednictvím nějakých jazykových výrazů.<ref name=" | + | Obsahová analýza se zaměřuje na určení jednotek obsahu. Cílem je vyjádřit smysl sdělení obsaženého v informačním zdroji, typicky prostřednictvím nějakých jazykových výrazů.<ref>name="Kucerova"</ref> |
Indexace prekoordinace | Indexace prekoordinace | ||
Postkoordinace<br /> | Postkoordinace<br /> | ||
Verze z 17. 5. 2018, 07:17
|
Na této stránce se právě pracuje. Prosím needitujte tuto stránku, dokud na ní zůstává tato šablona. Předejdete tak editačnímu konfliktu. Prosím dodržte lhůtu pěti dnů od doby, kdy byla tato zpráva vložena (přesné datum vyhledejte v historii). Poté neváhejte šablonu odstranit. |
|
Obsah
- 1 Systém organizace znalostí (Knowledge Organization System)
- 2 Organizace znalostí
- 3 Požadavky na systém organizace znalostí
- 4 Struktura systému organizace znalostí
- 5 Základní typy jazykových vztahů
- 6 Vztahy v systému organizace znalostí
- 7 Obsahová analýza
- 8 ISO NORMY
- 9 Využití systémů organizace znalostí
Systém organizace znalostí (Knowledge Organization System)
Termín "systém organizace znalostí" (knowledge organization system) se začal objevovat v 90. letech 20 stoeltí. V červnu 1998 bylo v Pittsbughu ustavující setkání Pracovní skupiny pro síťově propojené systémy organizace znalostí, které bylo pořádané v rámci konference ACM Digital Libraries '98. Podle G. Hodgeové byt tento termín vytvořen právě na tomto setkání.[1]
Termín "systém organizace znalostí" je využíván pro souhrnné označení slovníků, seznamů autorit, předmětových heslářů, klasifikací, tezaurů, ontologií a dalších nástrojů organizace znalostí, použitelných v prostředí digitální síťové komunikace, reprezentované aktuálně technologií propojených otevřených dat.[1]
Systém organizace znalostí - schéma, modelující strukturu (tj. prvky a vzájemné vztahy) organizované množiny znalostí. Funkcí systému organizace znalostí je podpora procesů organizace znalostí a přístupu ke znalostem. Základním strukturním prvkem systému organizace znalostí je pojem. Jádrem fyzické reprezentace každého systému organizace znalostí je slovník, tj. formální vyjádření pojmů. Ten je používán pro vyjádření jak sémantiky, tak syntaxe organizovaného celku, případně i pravidel určujících používání struktury.[2]
Termín "systém organizace znalostí" má zahrnovat všechny typy schémat pro organizaci informací a propagaci řízení znalostí. Mezi systémy znalostní organizace patří klasifikační kategorizační schémata, které organizují materiály na obecné úrovni, okruhy témat, které poskytují podrobnější přístup a soubory autorit, které řídí variantní verze klíčových informací jako jsou například zeměpisná a osobní jména. Systémy organizace znalostí obsahují také vysoce strukturované slovníky, jako např. tezaury a méně tradiční schémata, jako jsou sémantické sítě a ontologie.[3]
Organizace znalostí
Organizace a reprezentace zaznamenaných znalostí s cílem zajistit efektivní využívání údajů, informací a poznatků obsažených v informačních zdrojích. Pořádání informací zahrnuje vytváření organizovaných souborů identifikačních a obsahových informací získaných informační analýzou dokumentu podle předem stanoveného systému. Podle typu vstupních informací se vyčleňuje identifikační pořádání informací a věcné pořádání informací.[4]
Identifikační pořádání informací proces pořádání informací, při kterém jsou informace získané identifikační analýzou dokumentu pořádány podle identifikačních údajů (autor, název dokumentu, korporace odpovědná za obsah dokumentu).
Věcné pořádání informací
specifický proces pořádání informací, při kterém jsou informace získané obsahovou analýzou dokumentu vyjádřeny pořádacími znaky věcných selekčních jazyků. Podle typu pořádacích znaků a principu organizace informací se vyčleňuje předmětové a systematické pořádání informací.[5]
Předmětové pořádání informací - druh věcného pořádání informací, při kterém je obsah dokumentu vyjádřen pomocí abecedně uspořádaných hesel, popř. lexikálních jednotek.[6]
Systematické pořádání informací - věcné pořádání informací realizované prostřednictvím systematického selekčního jazyka.[7]
Požadavky na systém organizace znalostí
- sémantická síla - přesnost a úplnost vyjádření obsahu zdroje i dotau
- flexibilita, expanzívnost
- interoperabilita - struktury, syntaxe, sémantiky, různé obory, různá prostředí (web, OPAC¼)
- jednoduchá struktura - jednoduché používání, správa a údržba
- uživatelský komfort - optimální přístupové body, podpora při vyhledávání
Struktura systému organizace znalostí
- Deskriptory
- Nedeskriptory
- Prvky
- Vztahy
- Funkce
Základní typy jazykových vztahů
- Paradigmatické vztahy - vztahy, jejichž význam je relativně nezávislý na kontextu. Slouží ke konstrukci zobecněných, vícenásobně použitelných sémantických systémů (například tezaurů), tím že jazykovými prostředky vyjadřují vztahy jednotek obsahu.[8]
- Ekvivalence(synonymie x homonymie)
- Hierarchie (generická x partitivní x instanční)
- Asociace
- Syntadigmatické vztahy - vztahy mezi větším množstvím prvků jazyka v konkrétním výrazu (například ve větě). Slouží ke konstrukci jedinečných, ad hoc systémů, jejichž význam se mění podle toho, v jakém kontextu jsou prvky jazyka použity.[9]
Vztahy v systému organizace znalostí
- USE
- UF
- NT
- BT
- RT
Obsahová analýza
Obsahová analýza se zaměřuje na určení jednotek obsahu. Cílem je vyjádřit smysl sdělení obsaženého v informačním zdroji, typicky prostřednictvím nějakých jazykových výrazů.[10]
Indexace prekoordinace
Postkoordinace
== Sémantický web ==
Linked open data
RDF, jazyk SPARQL
SKOS
ISO NORMY
Využití systémů organizace znalostí
Příklady z různých oborů
Reference
- ↑ 1,0 1,1 BRATKOVÁ, Eva; KUČEROVÁ, Helena. Systémy organizace znalostí a jejich typologie. Knihovna [online]. 2014, roč. 25, č. 2, s. 5-29 [cit. 2018-05-10]. Dostupný z WWW: <http://knihovna.nkp.cz/knihovna142/142005.htm>. ISSN 1801-3252
- ↑ KUČEROVÁ, Helena. Systém organizace znalostí. Praha: Národní knihovna ČR, 2003. Dostupné také z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct
- ↑ HODGE, Gail. Systems of knowledge organization for digital libraries: beyond traditional authority files. Washington: The Digital Library Federation, Council on Library and Information Resources, April 2000, s. 1. ISBN 1-887334-76-9. Dostupné též z: http://www.clir.org/pubs/reports/pub91/pub91.pdf.
- ↑ BALÍKOVÁ, Marie. pořádání informací. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-05-07]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000001604&local_base=KTD.
- ↑ Balíková, Marie. věcné pořádání informací. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-05-10]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000001658&local_base=KTD.
- ↑ Balíková, Marie. předmětové pořádání informací. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-05-10]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000001616&local_base=KTD.
- ↑ Balíková, Marie. systematické pořádání informací. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-05-10]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000001645&local_base=KTD.
- ↑ KUČEROVÁ, Helena. Organizace znalostí: klíčová témata. Praha: Karolinum, 2017. ISBN 978-80-246-3587-3
- ↑ name="Kucerova"
- ↑ name="Kucerova"
Text je dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora 3.0 Česko při dodržení případných autorských práv a dalších podmínek
© 2013 ISSN: 2336-5897
