Proces řízení projektových rizik: Porovnání verzí
| Řádek 4: | Řádek 4: | ||
==Řízení rizik== | ==Řízení rizik== | ||
| − | [[Soubor:End to End Risk Management - ISO 31000.png|náhled|upright | + | [[Soubor:End to End Risk Management - ISO 31000.png|náhled|upright 2.5]] |
Čtyři základní důvody proč mít řízení rizik na vysoké úrovni: | Čtyři základní důvody proč mít řízení rizik na vysoké úrovni: | ||
| Řádek 21: | Řádek 21: | ||
==Identifikace rizik== | ==Identifikace rizik== | ||
| − | Cílem je identifikovat rizika v rizikovém scénáři, která mohou daný projekt ovlivnit. Součástí je i dokumentace vlastností jednotlivých rizik. Je dobré brát v potaz obecná nebezpečí ohrožující naplnění určitého cíle a specifické rizikové faktory působící na projekt.<ref name=" | + | Cílem je identifikovat rizika v rizikovém scénáři, která mohou daný projekt ovlivnit. Součástí je i dokumentace vlastností jednotlivých rizik. Je dobré brát v potaz obecná nebezpečí ohrožující naplnění určitého cíle a specifické rizikové faktory působící na projekt.<ref name="IPMA"><i>Doporučená praxe Společnosti pro projektové řízení: oblast Řízení rizik </i>[online]. IPMA, 2013. [cit. 2018-06-02]. Dostupné také z: https://www.ipma.cz/media/1283/dobra_praxe_rizeni_rizik.pdf</ref> Zdroji pro identifikaci rizik mohou být dokumenty a lidé.<br /> |
Mezi dokumentové zdroje patří: | Mezi dokumentové zdroje patří: | ||
*Request for information (RFI) | *Request for information (RFI) | ||
| Řádek 30: | Řádek 30: | ||
*Databáze lessons learned | *Databáze lessons learned | ||
*Předchozí smlouvy a projekty s konkrétním zákazníkem | *Předchozí smlouvy a projekty s konkrétním zákazníkem | ||
| − | + | [[Soubor:Risk Analysis Chart.svg|náhled|upright 2.5]] | |
Mezi lidské zdroje identifikace rizik mohou patřit: | Mezi lidské zdroje identifikace rizik mohou patřit: | ||
*Dodavatelé | *Dodavatelé | ||
| Řádek 39: | Řádek 39: | ||
==Hodnocení rizik== | ==Hodnocení rizik== | ||
| − | + | ||
| − | Při hodnocení rizik analyzujeme jejich velikost, pravděpodobnost vzniku a jejich možné dopady. Zároveň jsou určeny jejich negativní důsledky. Nejprve by měla být provedena kvalitativní analýza. Následně, pokud to projekt vyžaduje a jsou dostupná data, provést | + | Při hodnocení rizik analyzujeme jejich velikost, pravděpodobnost vzniku a jejich možné dopady. Zároveň jsou určeny jejich negativní důsledky. Nejprve by měla být provedena kvalitativní analýza. Následně, pokud to projekt vyžaduje a jsou dostupná data, provést kvantitativní analýzu zjištěných rizik.<br /> |
| + | '''Kvalitativní analýza''' je rozbor hrozících rizik. Hodnocena je pravděpodobnost jejich vzniku a míra dopadu na cíle projektu. Rizika jsou díky ní seřazena podle závažnosti a je jim přiřazena priorita, v jakém pořadí vzniklé problémy řešit. Běžně se v praxi zadávají rizika do matice - jedna osa určuje pravděpodobnost výskytu, druhá osa vzniklé důsledky. <ref name="IPMA" /> | ||
==Ošetření rizik== | ==Ošetření rizik== | ||
Verze z 2. 6. 2018, 13:19
Riziko je jakákoliv nežádoucí, nečekaná nebo neplánovaná událost, která může mít negativní dopad na náš projekt, může ohrozit jeden nebo více cílů projektu a má určitou pravděpodobnost výskytu. Rizikem jsou i události, které mají na projekt pozitivní dopad, ale jsou nečekané.[1]
Řízení rizik (risk management) je neustále se opakující sled vzájemně souvisejících aktivit, které mají za cíl zvládnout potenciální rizika. Tedy omezit pravděpodobnost jejich výskytu a snížit jejich dopad na projekt.[2]
Obsah
Řízení rizik
Čtyři základní důvody proč mít řízení rizik na vysoké úrovni:
- Předcházíme nepříjemným a nečekaným situacím
- Vyhneme se krizovému řízení
- Předejdeme výskytu problémů
- Zamezíme jejich vystupňování
Řízení rizik musí probíhat včas, často, pravidelně a na všech úrovních projektu.
Proces řízení rizik má čtyři hlavní, na sebe navazující a neustále se opakující části:
- Identifikace rizik
- Hodnocení rizik
- Ošetření rizik
- Monitoring rizik[2]
Identifikace rizik
Cílem je identifikovat rizika v rizikovém scénáři, která mohou daný projekt ovlivnit. Součástí je i dokumentace vlastností jednotlivých rizik. Je dobré brát v potaz obecná nebezpečí ohrožující naplnění určitého cíle a specifické rizikové faktory působící na projekt.[3] Zdroji pro identifikaci rizik mohou být dokumenty a lidé.
Mezi dokumentové zdroje patří:
- Request for information (RFI)
- Request for proposal (RFP)
- Business requirements
- Work breakdown structure (WBS)
- Project control book (PCB) – obsahuje veškeré dokumenty o projektu
- Databáze lessons learned
- Předchozí smlouvy a projekty s konkrétním zákazníkem
Mezi lidské zdroje identifikace rizik mohou patřit:
- Dodavatelé
- Minulí vedoucí projektů
- Řízení kvality
- Právní oddělení – kontrola správných formulací ve smlouvách
- Finanční oddělení – dohlížení na pozitivní tok peněz
Hodnocení rizik
Při hodnocení rizik analyzujeme jejich velikost, pravděpodobnost vzniku a jejich možné dopady. Zároveň jsou určeny jejich negativní důsledky. Nejprve by měla být provedena kvalitativní analýza. Následně, pokud to projekt vyžaduje a jsou dostupná data, provést kvantitativní analýzu zjištěných rizik.
Kvalitativní analýza je rozbor hrozících rizik. Hodnocena je pravděpodobnost jejich vzniku a míra dopadu na cíle projektu. Rizika jsou díky ní seřazena podle závažnosti a je jim přiřazena priorita, v jakém pořadí vzniklé problémy řešit. Běžně se v praxi zadávají rizika do matice - jedna osa určuje pravděpodobnost výskytu, druhá osa vzniklé důsledky. [3]
Ošetření rizik
Monitoring rizik
Odkazy
Reference
- ↑ Rizika (Risks). ManagementMania.com [online]. [cit. 2018-06-02]. Dostupné také z: https://managementmania.com/cs/rizika
- ↑ 2,0 2,1 Řízení rizik (Risk management). ManagementMania.com [online]. [cit. 2018-06-02]. Dostupné také z: https://managementmania.com/cs/rizeni-rizik.
- ↑ 3,0 3,1 Doporučená praxe Společnosti pro projektové řízení: oblast Řízení rizik [online]. IPMA, 2013. [cit. 2018-06-02]. Dostupné také z: https://www.ipma.cz/media/1283/dobra_praxe_rizeni_rizik.pdf
Související články
Klíčová slova
Text je dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora 3.0 Česko při dodržení případných autorských práv a dalších podmínek
© 2013 ISSN: 2336-5897
