Čtenářské výzkumy

(státnicová otázka: Čtenářské výzkumy: příklady výzkumů z ČR a ze zahraničí a interpretace výsledků)

Výzkum

Otevřená encyklopedie Wikipedie popisuje výzkum jako: „aktivní, vytrvalý a systematický proces bádání s cílem objevit, interpretovat nebo přepracovat fakta.“ Výsledkem tohoto intelektuálního procesu mohou být nové teorie, zákony, popisy chování a výsledky je možno prakticky využít.

Tento vědecký proces bývá založen na určité metodě a používá vhodně vybranou metodologii. V úvodu celého výzkumu je potřeba stanovit hypotézy, které se výzkumem ověřují. Závěr obsahuje výsledky výzkumného šetření, dále i samotné potvrzení nebo vyvrácení hypotéz.

Základní a nejznámější výzkumné metody jsou kvantitativní (kdy odpovídáme na otázku „kolik?“) a kvalitativní (kdy se zaměřujeme na to, jak výzkumný vzorek nahlíží na realitu) výzkum.

Důvody pro realizaci výzkumu

V rámci oboru knihovnictví instituce realizují výzkumy na základě potřeby dat, díky kterým se mohou lépe rozhodovat při návrhu a realizaci změn v nabídce knihovních služeb, přizpůsobování služeb pro již konkrétní skupinu uživatelů v knihovně. Výzkum také institucím napomáhá zlepšit nákup knihovního fondu, nebo také vybavení pro knihovnu, neboť data z výzkumu napomáhají knihovnám při argumentaci před zřizovatelem.

Příklady čtenářských výzkumů - Česká republika

České děti jako čtenáři

Průzkum České děti jako čtenáři byl realizován v roce 2013 a 2014 Knihovnickým institutem Národní knihovny České republiky a svým zaměřením a souhrnem byl prvním průzkumem takovéhoto typu v České republice. Průzkum České děti jako čtenáři probíhal jak ve kvantitativní, tak kvalitativní formě. V rámci kvantitativní části průzkumu se jako metoda využily standardizované rozhovory, ve kvalitativní části pak metoda tzv. „focus group.“ Průzkumu se zúčastnily nejen děti, ale také jejich rodiče.

Výsledky výzkumu byly zveřejněny ve stejnojmenné publikaci vydaného roku 2014. Následná interpretace je čerpána z této publikace.

Interpretace výsledků

Jak již bylo řečeno, dotazováni byli také rodiče. V rámci výzkumu se zkoumalo čtenářství rodičů z pohledu nejen samotných dospělých, ale také z pohledu dětí. Zjistilo se, že častěji čtou matky než otcové. Výzkumníci se zabývali také čtením novin, děti za čtenáře novin více označovaly tatínky. Maminky jsou však dětmi vnímány jako větší čtenářky, dítě považuje matku za čtenářku již od jedné přečtené knihy za měsíc. Matky totiž tráví více času s dítětem a více předčítají než tatínkové. Maminka s knihou v ruce je pro děti známější a přirozenější než tatínek ve stejné situaci. Pokud matka nečte knihy, má to větší vliv na negativní vztah dítěte ke čtení, než když nečte otec. Jestliže je otec čtenářem, působí jako silnější motivace pro budování pozitivního vztahu dítěte ke čtení, než když je čtenářkou matka. Matky také mívají silnější vztah ke knize a s dětmi více navštěvují knihovnu.

Předčítání rodičů dětem a jeho vliv na čtenářství bylo již naznačeno. Průzkum poukázal, že silnějším čtenářům je předčítáno častěji než slabým čtenářům. Jako průměrná délka předčítání vyšlo 25 minut, přičemž s narůstajícím věkem dětí se intenzita předčítání snižuje. Autoři knihy při tom ale připomínají pozitivní vliv předčítání, které nejen podporuje dítě ve čtení, ale také mu napomáhá zvládnout techniku čtení. Dítě se během předčítání může více a lépe soustředit na obsah dané knihy, stává se pro něj tak čtení větší relaxací. Výzkumníci upozornili na problém, že postupem času se předčítání rodiči dětem mění na opačný proces – děti předčítají rodičům, hlavně z důvodu trénování čtení dětí.

Snížení zájmu o čtení také způsobily moderní technologie, děti stále více raději volný čas tráví na mobilu, tabletu, nebo počítači. Zájem trávit čas na internetu roste s věkem. Technologie však nejsou jediným vlivem na děti, v dnešní době mají děti intenzivněji organizovaný volný čas, ve kterém již není tolik času na čtení.

V rámci průzkumu se věnovalo také vztahu dětí k elektronickým knihám. Děti do 13 let využívají papírové knihy hlavně ze strachu poničení čtečky. Ke čtení elektronických knih využívají nejčastěji tablet, na druhém místě počítač a až na třetím místě čtečky. Čtečky elektronických knih zaujaly děti starší 13 let, kterými jsou silnými čtenáři. Čtečky využívají více chlapci než dívky. Návštěva veřejných knihoven je další téma spojené se čtenářstvím nejen u dětí. Český průzkum zjistil, že intenzita chození do knihovny roste s věkem a že návštěva knihoven je závislá na vzdělání rodičů, převážně matky. Do knihoven chodí častěji dívky než chlapci, kteří preferují chodit do knihovny s kamarády, dívky pak knihovnu navštěvují radši samy. Dominantní službou, kterou děti využívají, jsou výpůjční služby, s věkem však roste zájem o internet. Děti jsou zvyklé chodit do knihovny taky díky akcím, na které chodí se školou. Děti, které do knihovny chodí, chodí do knihovny rády a pozitivně hodnotí zaměstnance knihovny. Pokud dítě nemá zájem o knihy, tak nenavštěvuje tak často veřejnou knihovnu.

Překnížkováno

Výzkum, jehož výsledky byly představeny v publikaci Překnížkováno od Jiřího Trávníčka, se orientoval na knižní trh, přesněji se zabýval využívání a orientace respondentů starších 15 ti let na knižním trhu. Přesněji se zabýval tématy, jako jsou počet nakoupených knih na člověka, kolik peněz za ně utratíme, podle čeho knihy vybíráme, nebo také proč knihy nenakupujeme.

V rámci tohoto výzkumu byla zvolena forma dotazníků. Na výzkumu spolupracovaly dvě instituce – Národní knihovna ČR a Ústav pro českou literaturu AV ČR a byl realizován v roce 2013.

Zdrojem pro následující interpretaci výsledků byla již zmíněná publikace Jiřího Trávníčka „Překnížkováno“ vydaná nakladatelství Host v roce 2014.

Interpretace výsledků

Výzkum Překnížkováno poukázal na fakt, že ženy jsou výrazně aktivnější a silnější čtenářky knih, muži však zas výrazně silnější internauti. V dnešní době internet a čtení velmi souzní. Čím je člověk vzdělanější a silnější čtenář, tím je častější uživatel internetu. Ačkoliv popularita a potřeba internetu stoupá, průzkum zaznamenal zvýšení nesouhlasu s nepotřebou tištěné knihy. Míra nesouhlasu souvisí s tím, jak velcí čtenáři jsme – čím větší čtenáři, tím více nesouhlasíme a jsme více vázáni k papírové knize a k její obraně její tradiční podoby.

Veřejnou knihovnu nejčastěji navštěvujeme ve věkovém rozhraní 15-24 let, nejméně v následujícím období, tedy 25-34 let. Celkově po knize sahají častěji ženy než muži, nejvíce lidé 65 let a starší, nejméně mezi lety 35-44 let.

Pokud byl respondent silnější čtenář, tím více byl spokojený se službami veřejné knihovny, kterou navštěvuje. Respondenti vnímali knihovnu jako podporovatele čtenářské veřejnosti a knižní kultury.

Movitější čtenáři čerpají více informací o knihách z tisku. Silnější bariéru při nákupu knih způsobuje množství nabízených titulů než jejich nedostatek. Pro většinu respondentů je český knižní trh nepřehledný, je pravděpodobné, že při užším výběru bychom kupovali více publikací. Knihy kupujeme z důvodu zábavy, při rozhodování obálka nehraje velkou roli, knihy jsou vybírány hlavně podle žánru. Ti, kteří chodí ho knihoven, také více knih nakupují. Pro populaci, která nenakupuje knihy, je nejvýraznější překážkou cena.

Ženy výrazně více čtou všechny druhy beletrie, muži si k četbě volí odbornou literaturu, nebo literaturu faktu. Tuto literaturu zároveň více preferujeme s narůstajícím věkem. Čím silnější jsme čtenáři, tím více v naší četbě jsou zastoupeny všechny druhy literatury. Rozdíly mezi muži a ženami je také v tom, jak si budujeme vztah ke knize a k četbě – zatím co muži si ke knize najdou cestu sami, žena je více závislá na vlivu domácího prostředí. Obecně ale největším tahounem vztahu ke knihám a k četbě udává naše vzdělání.

Příklady čtenářských výzkumů - Slovenská republika

Čítanie mládeže v Slovenskej republike

Výzkum zaměřen na děti ve věku 13-17 let ve Slovenské republice probíhal v letech 2010 až 2011 v sedmi krajích Slovenska. Cílem výzkumu bylo zmapování situace vztahu mládeže nejen ke čtení, ale také k samotné knize, knihovnám, nebo k informačním a komunikačním technologiím. Výzkum se také zaměřil na zjištění rezerv ve službách knihoven právě pro tuto věkovou skupinu uživatelů, analyzování čtenářských zájmů a potřeby mládeže v přestupu ze základní školy na střední školu.

Výzkum realizovaly krajské knihovny s regionální působností, celou aktivitu vedla a koordinovala Slovenská asociácia knižníc, která na svých webových stránkách volně zpřístupňuje výzkumnou zprávu v celém znění.

Jako výzkumná metoda byly zvoleny anonymní dotazníky, jež byly přizpůsobeny věku jednotlivých respondentů. Výzkumu se zúčastnily v největším počtu základní školy (celkem 177), dále střední odborné školy (66) a gymnázia (54).

Interpretace výsledků

Vztah mládeže ke čtení můžeme považovat za kritický. Během pracovních dnů nečte knihy přes 40 % respondentů. Během volného času se děti věnují elektronickým médiím, převážně hraní počítačových her, trávení času na internetu je nejvíce preferováno. Mládež ve svém volném čase preferuje spíše pasivní formy trávení volného času než aktivní. Respondenti z volnočasových aktivit upřednostňují trávení s přáteli, tuto možnost zvolilo téměř 79 % dětí, čítání knih zvolilo pouze 22 %.

Dívky jsou více pravidelnými čtenářkami knih než chlapci. Více pravidelných čtenářů lze najít na gymnáziích, na druhém místě na základní škole, nejméně na střední odborné škole. Dle věkového rozvržení se nejvíce pravidelných čtenářů nachází mezi nejmladšími respondenty.

K otázce, zda děti baví číst, se pozitivně vyjádřilo 51,4 % respondentů, lze tedy konstatovat, že téměř polovinu mládeže čtení nebaví, pro mnohé je čtení únavné a raději se podívají na film, nebo na čtení nemají čas.

I přes hustou síť knihoven na Slovensku víc jak polovina mládeže ve výzkumu nenavštěvuje žádnou knihovnu. Výsledky výzkumu potvrdili, že využívání služeb knihoven není pro mládež nevyhnutelné. Kritický stav potvrzuje také skutečnost, že pouze 9 % dotazovaných dětí navštěvuje knihovnu vícekrát za měsíc. Pravidelně aspoň jednou měsíčně navštíví knihovnu 20 % mládeže. Mezi důvody, proč tato věková skupina nechodí do knihoven, jsou různorodé – nejvíce je to však z neochoty knihovnu navštěvovat.

Ti děti, které knihovnu navštěvují, nejvíce využívají službu absenční výpůjční službu, dále možnost využívat internet a využívat studovny knihovny. Dětem v knihovnách chybí nové knihy. Všechny děti, bez ohledu na to, zda jsou čtenáři, či nikoliv, od knihovny očekávání tradiční knihovnické služby a knižní fond.

Pro získávání informací pro domácí úkoly určená věková skupina využívá internet (91 % respondentů), přes 30 % čerpá informace z knih a 20 % od kamarádů a spolužáků.

Seznam použité literatury a zdrojů:

Použitá literatura

• KOPÁČIKOVÁ, Judita. Mládež a čítanie. Výzkum čítania mládeže v SR. IT lib, 2011, 15(3), s. 33-36. ISSN 1335-793X. Dostupné také z: http://itlib.cvtisr.sk/archiv/2011/3/mladez-a-citanie.-vyskum-citania-mladeze-v-sr.html?page_id=741.
• PRÁZOVÁ, Irena, Kateřina HOMOLOVÁ, Hana LANDOVÁ a Vít RICHTER. České děti jako čtenáři. Brno: Host ve spolupráci s Národní knihovnou České republiky, 2014. ISBN 978-80-7491-492-8.
• Proč je důležité dělat v knihovnách výzkumy?. Výzkumy.knihovna.cz [online]. KISK FF UK, ©2012 [cit. 2018-05-06]. Dostupné z: http://vyzkumy.knihovna.cz/ucebnice/proc-je-dulezite-delat-v-knihovnach-vyzkumy.
• TRÁVNÍČEK, Jiří. Překnížkováno: co čteme a kupujeme (2013). Brno: Host ve spolupráci s Národní knihovnou České republiky, 2014. ISBN 978-80-7491-256-6.
• Výzkum. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2018-05-01]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/V%C3%BDzkum.

Související články

• Kvalitativní výzkum
• Kvantitativní výzkum
• Národní knihovna ČR

Klíčová slova:

čtenářské výzkumy, Česká republika, Slovensko, knihovnictví, čtenářství