Teorie sociální identity: Porovnání verzí

Řádek 9: Řádek 9:
 
# '''Sociální identifikace''' značí proces v němž se jedinec identifikuje se svou skupinou a zároveň přijímá její normy. Se sociální identifikací se pojí emoční stránka a stejně tak se se skupinou pojí jedincova sebeúcta.
 
# '''Sociální identifikace''' značí proces v němž se jedinec identifikuje se svou skupinou a zároveň přijímá její normy. Se sociální identifikací se pojí emoční stránka a stejně tak se se skupinou pojí jedincova sebeúcta.
 
# '''Sociální srovnání''' lze vysvětlit jako to, co následuje identifikaci se skupinou - jedinec srovnává svou skupinu (ingroup) s jinou skupinou (outgroup), hodnocení bude zároveň ve prospěch své vlastní skupiny.
 
# '''Sociální srovnání''' lze vysvětlit jako to, co následuje identifikaci se skupinou - jedinec srovnává svou skupinu (ingroup) s jinou skupinou (outgroup), hodnocení bude zároveň ve prospěch své vlastní skupiny.
 +
 +
== Další faktory související s teorií sociální identity ==
 +
Tajfel s Turnerem rovněž nepředpokládali, že by meziskupinová identita a dělení na ingroup a outgroup bylo definitivním dělením kde se jedinci vnímají pouze skrze své relevantní skupiny, nýbrž předpokládali existenci kontinua, na jehož koncích jsou dva ideologické extrémy ''(belief systems)'': na jedné straně vnímání interpersonálního chování bez ohledu na skupinu (paradigma sociální mobility - vycházejíc z předpokladu, že jedinec může libovolně měnit skupiny), a na druhé straně interskupinové chování naopak primárně vycházející ze skupinové identity (paradigma sociální změny - předpoklad, že jedinec vychází z určité víceméně neměnné třídy).<ref>en.Wikipedia (2018). Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Social_identity_theory</ref> <ref>Tajfel, H., Turner. J.C. (1979). An integrative theory of intergroup conflict. Social psychology of intergroup relations, 33-47.</ref>
 
==Zdroje==
 
==Zdroje==
 
<references/>
 
<references/>

Verze z 7. 6. 2018, 14:01

Jeden z autorů Teorie sociální identity: polský psycholog Henri Tajfel.

Teorie byly postupně vytvořena Henri Tajfelem a Johnem Turnerem během 70. a 80. let 20. století.[1] Social Identity Theory primárně odvozuje identitu jedince z pro něj relevantní sociální skupiny. Teorie je nicméně základem vysvětlení široké škály jevů skupinové dynamiky, a stojí tak kupř. za rozličnými fenomény souvisejícími se vztahem jedince ke skupině a vztahy skupin mezi sebou, vč. meziskupinových konfliktů.[2] Důležitým bodem teorie je, že jedinec nemá pouze jednu svou identitu, nýbrž disponuje několika identitami, právě dle skupin ve kterých se pohybuje. Jednoduše řečeno, se tak jedinec může chovat velmi odlišně ve skupině fotbalových fanoušků a naproti tomu kupř. ve své rodině.[3]

Důležitým rozlišením v teorii je pak rozlišení skupin ingroup a outgroup. Vnímání sebe sama jako součást skupiny značí jedincovu ingroup, skupinu s kterou se jedinec neidentifikuje nazýváme outgroup.[3]

Procesy vedoucí k rozlišení Ingroup a Outgroup

Z hlediska teorie sociální identity rozlišujeme tři hlavní procesy vedoucí k odlišení těchto dvou skupin[3]:

  1. Sociální kategorizace znamená, že jedinec, aby byl schopen porozumět skupinám a orientovat se v nich, primárně volí jednoduché kategorie. Tyto kategorie mohou souviset kupř. se vzděláním, sociální třídou či etnikem.
  2. Sociální identifikace značí proces v němž se jedinec identifikuje se svou skupinou a zároveň přijímá její normy. Se sociální identifikací se pojí emoční stránka a stejně tak se se skupinou pojí jedincova sebeúcta.
  3. Sociální srovnání lze vysvětlit jako to, co následuje identifikaci se skupinou - jedinec srovnává svou skupinu (ingroup) s jinou skupinou (outgroup), hodnocení bude zároveň ve prospěch své vlastní skupiny.

Další faktory související s teorií sociální identity

Tajfel s Turnerem rovněž nepředpokládali, že by meziskupinová identita a dělení na ingroup a outgroup bylo definitivním dělením kde se jedinci vnímají pouze skrze své relevantní skupiny, nýbrž předpokládali existenci kontinua, na jehož koncích jsou dva ideologické extrémy (belief systems): na jedné straně vnímání interpersonálního chování bez ohledu na skupinu (paradigma sociální mobility - vycházejíc z předpokladu, že jedinec může libovolně měnit skupiny), a na druhé straně interskupinové chování naopak primárně vycházející ze skupinové identity (paradigma sociální změny - předpoklad, že jedinec vychází z určité víceméně neměnné třídy).[4] [5]

Zdroje

  1. ↑ McKeown, S., Haji, R., & Ferguson, N. (2016). Understanding Peace and Conflict Through Social Identity Theory. Contemporary Global Perspectives. Switzerland: Springer.
  2. ↑ Capozza, D., & Brown, R. (Eds.). (2000). Social identity processes: Trends in theory and research. Sage.
  3. ↑ 3,0 3,1 3,2 Learning Theories (2018) https://www.learning-theories.com/social-identity-theory-tajfel-turner.html
  4. ↑ en.Wikipedia (2018). Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Social_identity_theory
  5. ↑ Tajfel, H., Turner. J.C. (1979). An integrative theory of intergroup conflict. Social psychology of intergroup relations, 33-47.
Citováno z „https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Teorie_sociální_identity&oldid=54942“