Alternativní a augmentativní komunikace: Porovnání verzí

Řádek 3: Řádek 3:
 
==Co je AAK==
 
==Co je AAK==
  
 +
[[Soubor:Using a head mounted laser to point to a communication board.jpg|náhled|vpravo|Klient používající metodu AAK]]
 
===Komu je určena===
 
===Komu je určena===
 +
  
 
===AAK a řeč===
 
===AAK a řeč===

Verze z 20. 11. 2018, 22:12

Systémy alternativní a augmentativní komunikace (AAK) se snaží u osob s postižením trvale nebo přechodně nahrazovat problémy s řečí, jazykem a psaním.[1]

Co je AAK

Klient používající metodu AAK

Komu je určena

AAK a řeč

Základní metody AAK

Pomůcky se mohou rozdělit na dvě základní skupiny – metody bez pomůcek a metody s pomůckami. Druhý typ se dále rozčleňuje na netechnické pomůcky a technické pomůcky.[2]

Metody bez pomůcek

Především se hovoří o manuálních znacích, které je třeba uživatele naučit. Obvykle se jedná o systémy, které pracují s 300-600 znaky. Doprovázejí mluvenou řeč a jsou většinou jednodušší než symboly ve znakovém jazyce neslyšících. V naší zemi se nejvíce používají tyto systémy:[2]

Makaton je znakový program, jehož základ tvoří 350 znaků a symbolů v osmi základních úrovních. Jeho název je odvozen od jmen svých tvůrců (Margaret Walker, Kathy Johnston a Tony Conforth). Je možné jej uplatnit u klientů s mentálním, sluchovým a tělesným postižení, u neurologických pacientů a u klientů s poruchami paměti. Znakování klíčových slov by se mělo doprovázet rytmizovanou řečí a mimikou.[3]

Znak do řeči u nás představila Libuše Kubová s kolektivem. Tento systém pochází z Dánska a tvoří ho znaky a gesta ze znakového jazyka neslyšících. Je upraven tak, aby vyhovoval specifickým požadavkům uživatelů s mentálním, tělesným a dalšími postiženími. Používá se asi 400 znaků s možností dalšího rozšíření.[3]

Znaky podle Anity Portmann fungují na obdobném principu jako oba předchozí systémy. Znaky se využívají při mluvené řeči a nejčastěji se zavádí u malých dětí a uživatelů s mentálním postižením.[2]

Metody s pomůckami

Netechnické pomůcky

Tyto pomůcky nevyužívají ke svému provozu elektrický proud ani napájení z baterie. Nevyžadují pravidelné dobíjení ani nutné zásahy v případě porouchání pomůcky. Z tohoto důvodu jsou i cenově dostupnější.[2]

Trojrozměrné zobrazení – předměty se používají jako jedna z prvních možností zvláště pro malé děti a u osob s mentálním postižením. Doporučují se jako alternativa pro klienty s těžšími formami mentálního postižení, kteří nerozumějí fotografiím nebo obrázkovým symbolům. Užívají se v těchto formách:

Reálné předměty, například konkrétní hračka nebo jídlo, které nesymbolizují nic jiného než samy sebe a klient má většinou možnost k výběru.

Reálné předměty jako symboly, kde se reálná věc může stát symbolem (například zatavený bonbon na kartičce).

Části předmětů se stávají symbolem pro celý předmět (např. dílek z oblíbeného puzzle) a klient se ho snaží označit, pokud daný předmět chce.

Referenční (odkazovací) předměty, jako například mýdlo pro koupel, lžíce pro jídlo.[2]



Odkazy

Reference

  1. ↑ CO JE AAK [online]. [cit. 2018-11-20]. Dostupné z: http://www.alternativnikomunikace.cz/stranka-co-je-aak-9
  2. ↑ 2,0 2,1 2,2 2,3 2,4 ŠAROUNOVÁ, Jana. Metody alternativní a augmentativní komunikace. Praha: Portál, 2014.
  3. ↑ 3,0 3,1 VALENTA, Milan. Přehled speciální pedagogiky: rámcové kompendium oboru. Praha: Portál, 2014.

Použitá literatura

  • ŠAROUNOVÁ, Jana. Metody alternativní a augmentativní komunikace. Praha: Portál, 2014.
  • VALENTA, Milan. Přehled speciální pedagogiky: rámcové kompendium oboru. Praha: Portál, 2014.


Související články

Klíčová slova

Alternativní a augmentativní komunikace, poruchy řeči, komunikační pomůcky

Citováno z „https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Alternativní_a_augmentativní_komunikace&oldid=56151“