Masová společnost: Porovnání verzí

Verze z 5. 9. 2014, 12:19

- pojem vznikl jako reakce na některé negativní důsledky procesu modernizace společnosti, jeho autorem je William Kornhauser (1960), avšak její koncepce jsou poněkud starší

- můžeme rozlišit pojetí:

normativní (hodnotící) - tzv. aristokratické – důraz na ohrožení elity masou (např. G. Le Bon, J. Ortega y Gasset) a tzv. demokratické (až levicově liberální) – důraz na ohrožení masy elitou (např. K. Mannheim, E. Lederer)

analytické (nehodnotící) - masová společnost se vyznačuje růstem role sekundárních kontaktů, vysokou specializací sociálních rolí a statusů, anonymitou, vysoká a stále rostoucí mobilitou horizontální i vertikální, rozpadem tradičních vazeb, kontaktů a institucí a významem masového sdělování (např. D. Bell, E. A. Shils)

- vlastnosti masové společnosti v klasickém pojetí:

industriální logika (posuzování lidí podle toho, co vyrábí a ne podle skupinové příslušnosti)
pád komunitních vazeb a dominance neosobních vztahů
nahrazení místních skupin masovými formálními organizacemi
vznik tzv. masové arény, umožňující simultánní prezentaci téhož fenoménu prostřednictvím masových médií a nově vzniklých konvencí
egalitarismus (všichni posuzováni jednotně, jednou jako voliči, diváci atd.)
numerická superiorita (vše, i úspěch, se měří a vyjadřuje podle kvantitativních, nikoli kvalitativních hledisek)
obrat zájmů od problémů regionálních k problémům světovým, vznik politické apatie a alienace
mimořádná role masmédií (hlavní tvůrce postojů)
vznik masové kultury

Obsah

1 Masifikace společnosti

Masifikace společnosti

- utváření masové společnosti provází proces masifikace všech oblastí společenského života (masová výroba vytváří podmínky pro masový konzum, masová komunikace se podílí na tvorbě masové kultury, masový konzum a masová kultura ve snaze přiblížit se k širokému počtu lidí přispívají k nivelizaci vkusu a chuti a stávají se předpokladem masového blahobytu)

Masová komunikace

- sdělování velkého množství informací a symbolických obsahů široké veřejnosti, resp. masám (trvalý příjemce), z jednoho zdroje (trvalý mluvčí), důsledek rozšířené tisku a rozhlasu a později filmu a televize, vliv masové komunikace nicméně přeceňován (postoje se mění spíše vlivem interpersonálních vztahů, viz koncept názorových vůdců (R. K. Merton) a dvoustupňové komunikace (E. Katz a P. F. Lazarsfeld))

Masa a mocenská elita

- koncentrace politické, ekonomické a vojenské moci a rostoucí odstup mezi vůdci organizací a jejich stále atomizovanějšími a odcizenějšími členy vytváří z prvně jmenovaných mocenskou elitu a z těch druhých masu; podle C. W. Millse je mocenská elita ve vztahu k mase dichotomií – navzdory formální suverenitě lidu iniciativu drží malá skupina lidí tvořících mocenskou elitu, zatímco masa ohrožovaná problémy každodennosti upadá do apatie, nezájmu o politiku a vnější dění, uzavírá se do soukromí, mocenská elita toho využívá k nezodpovědné, sobecké a bezohledné manipulaci masy masovými sdělovacími prostředky směřující k upevnění vlastní moci Durkheim

Masová kultura

- představuje kulturní výtvory a produkce určené pro masy lidí (případně jimi samými produkované) vycházející z jejich potřeb a vkusu, obdobné či identické kulturní obsahy jsou sdělovány z malého počtu zdrojů velkým masám příjemců; kritika masové kultury: preference méně náročných žánrů a obsahů, homogenizace a standardizace kulturních produktů a potřeb, obhajoba masové kultury: nástroj rozšiřování hodnot k širokým masám, vytváření prostoru pro rozvoj individuality

Riziko masové společnosti

- jedinci trpící úzkostí, nejistotou, izolací, ztrátou pocitu odpovědnosti mohou po zániku dílčích pospolitostí najít nový výraz identifikací s abstraktními celky typu rasa či národ a fanatickou angažovaností v masových hnutích, schopných mobilizovat jedince podle potřeb politických demagogů, masová společnost tedy obsahuje hrozbu přeměny v totalitní systém

Doporučená literatura

Keller, J. 1999. Úvod do sociologie. Praha: SLON.
Kloskowska, A. 1967. Masová kultura: Kritika a obhajoba. Praha: Svoboda.
Mills, C. W. 1966. Mocenská elita. Praha: Orbis.
Velký sociologický slovník. 1996. Praha: Karolinum.

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
 -	pojem vznikl jako reakce na některé negativní důsledky procesu modernizace společnosti, jeho autorem je William Kornhauser (1960), avšak její koncepce jsou poněkud starší
--	můžeme rozlišit pojetí normativní (hodnotící) a analytické;
+-	můžeme rozlišit pojetí:
+* normativní (hodnotící) - tzv. aristokratické – důraz na ohrožení elity masou (např. [[Gustav Le Bon|G. Le Bon]], [[José Ortega y Gasset|J. Ortega y Gasset]]) a tzv. demokratické (až levicově liberální) – důraz na ohrožení masy elitou (např. [[Karl Mannheim|K. Mannheim]], E. Lederer)
--	normativní pojetí: tzv. aristokratické – důraz na ohrožení elity masou (např. Gustav Le Bon, José Ortega y Gasset) a tzv. demokratické (až levicově liberální) – důraz na ohrožení masy elitou (např. Karl Mannheim, Emil Lederer)
+* analytické (nehodnotící) - masová společnost se vyznačuje růstem role sekundárních kontaktů, vysokou specializací sociálních rolí a statusů, anonymitou, vysoká a stále rostoucí mobilitou horizontální i vertikální, rozpadem tradičních vazeb, kontaktů a institucí a významem masového sdělování (např. [[Daniel Bell|D. Bell]], E. A. Shils)
--	analytické pojetí (např. Daniel Bell, Edward A. Shils): masová společnost se vyznačuje růstem role sekundárních kontaktů, vysokou specializací sociálních rolí a statusů, anonymitou, vysoká a stále rostoucí mobilitou horizontální i vertikální, rozpadem tradičních vazeb, kontaktů a institucí a významem masového sdělování
+-	vlastnosti masové společnosti v klasickém pojetí:
+* industriální logika (posuzování lidí podle toho, co vyrábí a ne podle skupinové příslušnosti)
+* pád komunitních vazeb a dominance neosobních vztahů
+* nahrazení místních skupin masovými formálními organizacemi
+* vznik tzv. masové arény, umožňující simultánní prezentaci téhož fenoménu prostřednictvím masových médií a nově vzniklých konvencí
+* egalitarismus (všichni posuzováni jednotně, jednou jako voliči, diváci atd.)
+* numerická superiorita (vše, i úspěch, se měří a vyjadřuje podle kvantitativních, nikoli kvalitativních hledisek)
+* obrat zájmů od problémů regionálních k problémům světovým, vznik politické apatie a alienace
+* mimořádná role masmédií (hlavní tvůrce postojů)
+* vznik masové kultury
+== Masifikace společnosti ==
--	vlastnosti masové společnosti v klasickém pojetí:
-industriální logika (posuzování lidí podle toho, co vyrábí a ne podle skupinové příslušnosti),
-pád komunitních vazeb a dominance neosobních vztahů,
-nahrazení místních skupin masovými formálními organizacemi,
-vznik tzv. masové arény, umožňující simultánní prezentaci téhož fenoménu prostřednictvím masových médií a nově vzniklých konvencí,
-egalitarismus (všichni posuzováni jednotně, jednou jako voliči, diváci atd.),
-numerická superiorita (vše, i úspěch, se měří a vyjadřuje podle kvantitativních, nikoli kvalitativních hledisek),
-obrat zájmů od problémů regionálních k problémům světovým, vznik politické apatie a alienace,
-mimořádná role masmédií (hlavní tvůrce postojů),
-vznik masové kultury
-'''
-'''<big>Masifikace společnosti</big>
-'''
 -	utváření masové společnosti provází proces ''masifikace'' všech oblastí společenského života (masová výroba vytváří podmínky pro masový konzum, masová komunikace se podílí na tvorbě masové kultury, masový konzum a masová kultura ve snaze přiblížit se k širokému počtu lidí přispívají k nivelizaci vkusu a chuti a stávají se předpokladem masového blahobytu)
--	'''masová komunikace''' - sdělování velkého množství informací a symbolických obsahů široké veřejnosti, resp. masám (trvalý příjemce), z jednoho zdroje (trvalý mluvčí), důsledek rozšířené tisku a rozhlasu a později filmu a televize, vliv masové komunikace nicméně přeceňován (postoje se mění spíše vlivem interpersonálních vztahů, viz koncept názorových vůdců (Robert King Merton) a dvoustupňové komunikace (Katz a Paul Feilx Lazarsfeld))
+=== Masová komunikace ===
+-	sdělování velkého množství informací a symbolických obsahů široké veřejnosti, resp. masám (trvalý příjemce), z jednoho zdroje (trvalý mluvčí), důsledek rozšířené tisku a rozhlasu a později filmu a televize, vliv masové komunikace nicméně přeceňován (postoje se mění spíše vlivem interpersonálních vztahů, viz koncept názorových vůdců (R. K. Merton) a dvoustupňové komunikace (E. Katz a [[Paul Felix Lazarsfeld|P. F. Lazarsfeld]]))
--	'''masa a mocenská elita''' – koncentrace politické, ekonomické a vojenské moci a rostoucí odstup mezi vůdci organizací a jejich stále atomizovanějšími a odcizenějšími členy vytváří z prvně jmenovaných mocenskou elitu a z těch druhých masu; podle Charlese Wrighta Millse je mocenská elita ve vztahu k mase dichotomií – navzdory formální suverenitě lidu iniciativu drží malá skupina lidí tvořících mocenskou elitu, zatímco masa ohrožovaná problémy každodennosti upadá do apatie, nezájmu o politiku a vnější dění, uzavírá se do soukromí, mocenská elita toho využívá k nezodpovědné, sobecké a bezohledné manipulaci masy masovými sdělovacími prostředky směřující k upevnění vlastní moci
--	'''masová kultura''' – představuje kulturní výtvory a produkce určené pro masy lidí (případně jimi samými produkované) vycházející z jejich potřeb a vkusu, obdobné či identické kulturní obsahy jsou sdělovány z malého počtu zdrojů velkým masám příjemců; kritika masové kultury: preference méně náročných žánrů a obsahů, homogenizace a standardizace kulturních produktů a potřeb, obhajoba masové kultury: nástroj rozšiřování hodnot k širokým masám, vytváření prostoru pro rozvoj individuality
+=== Masa a mocenská elita ===
+-	koncentrace politické, ekonomické a vojenské moci a rostoucí odstup mezi vůdci organizací a jejich stále atomizovanějšími a odcizenějšími členy vytváří z prvně jmenovaných mocenskou elitu a z těch druhých masu; podle [[Charles Wright Mills|C. W. Millse]] je mocenská elita ve vztahu k mase dichotomií – navzdory formální suverenitě lidu iniciativu drží malá skupina lidí tvořících mocenskou elitu, zatímco masa ohrožovaná problémy každodennosti upadá do apatie, nezájmu o politiku a vnější dění, uzavírá se do soukromí, mocenská elita toho využívá k nezodpovědné, sobecké a bezohledné manipulaci masy masovými sdělovacími prostředky směřující k upevnění vlastní moci [[Émile Durkheim|Durkheim]]
--	'''riziko masové společnosti''' – jedinci trpící úzkostí, nejistotou, izolací, ztrátou pocitu odpovědnosti mohou po zániku dílčích pospolitostí najít nový výraz identifikací s abstraktními celky typu rasa či národ a fanatickou angažovaností v masových hnutích, schopných mobilizovat jedince podle potřeb politických demagogů, masová společnost tedy obsahuje hrozbu přeměny v totalitní systém
+=== Masová kultura ===
+-	představuje kulturní výtvory a produkce určené pro masy lidí (případně jimi samými produkované) vycházející z jejich potřeb a vkusu, obdobné či identické kulturní obsahy jsou sdělovány z malého počtu zdrojů velkým masám příjemců; kritika masové kultury: preference méně náročných žánrů a obsahů, homogenizace a standardizace kulturních produktů a potřeb, obhajoba masové kultury: nástroj rozšiřování hodnot k širokým masám, vytváření prostoru pro rozvoj individuality
+=== Riziko masové společnosti ===
+-	jedinci trpící úzkostí, nejistotou, izolací, ztrátou pocitu odpovědnosti mohou po zániku dílčích pospolitostí najít nový výraz identifikací s abstraktními celky typu rasa či národ a fanatickou angažovaností v masových hnutích, schopných mobilizovat jedince podle potřeb politických demagogů, masová společnost tedy obsahuje hrozbu přeměny v totalitní systém
-'''Doporučená literatura'''
+=== Doporučená literatura ===
 * Keller, J. 1999. Úvod do sociologie. Praha: SLON.
 * Kloskowska, A. 1967. Masová kultura: Kritika a obhajoba. Praha: Svoboda.
 * Mills, C. W. 1966. Mocenská elita. Praha: Orbis.
 * Velký sociologický slovník. 1996. Praha: Karolinum.