37. Teorie a aplikace v psychologii dopravy: Porovnání verzí

Řádek 44: Řádek 44:
 
Při analýze chování řidiče je důležté zvážit také '''motivační a emocionální aspekty jednání.''' Například Summal ve svém modelu uvádí čas jako centrální proměnnou dopravního chování, neboť řidič při organizaci svého chování zvažuje čas, který má k dispozici, očekávou rychlost jízdy, potřeby a možnosti mobily, rozhodnutí o cestě, vhodnou rychlost ve vztahu k cíli, možné manévry typu přejíždění, bezpečnostní a časové limity, obtížnost a tak dále, a do toho všeho vstupují i motivy a emoce daného řidiče.<ref>Summala, H. (1996). Accident risk and driver behaviour. ''Safety science, 22''(1-3), 103-117. </ref><ref name=":0" />
 
Při analýze chování řidiče je důležté zvážit také '''motivační a emocionální aspekty jednání.''' Například Summal ve svém modelu uvádí čas jako centrální proměnnou dopravního chování, neboť řidič při organizaci svého chování zvažuje čas, který má k dispozici, očekávou rychlost jízdy, potřeby a možnosti mobily, rozhodnutí o cestě, vhodnou rychlost ve vztahu k cíli, možné manévry typu přejíždění, bezpečnostní a časové limity, obtížnost a tak dále, a do toho všeho vstupují i motivy a emoce daného řidiče.<ref>Summala, H. (1996). Accident risk and driver behaviour. ''Safety science, 22''(1-3), 103-117. </ref><ref name=":0" />
  
−
=== Dopravní systémy ===
+
===Dopravní systémy===
 
V dopravní psychologii v oblasti silniční dopravy je v popředí výzkum bezpečného provozu. Ve vzájemné interakci je řidič, jeho vozidlo a silnice. Naopak v letecké dopravě vše závisí na komplikované interakci mezi letcem a pozemním personálem, což je zprostředkováno technickými prostředky, a kooperací samotné posádky letadla. Podobně jako v letecké je tomu v železniční dopravě, kde je jedoucí a statický pozemní personál, které spolu komunikují a kooperují. Mezi těmito třemi oblastmi dopravy existuje vysoká míra pozornosti, tedy poznatky z jedné oblasti můžeme často aplikovat na druhou.<ref name=":0" />
 
V dopravní psychologii v oblasti silniční dopravy je v popředí výzkum bezpečného provozu. Ve vzájemné interakci je řidič, jeho vozidlo a silnice. Naopak v letecké dopravě vše závisí na komplikované interakci mezi letcem a pozemním personálem, což je zprostředkováno technickými prostředky, a kooperací samotné posádky letadla. Podobně jako v letecké je tomu v železniční dopravě, kde je jedoucí a statický pozemní personál, které spolu komunikují a kooperují. Mezi těmito třemi oblastmi dopravy existuje vysoká míra pozornosti, tedy poznatky z jedné oblasti můžeme často aplikovat na druhou.<ref name=":0" />
  
−
=== Psychologická analýza činnosti řidiče ===
+
<br />
−
Psycholgická analýza činnosti řidiče se zaměřuje zejména na zjišťování přičin a prevenci úrazovosti i nehodovosti v dopravě, uspořádání pracovního procesu řízení a pracovních podmínek. Řízení dopravního prostředku je komplexní úloha zahrnující mnoho aspektů, jmenovitě: senzomotorickou koordinaci, reakční dobu, usuzování, pozornost, emoce, motivaci, dovednosti a schopnost učit se novým dovednostem.<ref name=":0" />
+
 
 +
== Výběr řidičů a posuzování psychické způsobilosti k řízení ==
 +
<br />
 +
===Psychologická analýza činnosti řidiče===
 +
Psychologická analýza činnosti řidiče se zaměřuje zejména na zjišťování přičin a prevenci úrazovosti i nehodovosti v dopravě, uspořádání pracovního procesu řízení a pracovních podmínek. Řízení dopravního prostředku je komplexní úloha zahrnující mnoho aspektů, jmenovitě: senzomotorickou koordinaci, reakční dobu, usuzování, pozornost, emoce, motivaci, dovednosti a schopnost učit se novým dovednostem.<ref name=":0" />
  
 
V rámci analýzy činnosti řidiče se zejména analyzuje:<ref name=":0" />  
 
V rámci analýzy činnosti řidiče se zejména analyzuje:<ref name=":0" />  
  
−
# '''Měření činnosti''' – měření parametrů činnosti řidiče, například frekvence i amplituada ovládacích pohybů volantem, míra aktivace řidiče (např. pomocí EEG, frekvence srdeční činnosti atd.), stav pozornosti, emocionálního stav řidiče, množství zkušeností a dovedností řidiče. Lze využít i různé pozorovací stupnice.  
+
#'''Měření činnosti''' – měření parametrů činnosti řidiče, například frekvence i amplituada ovládacích pohybů volantem, míra aktivace řidiče (např. pomocí EEG, frekvence srdeční činnosti atd.), stav pozornosti, emocionálního stav řidiče, množství zkušeností a dovedností řidiče. Lze využít i různé pozorovací stupnice.
−
# '''Zrakové vnímání''' - zrakovým vnímáním získává řidič klíčové informace o dopravní situaci. Zrakový postřeh je ovlivňován stupněm pozornosti, pamětí, zkušenostmi, rozsahem zorného pole, stav nervové soustavy, individuální vlastnosti jedince atd. Analyzují se zeména oční pohyby řidiče, jeho vjem pohybu a rychlosti jízdy, vnímání barev a vnímání za špatné viditelnosti.
+
#'''Zrakové vnímání''' - zrakovým vnímáním získává řidič klíčové informace o dopravní situaci. Zrakový postřeh je ovlivňován stupněm pozornosti, pamětí, zkušenostmi, rozsahem zorného pole, stav nervové soustavy, individuální vlastnosti jedince atd. Analyzují se zeména oční pohyby řidiče, jeho vjem pohybu a rychlosti jízdy, vnímání barev a vnímání za špatné viditelnosti.
−
# '''Sluchové hmatové a čichové vnímání''' – Některé podněty z okolí při jízdě řidič vnímá dalšími smysly kromě zraku. Nejdůlěžitější jsou zvuková znamení (např. siréna), zvuky vozidla při jízdě (umožňují nám lépe monitorovat stav vozidla), hluk za jízdy (může mít velký vliv na stav a únavu řidiče). Dále významně využíváme hmat, zejména při ovládání volantu, manipulaci s pedály atd. Čichové vjemy jsou důlěžité zejm. v případě poruchy typu únik benzínu, brzdové kapaliny, zápach poškozené spojky nebo brzdy, pach přebíjeného akumultároru, přehřáté pneumatiky atd.  
+
#'''Sluchové hmatové a čichové vnímání''' – Některé podněty z okolí při jízdě řidič vnímá dalšími smysly kromě zraku. Nejdůlěžitější jsou zvuková znamení (např. siréna), zvuky vozidla při jízdě (umožňují nám lépe monitorovat stav vozidla), hluk za jízdy (může mít velký vliv na stav a únavu řidiče). Dále významně využíváme hmat, zejména při ovládání volantu, manipulaci s pedály atd. Čichové vjemy jsou důlěžité zejm. v případě poruchy typu únik benzínu, brzdové kapaliny, zápach poškozené spojky nebo brzdy, pach přebíjeného akumultároru, přehřáté pneumatiky atd.
−
# '''Pozornost''' – řidič selektivně vybírá jen určité podněty. Nepozorný řidič může přehlédnou či nesprávně zhodnotit nebezpečnou situaci. V dopravních statistikách je nepozornost jednou z nejčastějších přičin dopravních nehod.  
+
#'''Pozornost''' – řidič selektivně vybírá jen určité podněty. Nepozorný řidič může přehlédnou či nesprávně zhodnotit nebezpečnou situaci. V dopravních statistikách je nepozornost jednou z nejčastějších přičin dopravních nehod.
−
# '''Paměť''' – řidič významně čerpá nejenom ze svých dosavadních zkušeností a znalostí předpisů, pravidel silniční dopravy, znalostí tras a podobně, ale i využívá krátkodobého zapamatování si značek, které míjí, a monitorování aktuální dopravní situace.  
+
#'''Paměť''' – řidič významně čerpá nejenom ze svých dosavadních zkušeností a znalostí předpisů, pravidel silniční dopravy, znalostí tras a podobně, ale i využívá krátkodobého zapamatování si značek, které míjí, a monitorování aktuální dopravní situace.
−
# '''Rozhodování''' – Rozhodování řidiče vychází z jeho informací o dané situaci, jeho znalostmi a dosavadní zkušeností, z prostředí a okolností. Řidiči se však často ocitají v časové tísni a rozhodují se pouze na základě neúplných informací, v tom mají výhodu zkušenější řidiči. Důlěžitým tématem dopravní psychologie je také subjektivní sklony některých řidičů k rizikovému jednání.  
+
#'''Rozhodování''' – Rozhodování řidiče vychází z jeho informací o dané situaci, jeho znalostmi a dosavadní zkušeností, z prostředí a okolností. Řidiči se však často ocitají v časové tísni a rozhodují se pouze na základě neúplných informací, v tom mají výhodu zkušenější řidiči. Důlěžitým tématem dopravní psychologie je také subjektivní sklony některých řidičů k rizikovému jednání.
−
# '''Jednání''' - hodnotí se zejména reakční doba řidiče, adekvátnost a správnost reakce a podobně.  
+
#'''Jednání''' - hodnotí se zejména reakční doba řidiče, adekvátnost a správnost reakce a podobně.
−
# '''Chyby při vnímání, rozhodování a jednání -''' chybám při řízení se dopravní psychologie věnuje velkou měrou, neboť se jedná o hlavní přičiny dopravní nehodovosti, a snaží se o prevenci, aby k některým typům chyb nedocházelo nebo docházelo co nejméně.  
+
#'''Chyby při vnímání, rozhodování a jednání -''' chybám při řízení se dopravní psychologie věnuje velkou měrou, neboť se jedná o hlavní přičiny dopravní nehodovosti, a snaží se o prevenci, aby k některým typům chyb nedocházelo nebo docházelo co nejméně.
  
−
=== Role osobnostních vlastností řidiče ===
+
===Role osobnostních vlastností řidiče===
−
V sekci psychologické analýzy činnosti řidiče jsme se věnovali zejména kognitivním funocím, avšak relevantní je se zaměřovat i na osobnosti řidiče. Chování řidiče do velké míry vychází z jeho osobnosti a dané situace. Z osobnostních vlastností se v dopravní psychologii zkoumají zejména dominance, emoční stabilita/labilita, extraverze/introverze, úzkostnost, svědomitost, sebekontrola, chování typu A, sensation seeking, altruismus, locus of control a agresivita.<ref name=":1" />
+
V sekci psychologické analýzy činnosti řidiče jsme se věnovali zejména kognitivním funkcím, avšak relevantní je se zaměřovat i na osobnosti řidiče. Chování řidiče do velké míry vychází z jeho osobnosti a dané situace. Z osobnostních vlastností se v dopravní psychologii zkoumají zejména dominance, emoční stabilita/labilita, extraverze/introverze, úzkostnost, svědomitost, sebekontrola, chování typu A, sensation seeking, altruismus, locus of control a agresivita.<ref name=":1" />
  
−
==== Typologie agresivních řidičů<ref>Šmolíková, J., Hoskovec, J. & Štikar, J. (2008). Potenciálně nehodoví agresivní řidiči. ''Psychologie v ekonomické praxi, 43''(3-4),83-86.</ref> ====
+
====Typologie agresivních řidičů<ref>Šmolíková, J., Hoskovec, J. & Štikar, J. (2008). Potenciálně nehodoví agresivní řidiči. ''Psychologie v ekonomické praxi, 43''(3-4),83-86.</ref>====
  
−
* Závodník – snaží se dosáhnout cíle v co nejkratším čase, v případě zábran či neúspěchu se snadno rozzlobí.  
+
*Závodník – snaží se dosáhnout cíle v co nejkratším čase, v případě zábran či neúspěchu se snadno rozzlobí.
−
* Soutěžící agresor – pokouší se "porazit" ostatní řidiče, soutěžit s nimi.
+
*Soutěžící agresor – pokouší se "porazit" ostatní řidiče, soutěžit s nimi.
−
* Pasivní agresor – sabotuje snahy ostatních řidičů o přejíždění, rychlou jízdu, připojování se do jízdního pruhu, útočí na sebevědomí ostatních řidičů.
+
*Pasivní agresor – sabotuje snahy ostatních řidičů o přejíždění, rychlou jízdu, připojování se do jízdního pruhu, útočí na sebevědomí ostatních řidičů.
−
* Narcista – Řídí svým určitým rigidním způsobem a rozzlobí se, když druzí řidiči neřídí stejně.  
+
*Narcista – Řídí svým určitým rigidním způsobem a rozzlobí se, když druzí řidiči neřídí stejně.
−
* Strážce – Cítí se nadřezeným soudcem ostatních řidičů a touží po potrestání jakkéhokoliv přestupku.  
+
*Strážce – Cítí se nadřezeným soudcem ostatních řidičů a touží po potrestání jakkéhokoliv přestupku.
  
−
==== Rizikové složky osobnosti řidiče<ref name=":1" /> ====
+
====Rizikové složky osobnosti řidiče<ref name=":1" />====
  
−
# Rysové charakteristiky osobnosti
+
#Rysové charakteristiky osobnosti
−
#* Dominance, potřeba se prosadit, egocentrismus
+
#*Dominance, potřeba se prosadit, egocentrismus
−
#* Emoční labilita / vysoký neuroticismus
+
#*Emoční labilita / vysoký neuroticismus
−
#* Hypersenzitivita, úzkostnost
+
#*Hypersenzitivita, úzkostnost
−
#* Úroveň sebejistoty a sebepojetí
+
#*Úroveň sebejistoty a sebepojetí
−
#* Vyšší extraverze  
+
#*Vyšší extraverze
−
#* Nízká sebekontrola, sebedisciplína, nerespektování pravidel silničního provozu
+
#*Nízká sebekontrola, sebedisciplína, nerespektování pravidel silničního provozu
−
#* Nízká svědomitost
+
#*Nízká svědomitost
−
#* Nízká frustrační tolerance a odolnost vůči stresu, malá psychická odolnost, únava.
+
#*Nízká frustrační tolerance a odolnost vůči stresu, malá psychická odolnost, únava.
−
# Další koncepty osobnosti ovlivňující řízení
+
#Další koncepty osobnosti ovlivňující řízení
−
#* Chování typu A
+
#*Chování typu A
−
#* Sensation-seeking (vyhledávání dobrodružství, vzrušení)
+
#*Sensation-seeking (vyhledávání dobrodružství, vzrušení)
−
#* Antisociální postoje, nízký altruismus
+
#*Antisociální postoje, nízký altruismus
−
#* Locus of control - vnitřní kontrola se sníženou antipací
+
#*Locus of control - vnitřní kontrola se sníženou antipací
−
#* Atribuce
+
#*Atribuce
−
# Agresivní tendence
+
#Agresivní tendence
−
#* Agresivita
+
#*Agresivita
−
#* Agrese
+
#*Agrese
−
#* Hněv
+
#*Hněv
−
#* Hostilita
+
#*Hostilita
  
 
Při psychologickém testování je důlěžité výše zmíněným charakteristikám věnovat zvýšenou míru pozornosti.<ref name=":1" />
 
Při psychologickém testování je důlěžité výše zmíněným charakteristikám věnovat zvýšenou míru pozornosti.<ref name=":1" />
−
 
  
  

Verze z 24. 12. 2019, 10:20

Dopravní psychologie

Předmět dopravní psychologie

Předmětem dopravní psychologie jsou psychické procesy osob řídících dopravní prostředky a jiných účasníků dopravy, a zároveň zkoumání závislosti těchto procesů na individuálních vlastnostech člověka, na metodách výuky, výcviku, výchově a na dopravní technice.[1]

Chování řidičů

Za základní zdroje chování řidiče považujeme čtyři psychické procesy:[2]

  1. Proces zachycující změny, které narušují naše dosahování nějaké činnosti.
  2. Proces hodnotící ohrožení.
  3. Proces vybírající a vytvářející nejvhodnější chování v daných podmínkách.
  4. Proces odpovědný za potřebné změny v právě probíhajícím chování.

Dopravní bezpečnost

Dopravní psychologie se z velké části zabývá také dopravní bezpečností, která je závislá na:[1]

  1. Dopravní způsobilosti jedince – zejm. charakterové vlastnosti (zodpovědnost v dopravních situacích), připravenost (znalosti a zkušenosti), tělesné a osobnostní předpoklady.
  2. Požadavcích dopravy – typ dopravního prostředku, dopravní situace, dopravní předpisy, konstrukce dopravního prostředku nebo cesty atd.

Dopravní psychologie hraje klíčovou roli při zajišťování dopravní bezpečnosti, neboť více než 90% nehod je zapříčiněno lidským selháním nebo kombinací tohoto selhání s jinou okolností. Dopravní psychologie přispívá ke zvyšování dopravní bezpečnosti výběrem řidičů, jejich vzděláváním, výcvikem, rehabilitací řidičů s odebraným řidičským oprávněním, optimalizací pracovního a odpočinkového režimu profesionálních řidičů, posuzováním dopadu informačních technologií ve vozidlech (telefon, rádio) či vlivu prostředí (billboardy, konstrukce silnic) na bezpečnost při řízení.[3]

Profesionální řidiči

Dopravní psychologie se dále zabývá výběrem, rozmístěním a účinným využitím pracovníků v dopravě, a to následujícím způsobem:[1]

  1. V podobě personální psychologie – klade důraz na výběr pracovníka a jeho výcvik pro speciální práci. Výkon je zde konstantní veličina, zatímco člověka je veličina proměnná - lze jej vybrat a vycvičit.
  2. V podobě inženýrské psychologie – klade důraz na úzpůsobení práce a pracovního prostředí člověka. Člověk je zde "konstantní veličina", ale jeho výkon je závislý na podmínkách dopravy.

Systém člověk – dopravní prostředek – dopravní prostředí

Systém člověk – dopravní prostředek – dopravní prostředí je hlavním zájmem dopravní psychologie. Cíle tohoto systému mohou být různé, nejčastěji ale zajištění dopravy a její bezpečnosti. V tomto systému má řídící funkci zpravidla člověk, přimčemž jeho činnost probíhá nejčastěji v následujících etapách:[1]

  1. Příjem informací
  2. Zpracování informací a rozhodnutí
  3. Řízení

Modely řidičských činností

Existují různé modely snažící se o interpretaci vztahů v dopravních systémech mezi člověkem, dopravním prostředkem a dopravním prostředím. Činnosti řidiče můžeme strukturovat jako přípravu na cestu, jeho strategii a preventivní taktiky, přimčež řidič zvažuje možná rizika a nebezpečí a hodnotí, zdali jeho činnost byla úspěchem či selháním. Důležitá je zde časová dimenze, tedy zejména následky činnosti řidiče, a funkční dimenze, tedy jaké poučení si řidič z činnosti vezme.[1]

Činnosti řidiče je dále ovlivněna normami, dispozicemi a situacemi, které ovlivňují jeho kognitivní procesy vedoucí ke konkrétní činnosti/chování. Konkrétní chování řidiče můžeme analyzovat na třech úrovních:[1]

  1. Předpoklady – kvalifikace, aktuální schopnosti, dovednosti.
  2. Determinanty činností – postoje, příjem a zpracování informací, pohybové aktivity (například tendence reagovat podobným způsobem na konrétní podněty, hodnotový systém řidiče atd.)
  3. Situace – ke všemu výše zmíněnému dochází v různých kontextech a situacích, může se jednat o rutinní situace, kdy většinou řidič reaguje automaticky, nebo naopak komplexní až konfliktní situace, které vyžadují aktivní rozhodovací proces.

Při analýze chování řidiče je důležté zvážit také motivační a emocionální aspekty jednání. Například Summal ve svém modelu uvádí čas jako centrální proměnnou dopravního chování, neboť řidič při organizaci svého chování zvažuje čas, který má k dispozici, očekávou rychlost jízdy, potřeby a možnosti mobily, rozhodnutí o cestě, vhodnou rychlost ve vztahu k cíli, možné manévry typu přejíždění, bezpečnostní a časové limity, obtížnost a tak dále, a do toho všeho vstupují i motivy a emoce daného řidiče.[4][1]

Dopravní systémy

V dopravní psychologii v oblasti silniční dopravy je v popředí výzkum bezpečného provozu. Ve vzájemné interakci je řidič, jeho vozidlo a silnice. Naopak v letecké dopravě vše závisí na komplikované interakci mezi letcem a pozemním personálem, což je zprostředkováno technickými prostředky, a kooperací samotné posádky letadla. Podobně jako v letecké je tomu v železniční dopravě, kde je jedoucí a statický pozemní personál, které spolu komunikují a kooperují. Mezi těmito třemi oblastmi dopravy existuje vysoká míra pozornosti, tedy poznatky z jedné oblasti můžeme často aplikovat na druhou.[1]


Výběr řidičů a posuzování psychické způsobilosti k řízení


Psychologická analýza činnosti řidiče

Psychologická analýza činnosti řidiče se zaměřuje zejména na zjišťování přičin a prevenci úrazovosti i nehodovosti v dopravě, uspořádání pracovního procesu řízení a pracovních podmínek. Řízení dopravního prostředku je komplexní úloha zahrnující mnoho aspektů, jmenovitě: senzomotorickou koordinaci, reakční dobu, usuzování, pozornost, emoce, motivaci, dovednosti a schopnost učit se novým dovednostem.[1]

V rámci analýzy činnosti řidiče se zejména analyzuje:[1]

  1. Měření činnosti – měření parametrů činnosti řidiče, například frekvence i amplituada ovládacích pohybů volantem, míra aktivace řidiče (např. pomocí EEG, frekvence srdeční činnosti atd.), stav pozornosti, emocionálního stav řidiče, množství zkušeností a dovedností řidiče. Lze využít i různé pozorovací stupnice.
  2. Zrakové vnímání - zrakovým vnímáním získává řidič klíčové informace o dopravní situaci. Zrakový postřeh je ovlivňován stupněm pozornosti, pamětí, zkušenostmi, rozsahem zorného pole, stav nervové soustavy, individuální vlastnosti jedince atd. Analyzují se zeména oční pohyby řidiče, jeho vjem pohybu a rychlosti jízdy, vnímání barev a vnímání za špatné viditelnosti.
  3. Sluchové hmatové a čichové vnímání – Některé podněty z okolí při jízdě řidič vnímá dalšími smysly kromě zraku. Nejdůlěžitější jsou zvuková znamení (např. siréna), zvuky vozidla při jízdě (umožňují nám lépe monitorovat stav vozidla), hluk za jízdy (může mít velký vliv na stav a únavu řidiče). Dále významně využíváme hmat, zejména při ovládání volantu, manipulaci s pedály atd. Čichové vjemy jsou důlěžité zejm. v případě poruchy typu únik benzínu, brzdové kapaliny, zápach poškozené spojky nebo brzdy, pach přebíjeného akumultároru, přehřáté pneumatiky atd.
  4. Pozornost – řidič selektivně vybírá jen určité podněty. Nepozorný řidič může přehlédnou či nesprávně zhodnotit nebezpečnou situaci. V dopravních statistikách je nepozornost jednou z nejčastějších přičin dopravních nehod.
  5. Paměť – řidič významně čerpá nejenom ze svých dosavadních zkušeností a znalostí předpisů, pravidel silniční dopravy, znalostí tras a podobně, ale i využívá krátkodobého zapamatování si značek, které míjí, a monitorování aktuální dopravní situace.
  6. Rozhodování – Rozhodování řidiče vychází z jeho informací o dané situaci, jeho znalostmi a dosavadní zkušeností, z prostředí a okolností. Řidiči se však často ocitají v časové tísni a rozhodují se pouze na základě neúplných informací, v tom mají výhodu zkušenější řidiči. Důlěžitým tématem dopravní psychologie je také subjektivní sklony některých řidičů k rizikovému jednání.
  7. Jednání - hodnotí se zejména reakční doba řidiče, adekvátnost a správnost reakce a podobně.
  8. Chyby při vnímání, rozhodování a jednání - chybám při řízení se dopravní psychologie věnuje velkou měrou, neboť se jedná o hlavní přičiny dopravní nehodovosti, a snaží se o prevenci, aby k některým typům chyb nedocházelo nebo docházelo co nejméně.

Role osobnostních vlastností řidiče

V sekci psychologické analýzy činnosti řidiče jsme se věnovali zejména kognitivním funkcím, avšak relevantní je se zaměřovat i na osobnosti řidiče. Chování řidiče do velké míry vychází z jeho osobnosti a dané situace. Z osobnostních vlastností se v dopravní psychologii zkoumají zejména dominance, emoční stabilita/labilita, extraverze/introverze, úzkostnost, svědomitost, sebekontrola, chování typu A, sensation seeking, altruismus, locus of control a agresivita.[3]

Typologie agresivních řidičů[5]

  • Závodník – snaží se dosáhnout cíle v co nejkratším čase, v případě zábran či neúspěchu se snadno rozzlobí.
  • Soutěžící agresor – pokouší se "porazit" ostatní řidiče, soutěžit s nimi.
  • Pasivní agresor – sabotuje snahy ostatních řidičů o přejíždění, rychlou jízdu, připojování se do jízdního pruhu, útočí na sebevědomí ostatních řidičů.
  • Narcista – Řídí svým určitým rigidním způsobem a rozzlobí se, když druzí řidiči neřídí stejně.
  • Strážce – Cítí se nadřezeným soudcem ostatních řidičů a touží po potrestání jakkéhokoliv přestupku.

Rizikové složky osobnosti řidiče[3]

  1. Rysové charakteristiky osobnosti
    • Dominance, potřeba se prosadit, egocentrismus
    • Emoční labilita / vysoký neuroticismus
    • Hypersenzitivita, úzkostnost
    • Úroveň sebejistoty a sebepojetí
    • Vyšší extraverze
    • Nízká sebekontrola, sebedisciplína, nerespektování pravidel silničního provozu
    • Nízká svědomitost
    • Nízká frustrační tolerance a odolnost vůči stresu, malá psychická odolnost, únava.
  2. Další koncepty osobnosti ovlivňující řízení
    • Chování typu A
    • Sensation-seeking (vyhledávání dobrodružství, vzrušení)
    • Antisociální postoje, nízký altruismus
    • Locus of control - vnitřní kontrola se sníženou antipací
    • Atribuce
  3. Agresivní tendence
    • Agresivita
    • Agrese
    • Hněv
    • Hostilita

Při psychologickém testování je důlěžité výše zmíněným charakteristikám věnovat zvýšenou míru pozornosti.[3]


Odkazy

Reference

  1. ↑ 1,0 1,1 1,2 1,3 1,4 1,5 1,6 1,7 1,8 1,9 Štikar, J., Hoskovec J. & Štikarová, J. (2003). Psychologie v dopravě. Praha: Karolinum.
  2. ↑ Groeger, J. A. (2000). Understanding driving. London: Routledge.
  3. ↑ 3,0 3,1 3,2 3,3 Šucha, M., Rehnová, V., Kořán, M. & Černochová, D. (2013) Dopravní psychologie pro praxi. Praha: Grada.
  4. ↑ Summala, H. (1996). Accident risk and driver behaviour. Safety science, 22(1-3), 103-117.
  5. ↑ Šmolíková, J., Hoskovec, J. & Štikar, J. (2008). Potenciálně nehodoví agresivní řidiči. Psychologie v ekonomické praxi, 43(3-4),83-86.

Literatura

aaa

Klíčová slova

psychologie dopravy


Citováno z „https://wikisofia.cz/w/index.php?title=37._Teorie_a_aplikace_v_psychologii_dopravy&oldid=58531“