Pojetí byrokracie M. Croziera: Porovnání verzí

Řádek 11: Řádek 11:
 
* byrokratická organizace je založená na centralizaci a hierarchizaci
 
* byrokratická organizace je založená na centralizaci a hierarchizaci
 
* pracovníci jsou zde rozděleni do tří vrstev: řadoví pracovníci, střední management a vrcholový management
 
* pracovníci jsou zde rozděleni do tří vrstev: řadoví pracovníci, střední management a vrcholový management
* tok informací:  
+
* tok informací: střední manažeři se snaží nechat si co nejvíce informací pro sebe, a proto je neposkytují; vrcholní manažeři se proto pevně drží formálních předpisů, aby z jejich rozhodnutí vyplynulo co nejnižší riziko v případě, že jsou informace mylné; při problémech se střední management odvolává na nedostatek řídících pravomocí a vrcholní manažeři na mylné informace
      * střední manažeři se snaží nechat si co nejvíce informací pro sebe, a proto je neposkytují
 
      * vrcholní manažeři jsou si toho vědomi a pevně se drží formálních předpisů, aby z jejich rozhodnutí vyplynulo co nejnižší riziko v případě, že jsou informace mylné
 
      * když se řadoví pracovníci cítí jednáním managementu ublíženi, střední management se odvolává na nedostatek řídících pravomocí a vrcholní manažeři na mylné informace
 
 
* nefunkčnost vyhovuje oběma stranám – řadoví pracovníci se nemusí bát zodpovědnosti a vrcholoví manažeři nevidí důsledky svých rozhodnutí
 
* nefunkčnost vyhovuje oběma stranám – řadoví pracovníci se nemusí bát zodpovědnosti a vrcholoví manažeři nevidí důsledky svých rozhodnutí
 
* Kvůli nedostatku informací se vrcholový management nedozvídá včas o dysfunkcích v organizaci a nová opatření pak svou univerzálností posilují centralizaci
 
* Kvůli nedostatku informací se vrcholový management nedozvídá včas o dysfunkcích v organizaci a nová opatření pak svou univerzálností posilují centralizaci

Verze z 11. 9. 2014, 11:18

Michel Crozier je francouzský sociolog, který přinesl nový pohled na byrokracii. Tématu se věnuje v dílech Le phenomene bureaucratique (1964), Le monde des employes de bureau (1965) a La societe bloquee (1970). Byrokratická organizace:

  • organizace, která lpí na pravidlech, přestože nevedou k žádným výsledkům
  • brzda společnosti
  • ritualismus byrokracie je racionální a promyšlené jednání byrokratů
  • neosobní pravidla v byrokratické organizaci umožňují úředníkům, aby s nimi volněji kalkulovali, což zapříčiňuje potřebu větší kontroly a centralizace

Pracovníci organizace netouží po větší participaci ani autonomii v organizaci, jelikož ta by pro ně znamenala zodpovědnost, a proto se snaží neměnný stav organizace fixovat - odvolávání na plnění předepsaných pravidel jim pomáhá udržet si vlastní integritu, která by byla jinak ze strany organizace i klientů ohrožena.

Teorie toků informací a komunikačních bariér:

  • byrokratická organizace je založená na centralizaci a hierarchizaci
  • pracovníci jsou zde rozděleni do tří vrstev: řadoví pracovníci, střední management a vrcholový management
  • tok informací: střední manažeři se snaží nechat si co nejvíce informací pro sebe, a proto je neposkytují; vrcholní manažeři se proto pevně drží formálních předpisů, aby z jejich rozhodnutí vyplynulo co nejnižší riziko v případě, že jsou informace mylné; při problémech se střední management odvolává na nedostatek řídících pravomocí a vrcholní manažeři na mylné informace
  • nefunkčnost vyhovuje oběma stranám – řadoví pracovníci se nemusí bát zodpovědnosti a vrcholoví manažeři nevidí důsledky svých rozhodnutí
  • Kvůli nedostatku informací se vrcholový management nedozvídá včas o dysfunkcích v organizaci a nová opatření pak svou univerzálností posilují centralizaci

Použitá literatura: Crozier, M (1970). La societe bloquee. Paris: Éditions de Seuil. Crozier, M (1964). Le phenomene bureaucratique. Paris: Éditions de Seuil. Crozier, M (1965). Le monde des employes de bureau. Paris: Éditions de Seuil. Keller, J. (2007). Sociologie organizace a byrokracie. Praha: Sociologické nakladatelství.