Sharenting

Stránka ve výstavbě

Na této stránce se právě pracuje. Prosím needitujte tuto stránku, dokud na ní zůstává tato šablona. Předejdete tak editačnímu konfliktu. Jestliže uběhla od poslední editace doba alespoň dvou dnů, neváhejte tuto šablonu odstranit.

Definice

Termín sharenting (oversharenting) označuje nadměrné používání sociálních médií (a obecně internetových služeb) rodiči, kteří sdílejí obsah, ve kterém figurují jejich vlastní děti. Sharenting je vlastně kombinací slov share (sdílet) a parenting (rodičovství) a můžeme si ho představit jako nadměrné sdílení fotografií či videí vlastních dětí (zpravidla bez jejich souhlasu), zakládání profilů dětí v rámci různých druhů online služeb (bez jejich souhlasu) - v extrémních podobách zakládání prenatálních profilů, zakládání různých druhů online deníčků, ve kterých je život dítěte monitorován den po dni, měsíc po měsíci apod.

Doporučení pro rodiče:

1. Přemýšlet o tom, zda to, co o svém dítěti sdílíme, nemůže naše dítě negativně ovlivnit třeba v budoucnu - tj. dítě se např. nestane terčem posměchu od svých spolužáků, kteří jeho foto odhalí.

2. Získejme souhlas dítěte - i malé děti, třeba 6leté, by měly souhlasit s tím, že jejich fotografii či video ukážete jiným lidem. Starší děti o souhlas vždy požádejme.

3. Pokud sdílíme hromadná fota, třeba z oslav narozenin, kde je více dětí, zkontrolujme, zda s tímto sdílením souhlasí i rodiče ostatních dětí, které se oslavy účastnily. Ne každý chce sdílet fota svých dětí na internetu

4. Nesdílejme žádné příliš osobní fotografie - odolejme nutkání nahrát na internet např. fotografie našeho dítěte na nočníku, fotografie dítěte upatlaného od jídla, počuraného či pokakaného apod. To, co může připadat roztomilé nám, nemusí připadat roztomilé ostatním - a dítěti může způsobit v budoucnu řadu problémů. Co když foto či video v budoucnu zachytí jeho spolužáci a stane se terčem posměchu? Co když začne mít díky těmto materiálům dítě problémy třeba s úzkostí, se stravováním, se spánkem atd?

Zdroje

Doporučená literatura

• Ramsden, Chloe. Jak říct ne sociálním sítím: snadné tipy, jak se nenechat ovládnout sociálními médii. Překlad Petr Florian. 1. vydání. V Brně: Lingea, 2021. 127 stran. ISBN 978-80-7508-673-0.
• Allmer, Thomas. Kritická teorie a sociální média: mezi emancipací a komodifikací. Překlad Miluš Kotišová. V českém jazyce vydání první. Praha: Filosofia, 2019. 358 stran. Filosofie a sociální vědy; 63. ISBN 978-80-7007-578-4.
• Deuze, Mark. Media life = Život v médiích. Překlad Petra Izdná. První české vydání. Praha: Univerzita Karlova v Praze, nakladatelství Karolinum, 2015. 267 stran. Studia nových médií. ISBN 978-80-246-2815-8.
• Nakaya, Andrea C. Internet and Social Media Addiction. , 2015. Print.
• Dočekal, Daniel a kol. Dítě v síti: manuál pro rodiče a učitele, kteří chtějí rozumět digitálnímu světu mladé generace. První vydání. Praha: Mladá fronta, 2019. 207 stran. Flowee. ISBN 978-80-204-5145-3.

Související články

[[]]
[[]]

Klíčová slova

sharenting, sociální média, nadužívání, internet