Významné výzkumy v oblasti čtenářství: příklady z České republiky i ze zahraničí, interpretace výsledků: Porovnání verzí
Řádek 4: | Řádek 4: | ||
<ref name="cdjc14">PRÁZOVÁ, Irena, Kateřina HOMOLOVÁ, Hana LANDOVÁ a Vít RICHTER. ''České děti jako čtenáři''. Brno: Host ve spolupráci s Národní knihovnou České republiky, 2014, 135 stran : grafická znázornění ; 23 cm. ISBN 978-80-7491-492-8.</ref><ref name="cdjc17">FRIEDLANDEROVÁ, Hana, Irena PRÁZOVÁ, Hana LANDOVÁ a Vít RICHTER. ''České děti a mládež jako čtenáři 2017''. Brno: Host, 2018, 150 stran : ilustrace (převážně barevné), grafická znázornění, formuláře ; 23 cm. ISBN 978-80-7577-804-8.</ref> | <ref name="cdjc14">PRÁZOVÁ, Irena, Kateřina HOMOLOVÁ, Hana LANDOVÁ a Vít RICHTER. ''České děti jako čtenáři''. Brno: Host ve spolupráci s Národní knihovnou České republiky, 2014, 135 stran : grafická znázornění ; 23 cm. ISBN 978-80-7491-492-8.</ref><ref name="cdjc17">FRIEDLANDEROVÁ, Hana, Irena PRÁZOVÁ, Hana LANDOVÁ a Vít RICHTER. ''České děti a mládež jako čtenáři 2017''. Brno: Host, 2018, 150 stran : ilustrace (převážně barevné), grafická znázornění, formuláře ; 23 cm. ISBN 978-80-7577-804-8.</ref> | ||
===Jak čtou české děti=== | ===Jak čtou české děti=== | ||
− | Výzkum ''Jak čtou české děti'' byl uskutečněn za spolupráce firem Investorsko inženýrská a.s. a Gabal, Analysis & Consulting. Sběr vzorků pro výzkum proběhl v roce 2002 s využitím standardizovaných papírových dotazníků a asistence tazatele v domácnostech respondentů, přičemž byly získány odpovědi od 1092 respondentů. Mezi předměty zájmu výzkumu patřily čtenářské zájmy a návyky dětí ve věku 10 – 14 let, význam školy a rodiny v životě malých čtenářů, vliv médií na vztah dítěte ke knize a také role knihoven v podpoře dětského čtenářství. Důležitým novým poznatkem, který tento výzkum přinesl, byl pohled na čtenářství dětí skrze rodinu, ne školu.< | + | Výzkum ''Jak čtou české děti'' byl uskutečněn za spolupráce firem Investorsko inženýrská a.s. a Gabal, Analysis & Consulting. Sběr vzorků pro výzkum proběhl v roce 2002 s využitím standardizovaných papírových dotazníků a asistence tazatele v domácnostech respondentů, přičemž byly získány odpovědi od 1092 respondentů. Mezi předměty zájmu výzkumu patřily čtenářské zájmy a návyky dětí ve věku 10 – 14 let, význam školy a rodiny v životě malých čtenářů, vliv médií na vztah dítěte ke knize a také role knihoven v podpoře dětského čtenářství. Důležitým novým poznatkem, který tento výzkum přinesl, byl pohled na čtenářství dětí skrze rodinu, ne školu.<br> |
− | + | <br> | |
Hlavní výsledky: | Hlavní výsledky: | ||
* Přibližně polovinu českých dětí lze ozančit za čtenáře (čtou alespoň 1-2krát týdně) a přibližně polovinu také čtení baví (není to pro ně jen povinnost). | * Přibližně polovinu českých dětí lze ozančit za čtenáře (čtou alespoň 1-2krát týdně) a přibližně polovinu také čtení baví (není to pro ně jen povinnost). | ||
Řádek 11: | Řádek 11: | ||
*Škola je druhým partnerem hrajícím důležitou roli při utváření čtenářských návyků dětí. Práce s četbou v hodinách, domácí úkoly a následné zúročení samostatné četby při výuce dítě ve čtenářství motivují. Podpora čtenářství se škole vyplácí tím, že prostřednictvím četby a jejím zhodnocením si děti zlepšují vztah ke škole a výuce. Dětské čtenáře většinou škola baví a mívají dobré známky. | *Škola je druhým partnerem hrajícím důležitou roli při utváření čtenářských návyků dětí. Práce s četbou v hodinách, domácí úkoly a následné zúročení samostatné četby při výuce dítě ve čtenářství motivují. Podpora čtenářství se škole vyplácí tím, že prostřednictvím četby a jejím zhodnocením si děti zlepšují vztah ke škole a výuce. Dětské čtenáře většinou škola baví a mívají dobré známky. | ||
*Čtení ve volném čase dětí konkuruje televize a počítač. Televizi sleduje naprostá většina dětí, dvě třetiny používají alespoň jednou týdně počítač. Čtenáře najdeme častěji v rodinách, kde je čas u televize regulován nebo je dítě motivováno k jiným aktivitám. Riziko, že dítě nečte, stoupá v případě, že má televizi ve svém pokoji a sledování není nijak omezeno. Práce s počítačem a čtení se navzájem pozitivně ovlivňují. | *Čtení ve volném čase dětí konkuruje televize a počítač. Televizi sleduje naprostá většina dětí, dvě třetiny používají alespoň jednou týdně počítač. Čtenáře najdeme častěji v rodinách, kde je čas u televize regulován nebo je dítě motivováno k jiným aktivitám. Riziko, že dítě nečte, stoupá v případě, že má televizi ve svém pokoji a sledování není nijak omezeno. Práce s počítačem a čtení se navzájem pozitivně ovlivňují. | ||
− | *Naprostá většina dětí má možnost navštěvovat veřejnou knihovnou. Alespoň jednou ji využilo 65% dětí a 48% dětí ji používá běžně. Knihovny jim slouží především k půjčování knih. Ve spolupráci se školou mají knihovny možnost sehrát roli v získávání dítěte pro četbu, nalákat ho aktivnějším přístupem nebo dalšími médii.<ref name="cdjc14"/><ref name="gac"/> | + | *Naprostá většina dětí má možnost navštěvovat veřejnou knihovnou. Alespoň jednou ji využilo 65% dětí a 48% dětí ji používá běžně. Knihovny jim slouží především k půjčování knih. Ve spolupráci se školou mají knihovny možnost sehrát roli v získávání dítěte pro četbu, nalákat ho aktivnějším přístupem nebo dalšími médii.<ref name="cdjc14"/><ref name="gac">Jak čtou české děti?: Stručná zpráva o výsledcích analýzy. ''GAC.cz'' [online]. [cit. 2022-02-16]. Dostupné z: https://www.gac.cz/userfiles/File/nase_prace_vystupy/GAC_CTEN_jak_ctou_ceske_deti_strucna_zprava.pdf?langSEO=documents&parentSEO=nase_prace_vystupy&midSEO=GAC_CTEN_jak_ctou_ceske_deti_strucna_zprava.pdf</ref> |
===Čtenáři a čtení v České republice=== | ===Čtenáři a čtení v České republice=== | ||
===Překnížkováno=== | ===Překnížkováno=== | ||
==Zahraniční výzkumy== | ==Zahraniční výzkumy== | ||
===Parents, Children, Libraries, and Reading=== | ===Parents, Children, Libraries, and Reading=== | ||
− | Výzkum ''Parents, Children, Libraries, and Reading'' proběhl v říjnu a listopadu 2012 pod záštitou | + | Výzkum ''Parents, Children, Libraries, and Reading'' proběhl v říjnu a listopadu 2012 v USA pod záštitou Pew Research Center v rámci projektu Internet & American Life project. Sběr vzorku probíhal skrz telefonické rozhovory (na mobilních telefonech i pevných linkách). Zúčastnilo se 2525 Američanů starších 18 let, z nichž 584 byli rodiče dětí do 18 let. Cílem výzkumu bylo zkoumání vztahů rodičů a děti k veřejným knihovnám.<br> |
+ | <br> | ||
+ | Hlavní výsledky: | ||
+ | *Naprostá většina (94%) rodičů říká, že jsou knihovny pro pro jejich děti důležité, 79% by je dokonce označilo za velmi důležité. | ||
+ | *Jako důvody, proč chtějí, aby jejich děti měli přístup ke knihovnám, uvádí rodiče, že knihovny pomáhají rozvíjet v dětech lásku ke čtení a knihám (84%), zpřístupňují jejich dětem zdroje a informace, ke kterým nemají přístup doma (81%) a že jsou bezpečným místem pro děti (79%). | ||
+ | * Jako důležitou funkci knihovny vnímají rodiče doprovodné programy a lekce pro děti a mládež. | ||
+ | * Z dotazovaných 70% odpovědělo, že v podledních 12 měsicích navštívili veřejnou knihovnu a 55% dětí ze zůčastněných rodin má svou průkazku do knihovny. Ty děti, které knihovny navštěvují, si tam půjčují knihy (88%), dělají domácí úkoly (55%), půjčují CD a DVD (46%), chodí na akce knihoven (46%), používají internet (37%), setkávají se s přáteli (37%), nebo chodí do klubů a programů sponzorovaných knihovnami (32%).<ref name="cdjc14"/><ref>ZICKUHR, Kathryn, Lee RAINIE a Kristen PURCELL, ©2022. Parents, Children, Libraries, and Reading. ''Pew Research Center'' [online]. May 1, 2013 [cit. 2022-02-16]. Dostupné z: https://www.pewresearch.org/internet/2013/05/01/parents-children-libraries-and-reading-3/</ref> | ||
===PISA: Programme for International Student Assessment=== | ===PISA: Programme for International Student Assessment=== | ||
Verze z 16. 2. 2022, 14:59
České výzkumy
České děti jako čtenáři
Výzkum České děti jako čtenáři proběhl zatím třikrát - poprvé v roce 2013 a dále v letech 2017 a 2021, přičemž v roce 2017 proběhl pod názvem České děti a mládež jako čtenáři. [1][2]
Jak čtou české děti
Výzkum Jak čtou české děti byl uskutečněn za spolupráce firem Investorsko inženýrská a.s. a Gabal, Analysis & Consulting. Sběr vzorků pro výzkum proběhl v roce 2002 s využitím standardizovaných papírových dotazníků a asistence tazatele v domácnostech respondentů, přičemž byly získány odpovědi od 1092 respondentů. Mezi předměty zájmu výzkumu patřily čtenářské zájmy a návyky dětí ve věku 10 – 14 let, význam školy a rodiny v životě malých čtenářů, vliv médií na vztah dítěte ke knize a také role knihoven v podpoře dětského čtenářství. Důležitým novým poznatkem, který tento výzkum přinesl, byl pohled na čtenářství dětí skrze rodinu, ne školu.
Hlavní výsledky:
- Přibližně polovinu českých dětí lze ozančit za čtenáře (čtou alespoň 1-2krát týdně) a přibližně polovinu také čtení baví (není to pro ně jen povinnost).
- Děti mají čtení spojeno s dalšími volnočasovými aktivitami. Strukturované a na dítě a jeho vzdělání komunikačně zaměřené rodinné prostředí, které dítě stimuluje ve volném čase k řadě činností, má pozitivní vliv i na jeho čtenářství. Kvalitní čtenářské zázemí v rodině, celkové rodinné klima z hlediska komunikace a společného trávení času pozitivně stimuluje intenzitu čtení dítěte. Rozhodující jsou také socioekonomické charakteristiky rodiny (vyšší vzdělání rodičů, jejich postavení v zaměstnání, vyšší příjem). Rodina je pro čtení přibližně dvojnásobně významnější než škola.
- Škola je druhým partnerem hrajícím důležitou roli při utváření čtenářských návyků dětí. Práce s četbou v hodinách, domácí úkoly a následné zúročení samostatné četby při výuce dítě ve čtenářství motivují. Podpora čtenářství se škole vyplácí tím, že prostřednictvím četby a jejím zhodnocením si děti zlepšují vztah ke škole a výuce. Dětské čtenáře většinou škola baví a mívají dobré známky.
- Čtení ve volném čase dětí konkuruje televize a počítač. Televizi sleduje naprostá většina dětí, dvě třetiny používají alespoň jednou týdně počítač. Čtenáře najdeme častěji v rodinách, kde je čas u televize regulován nebo je dítě motivováno k jiným aktivitám. Riziko, že dítě nečte, stoupá v případě, že má televizi ve svém pokoji a sledování není nijak omezeno. Práce s počítačem a čtení se navzájem pozitivně ovlivňují.
- Naprostá většina dětí má možnost navštěvovat veřejnou knihovnou. Alespoň jednou ji využilo 65% dětí a 48% dětí ji používá běžně. Knihovny jim slouží především k půjčování knih. Ve spolupráci se školou mají knihovny možnost sehrát roli v získávání dítěte pro četbu, nalákat ho aktivnějším přístupem nebo dalšími médii.[1][3]
Čtenáři a čtení v České republice
Překnížkováno
Zahraniční výzkumy
Parents, Children, Libraries, and Reading
Výzkum Parents, Children, Libraries, and Reading proběhl v říjnu a listopadu 2012 v USA pod záštitou Pew Research Center v rámci projektu Internet & American Life project. Sběr vzorku probíhal skrz telefonické rozhovory (na mobilních telefonech i pevných linkách). Zúčastnilo se 2525 Američanů starších 18 let, z nichž 584 byli rodiče dětí do 18 let. Cílem výzkumu bylo zkoumání vztahů rodičů a děti k veřejným knihovnám.
Hlavní výsledky:
- Naprostá většina (94%) rodičů říká, že jsou knihovny pro pro jejich děti důležité, 79% by je dokonce označilo za velmi důležité.
- Jako důvody, proč chtějí, aby jejich děti měli přístup ke knihovnám, uvádí rodiče, že knihovny pomáhají rozvíjet v dětech lásku ke čtení a knihám (84%), zpřístupňují jejich dětem zdroje a informace, ke kterým nemají přístup doma (81%) a že jsou bezpečným místem pro děti (79%).
- Jako důležitou funkci knihovny vnímají rodiče doprovodné programy a lekce pro děti a mládež.
- Z dotazovaných 70% odpovědělo, že v podledních 12 měsicích navštívili veřejnou knihovnu a 55% dětí ze zůčastněných rodin má svou průkazku do knihovny. Ty děti, které knihovny navštěvují, si tam půjčují knihy (88%), dělají domácí úkoly (55%), půjčují CD a DVD (46%), chodí na akce knihoven (46%), používají internet (37%), setkávají se s přáteli (37%), nebo chodí do klubů a programů sponzorovaných knihovnami (32%).[1][4]
PISA: Programme for International Student Assessment
Odkazy
Reference
- ↑ 1,0 1,1 1,2 PRÁZOVÁ, Irena, Kateřina HOMOLOVÁ, Hana LANDOVÁ a Vít RICHTER. České děti jako čtenáři. Brno: Host ve spolupráci s Národní knihovnou České republiky, 2014, 135 stran : grafická znázornění ; 23 cm. ISBN 978-80-7491-492-8.
- ↑ FRIEDLANDEROVÁ, Hana, Irena PRÁZOVÁ, Hana LANDOVÁ a Vít RICHTER. České děti a mládež jako čtenáři 2017. Brno: Host, 2018, 150 stran : ilustrace (převážně barevné), grafická znázornění, formuláře ; 23 cm. ISBN 978-80-7577-804-8.
- ↑ Jak čtou české děti?: Stručná zpráva o výsledcích analýzy. GAC.cz [online]. [cit. 2022-02-16]. Dostupné z: https://www.gac.cz/userfiles/File/nase_prace_vystupy/GAC_CTEN_jak_ctou_ceske_deti_strucna_zprava.pdf?langSEO=documents&parentSEO=nase_prace_vystupy&midSEO=GAC_CTEN_jak_ctou_ceske_deti_strucna_zprava.pdf
- ↑ ZICKUHR, Kathryn, Lee RAINIE a Kristen PURCELL, ©2022. Parents, Children, Libraries, and Reading. Pew Research Center [online]. May 1, 2013 [cit. 2022-02-16]. Dostupné z: https://www.pewresearch.org/internet/2013/05/01/parents-children-libraries-and-reading-3/