Konflikty a způsoby jejich řešení: Porovnání verzí

Řádek 1: Řádek 1:
 
* řešení konfliktu může být:
 
* řešení konfliktu může být:
 
# '''tvůrčí''' - člověk vykazuje schopnost nejen volit mezi existujícími cíli, nýbrž i vytvářet v poli myslitelných cílů řešení nová, nová řešení jsou někdy dokonalejší než již přítomná (kompromisní cíle)  
 
# '''tvůrčí''' - člověk vykazuje schopnost nejen volit mezi existujícími cíli, nýbrž i vytvářet v poli myslitelných cílů řešení nová, nová řešení jsou někdy dokonalejší než již přítomná (kompromisní cíle)  
# '''obranná''' - tendence vnímat jako příznivější tu alternativu, kterou si člověk zvolil na úkor těch, které opustil, mechanismus racionalizace - opačná tendence u neurotiků, vede k chronické nerozhodnosti  
+
# '''obranné''' - tendence vnímat jako příznivější tu alternativu, kterou si člověk zvolil na úkor těch, které opustil, mechanismus racionalizace - opačná tendence u neurotiků, vede k chronické nerozhodnosti  
 
* styly řešení konfliktu:
 
* styly řešení konfliktu:
 
# '''individualistický styl''' - co nejvíce na sebe orientovaný  
 
# '''individualistický styl''' - co nejvíce na sebe orientovaný  
Řádek 12: Řádek 12:
 
# '''přizpůsobivý'''  
 
# '''přizpůsobivý'''  
 
# '''kooperativní'''  
 
# '''kooperativní'''  
# '''kompromisní
+
# '''kompromisní'''<ref name="slaměník">Výrost, J., & Slaměník, I. (2008). Sociální psychologie. (2., přepracované a rozšířené vydání)
'''
 
=== Rozhodování ===
 
* volba záměru je výsledkem skladby přítomných motivačních a poznávacích vlivů, popř. jejich usměrnění volním zásahem
 
* v mnoha lidských činech přítomna není (reflexní, zvykové složky chování)
 
* předpokladem rozhodování je současný výskyt více možností záměru a činu, vedoucích obvykle k rozdílným, pro jedince motivačně závažným cílům, teoreticky je předpokládáno, že převládne silnější motivace
 
* výsledný čin a jeho důsledky jsou vztaženy k jednotlivým motivům i k budoucnosti jedince - může k tomu patřit i hledání kompromisu
 
* '''Bayes''' - volí se ten čin, který má maximální součet součinů žádoucnosti a pravděpodobnosti následků
 
* již '''[[Aristoteles]]''' to pokládá za věc počtu a Hobbes za silnější princip)
 
* Atkinsonova teorie místo hodnoty (valence, utility) má součin motivace a pobídky
 
* '''James''' - uvádí tzv. '''rozumové rozhodování''' jen jako jeden, krajní způsob volby, osobní citový náboj různých položek v rozhodování je zdrojem často odlišného utváření výsledných rozhodnutí a činů
 
* '''Říčan''' - úloha citu v kalkulu rozhodování je dvojí, je položkou v rozumovém rozhodování (rozhoduji se pro tuto možnost, protože ji mám rád), zkresluje
 
* '''Tardy''' - fakticky se často děje rozhodování člověka ne aritmeticky, ale dramaticky
 
* '''S. Ach''' - poznatek o zvláštnostech volby cíle odpovídajících protikladu cyklotymního a schizotymního temperamentu, zákon obtížnosti - obtížnost nějaké činnosti je motivem pro silnější volní vypětí (rostou spolu), schizotymové (opozice vůči světu) volí obtížnější úkoly, cyklotymové snazší (splynutí, soulad)
 
* '''McDougallovo''' - odlišení krajností “morálního atleta” a “poproudníka”, vznikne-li chronický neurotický konflikt, táhne se někdy let
 
 
== Zdroje ==
 
== Zdroje ==
 +
<references />
 +
 
[[Kategorie: Sociální psychologie|*]]
 
[[Kategorie: Sociální psychologie|*]]

Verze z 23. 10. 2014, 15:12

  • řešení konfliktu může být:
  1. tvůrčí - člověk vykazuje schopnost nejen volit mezi existujícími cíli, nýbrž i vytvářet v poli myslitelných cílů řešení nová, nová řešení jsou někdy dokonalejší než již přítomná (kompromisní cíle)
  2. obranné - tendence vnímat jako příznivější tu alternativu, kterou si člověk zvolil na úkor těch, které opustil, mechanismus racionalizace - opačná tendence u neurotiků, vede k chronické nerozhodnosti
  • styly řešení konfliktu:
  1. individualistický styl - co nejvíce na sebe orientovaný
  2. soutěživý - při řešení jde hlavně o jeho vítězství
  3. rovnostářský - snaha o minimalizaci výsledných rozdílů mezi zainteresovanými
  4. korporativní - snaha, aby obě strany konfliktu získaly co nejvíce
  • Mikšík uvádí následující styly:
  1. únikový
  2. kompetetivní
  3. přizpůsobivý
  4. kooperativní
  5. kompromisní<ref name="slaměník">Výrost, J., & Slaměník, I. (2008). Sociální psychologie. (2., přepracované a rozšířené vydání)

Zdroje