Psychoanalýza: Porovnání verzí
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
= Psychoanalýza = | = Psychoanalýza = | ||
− | Psychoanalýza je '''psychologický směr''' vznikající na přelomu '''19. a 20. století''' a reagující na tehdejší stav psychologie, která byla pojímána jako věda o vědomí ([[Wilhelm Wundt]]). | + | Psychoanalýza je '''psychologický směr''' vznikající na přelomu '''19. a 20. století''' a reagující na tehdejší stav psychologie, která byla pojímána jako věda o vědomí ([[Wilhelm Wundt]]). |
Psychoanalýzu lze rozdělit na: | Psychoanalýzu lze rozdělit na: | ||
* '''metodu''', jejímž cílem je léčba duševních poruch | * '''metodu''', jejímž cílem je léčba duševních poruch | ||
− | * '''teorii osobnosti ''' | + | * '''teorii osobnosti ''' <ref>Nolen-Hoeksema Susan. (2012). <i>Psychologie Atkinsonové a Hilgarda</i>. (Vyd. 3., přeprac., 884 s.) Praha: Portál.</ref> |
== Vznik == | == Vznik == |
Verze z 8. 11. 2014, 18:56
Psychoanalýza
Psychoanalýza je psychologický směr vznikající na přelomu 19. a 20. století a reagující na tehdejší stav psychologie, která byla pojímána jako věda o vědomí (Wilhelm Wundt).
Psychoanalýzu lze rozdělit na:
- metodu, jejímž cílem je léčba duševních poruch
- teorii osobnosti [1]
Vznik
Za zakladatele psychoanalýzy je považován Sigmund Freud. Termín psychoanalýza byl použit Freudem poprvé v roce 1896, kdy již na této teorii nějakou dobu pracoval, stále byl ale pod vlivem Josefa Breuera. S principy psychoanalýzy se setkáváme v roce 1900, kdy Freud vydává knihu Výklad snů. Komplexnější obraz své teorie prezentuje formou přednášek na Clark University ve Worcestru v roce 1909.
Události vedoucí ke vzniku psychoanalýzy
- reakce na psychologii jako vědě o vědomí → JÁ, ONO, NADJÁ
- snaha přijít na přičinu hysterie → neurózy, trauma v dětsví, psychosociální vývoj osobnosti
- snaha o léčbu hysterie → metoda volných asociací, obranné mechanismy.