Psychoanalýza: Porovnání verzí

Řádek 7: Řádek 7:
  
 
== Vznik ==
 
== Vznik ==
−
Za zakladatele psychoanalýzy je považován '''[http://wikisofia.cz/index.php/Sigmund_Freud Sigmund Freud]'''. Termín psychoanalýza byl použit Freudem poprvé v roce 1896, kdy již na této teorii nějakou dobu pracoval, stále byl ale pod vlivem [http://www.freudfile.org/breuer.html Josefa Breuera]. S principy psychoanalýzy se setkáváme v knižní podobě roce 1900, kdy Freud vydává knihu Výklad snů<ref><i>Psychoanalysis in AllPsych Journal</i>.</ref>. Komplexnější obraz své teorie později prezentuje formou přednášek na Clark University ve Worcestru v roce 1909<ref>Freud Sigmund. (1990). <i>O člověku a kultuře</i>. (Vyd. 1., 444 s.) Praha: Odeon.</ref>.
+
Za zakladatele psychoanalýzy je považován '''[http://wikisofia.cz/index.php/Sigmund_Freud Sigmund Freud]'''.
  
−
Události vedoucí ke vzniku psychoanalýzy    
+
=== Psychoanalýza se otevírá světu ===
 +
Termín psychoanalýza byl použit Freudem poprvé v roce 1896, kdy již na této teorii nějakou dobu pracoval, stále byl ale pod vlivem [http://www.freudfile.org/breuer.html Josefa Breuera]. S principy psychoanalýzy se setkáváme v knižní podobě roce 1900, kdy Freud vydává knihu Výklad snů<ref><i>Psychoanalysis in AllPsych Journal</i>.</ref>. Komplexnější obraz své teorie později prezentuje formou přednášek na Clark University ve Worcestru v roce 1909<ref>Freud Sigmund. (1990). <i>O člověku a kultuře</i>. (Vyd. 1., 444 s.) Praha: Odeon.</ref>.
 +
 
 +
=== Události vedoucí ke vzniku psychoanalýzy ===
 
* reakce na psychologii jako vědě o vědomí → '''JÁ, ONO, NADJÁ'''     
 
* reakce na psychologii jako vědě o vědomí → '''JÁ, ONO, NADJÁ'''     
  
Řádek 21: Řádek 24:
 
| "V psychoanalýze existovalo od samého začátku ''spojení mezi léčbou a výzkumem'', poznání přinášelo úspěch, nešlo léčit, aniž bychom poznávali něco nového, každé poučení přinášelo blahodárný účinek."<ref><i>Oidipovský komplex a budoucnost psychoanalýzy</i> Článek původně vyšel v časopise Revue psychoanalytická psychoterapie, Zima 2006; VIII/2.</ref>
 
| "V psychoanalýze existovalo od samého začátku ''spojení mezi léčbou a výzkumem'', poznání přinášelo úspěch, nešlo léčit, aniž bychom poznávali něco nového, každé poučení přinášelo blahodárný účinek."<ref><i>Oidipovský komplex a budoucnost psychoanalýzy</i> Článek původně vyšel v časopise Revue psychoanalytická psychoterapie, Zima 2006; VIII/2.</ref>
 
|}<ref></ref>
 
|}<ref></ref>
 +
 +
== Psychoanalýza jako teorie osobnosti ==
 +
 +
=== Topografický model osobnosti ===
 +
Strukturální model osobnosti
 +
 +
Psychosociální vývoj osobnosti
  
 
== Psychoanalýza jako metoda léčby duše ==
 
== Psychoanalýza jako metoda léčby duše ==
 +
Vznik neuróz
 +
 +
Metody
 +
 
Freud, ovlivněn Josefem Breuerem, používal jako hlavní metodu ''hypnózu a elektroterapii''. Elektroterapie se zdála být neúčinná hned na začátku, u hypnózy však trvalo několik let než Freud rozpoznal její úskalí. Problémů bylo několik.
 
Freud, ovlivněn Josefem Breuerem, používal jako hlavní metodu ''hypnózu a elektroterapii''. Elektroterapie se zdála být neúčinná hned na začátku, u hypnózy však trvalo několik let než Freud rozpoznal její úskalí. Problémů bylo několik.
 
# Nedařilo se zhypnotizovat všechny pacienty.
 
# Nedařilo se zhypnotizovat všechny pacienty.
Řádek 28: Řádek 42:
 
# Hysterické pacientky se do hypnotizéra zamilovávali.
 
# Hysterické pacientky se do hypnotizéra zamilovávali.
 
Freud tedy opustil hypnózu. Jeho novým nástrojem se stala '''metoda volných asociací'''. Tuto metodu se rozhodl používat i na základě toho, že si všiml, že není nutné pacienta zhypnotizovat, abychom se dostali do jeho nevědomí. Metoda volných asociací spočívá v podpoře pacientů k tomu, aby bez jakýchkoli překážek povídali o tom, co je zrovna napadne. Touto metodou si lidé dokázali vybavit vzpomínky, které byly děsivé, trapné nebo bolestné.  
 
Freud tedy opustil hypnózu. Jeho novým nástrojem se stala '''metoda volných asociací'''. Tuto metodu se rozhodl používat i na základě toho, že si všiml, že není nutné pacienta zhypnotizovat, abychom se dostali do jeho nevědomí. Metoda volných asociací spočívá v podpoře pacientů k tomu, aby bez jakýchkoli překážek povídali o tom, co je zrovna napadne. Touto metodou si lidé dokázali vybavit vzpomínky, které byly děsivé, trapné nebo bolestné.  
 +
 +
Obranné mechanismy
 +
 +
Metafory 
 +
 +
Kritika
 +
 +
Psychoanalýza dnes
  
 
Reference  
 
Reference  

Verze z 8. 11. 2014, 20:21

Psychoanalýza

Psychoanalýza je psychologický směr vznikající na přelomu 19. a 20. století a reagující na tehdejší stav psychologie, která byla pojímána jako věda o vědomí (Wilhelm Wundt).

Psychoanalýzu lze rozdělit na:

  • metodu, jejímž cílem je léčba duševních poruch
  • teorii osobnosti [1]

Vznik

Za zakladatele psychoanalýzy je považován Sigmund Freud.

Psychoanalýza se otevírá světu

Termín psychoanalýza byl použit Freudem poprvé v roce 1896, kdy již na této teorii nějakou dobu pracoval, stále byl ale pod vlivem Josefa Breuera. S principy psychoanalýzy se setkáváme v knižní podobě roce 1900, kdy Freud vydává knihu Výklad snů[2]. Komplexnější obraz své teorie později prezentuje formou přednášek na Clark University ve Worcestru v roce 1909[3].

Události vedoucí ke vzniku psychoanalýzy

  • reakce na psychologii jako vědě o vědomí → JÁ, ONO, NADJÁ
  • snaha přijít na přičinu hysterie → neurózy, trauma v dětsví, psychosociální vývoj osobnosti
  • snaha o léčbu hysterie → metoda volných asociací, obranné mechanismy[4] .

Kořeny psychoanalýzy Freud stavěl na základě empirie, a to především pozorování. V souvislosti s těmito zkušenostmi potom tvořil teorii.

"V psychoanalýze existovalo od samého začátku spojení mezi léčbou a výzkumem, poznání přinášelo úspěch, nešlo léčit, aniž bychom poznávali něco nového, každé poučení přinášelo blahodárný účinek."[5]

Chybná citace: Chyba v tagu <ref>; citace bez názvu musí mít vlastní obsah

Psychoanalýza jako teorie osobnosti

Topografický model osobnosti

Strukturální model osobnosti

Psychosociální vývoj osobnosti

Psychoanalýza jako metoda léčby duše

Vznik neuróz

Metody

Freud, ovlivněn Josefem Breuerem, používal jako hlavní metodu hypnózu a elektroterapii. Elektroterapie se zdála být neúčinná hned na začátku, u hypnózy však trvalo několik let než Freud rozpoznal její úskalí. Problémů bylo několik.

  1. Nedařilo se zhypnotizovat všechny pacienty.
  2. Nešlo navodit hloubku hypnózy dle přání.
  3. Hysterické pacientky se do hypnotizéra zamilovávali.

Freud tedy opustil hypnózu. Jeho novým nástrojem se stala metoda volných asociací. Tuto metodu se rozhodl používat i na základě toho, že si všiml, že není nutné pacienta zhypnotizovat, abychom se dostali do jeho nevědomí. Metoda volných asociací spočívá v podpoře pacientů k tomu, aby bez jakýchkoli překážek povídali o tom, co je zrovna napadne. Touto metodou si lidé dokázali vybavit vzpomínky, které byly děsivé, trapné nebo bolestné.

Obranné mechanismy

Metafory

Kritika

Psychoanalýza dnes

Reference

  1. ↑ Nolen-Hoeksema Susan. (2012). Psychologie Atkinsonové a Hilgarda. (Vyd. 3., přeprac., 884 s.) Praha: Portál.
  2. ↑ Psychoanalysis in AllPsych Journal.
  3. ↑ Freud Sigmund. (1990). O člověku a kultuře. (Vyd. 1., 444 s.) Praha: Odeon.
  4. ↑ Mikota Václav. (2006). 150 let od narození Sigmunda Freuda: sborník textů. (Vyd. 1., 121 s.) Praha: CEP - Centrum pro ekonomiku a politiku.
  5. ↑ Oidipovský komplex a budoucnost psychoanalýzy Článek původně vyšel v časopise Revue psychoanalytická psychoterapie, Zima 2006; VIII/2.

Zdroje [1]

  1. ↑ Sigmund Freud -- History of Psychology.
Citováno z „https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Psychoanalýza&oldid=7733“