Ivan Petrovič Pavlov: Porovnání verzí

Řádek 25: Řádek 25:
 
Nová spojení jsou poměrně nestabilní a k jejich udržení je potřeba časté opakování. Pokud po podmíněném podnětu (př. rozsvícení místnost) nepřijde nepodmíněný podnět (potrava) nastane po zhruba deseti opakováních bez nepodmíněného podnětu vyhasínání.<ref>PLHÁKOVÁ ALENA. <i>Učebnice obecné psychologie</i>. Vyd. 1. Praha: Academia, 2011, 472 s.</ref> <ref>PLHÁKOVÁ ALENA. <i>Dějiny psychologie</i>. Vyd. 1. Praha: Grada, 2006, 328 s.</ref> <ref>NOLEN-HOEKSEMA SUSAN. <i>Psychologie Atkinsonové a Hilgarda</i>. Vyd. 3., přeprac. Praha: Portál, 2012, 884 s.</ref> <ref>CLARK ROBERT E. The classical origins of Pavlov’s conditioning. <i>Integrative Physiological</i> [online]. vol. 39, issue 4, undefined [cit. 2014-11-13]. DOI: 10.1007/bf02734167.</ref>
 
Nová spojení jsou poměrně nestabilní a k jejich udržení je potřeba časté opakování. Pokud po podmíněném podnětu (př. rozsvícení místnost) nepřijde nepodmíněný podnět (potrava) nastane po zhruba deseti opakováních bez nepodmíněného podnětu vyhasínání.<ref>PLHÁKOVÁ ALENA. <i>Učebnice obecné psychologie</i>. Vyd. 1. Praha: Academia, 2011, 472 s.</ref> <ref>PLHÁKOVÁ ALENA. <i>Dějiny psychologie</i>. Vyd. 1. Praha: Grada, 2006, 328 s.</ref> <ref>NOLEN-HOEKSEMA SUSAN. <i>Psychologie Atkinsonové a Hilgarda</i>. Vyd. 3., přeprac. Praha: Portál, 2012, 884 s.</ref> <ref>CLARK ROBERT E. The classical origins of Pavlov’s conditioning. <i>Integrative Physiological</i> [online]. vol. 39, issue 4, undefined [cit. 2014-11-13]. DOI: 10.1007/bf02734167.</ref>
  
 +
<big>'''Orientačně-pátrací reflex'''</big>
 +
 +
Pavlov se zabýval orientačně-pátracím reflexem, což je vrozený instinkt, který je odezvou na změny okolního prostředí např. hrozba nebo novost. Výsledkem tohoto reflexu je rychlejší učení a zlepšené vnímání podnětů. Pavlov popsal podstatu tohoto reflexu otázkou: "Co to asi je?" Ruští fyziologové i psychologové označovali orientačně-pátrací reflex za vrozený základ pro bězděčnou pozornost. <ref>PLHÁKOVÁ ALENA. <i>Učebnice obecné psychologie</i>. Vyd. 1. Praha: Academia, 2011, 472 s.</ref> <ref> FRAŇKOVÁ SLÁVKA a  BIČÍK VÍTĚZSLAV. <i>Srovnávací psychologie a základy etologie</i>. 1. vyd. Praha: Karolinum, 1999, 295 s.</ref>
  
  

Verze z 13. 11. 2014, 19:14

Ivan Petrovič Pavlov

(14. 9. 1849 - 27. 2. 1936)

- významný představitel neurofyziologie, lékař, předchůdce behaviorismu

Život

Pavlov se narodil v Rjazani jako nejstarší syn do rodiny pravoslavných. Původně se chtěl stát knězem, ale po přečtení Darwinových A Sečenových děl se začal věnovat přírodním vědám na univerzitě v Petrohradě. Zajímal se o fyziologii a vystudoval medicínu. Byl ženatý s ženou jménem Seraphima Vasilievna a měl tři syny a jednu dceru. Naplno se však věnoval výzkumu v laboratoři, a tak po většinu času jeho rodina trpěla finančními problémy. Pavlov získal v roce 1904 Nobelovu cenu za fyziologigii za výzkum trávicích procesů. Proslavil ho ale zejména pojem podmíněný reflex a jeho klasické podmiňování. Zemřel ve věku 86 let v Leningradu jako velice uznávaný ve své zemi i ve světě. Jeho výzkumy jsou považovány za důležitou část behavioristického bádání a sám patří mezi předchůdce behaviorismu. [1] [2] [3]

Klasické podmiňování

Při jeho základním výzkumu Pavlov pracoval s pokusnými psy, kterým chrirugicky implantoval vývod slinných žláz, aby mohl sledovat množství slin při přijímání potravy (moučka z masa a sucharů lehce smočená ve vodě). Po nějaké době si Pavlov všiml, že psi začali slinit při pouhém pohledu na misku s potravou. Toto zjištění označil jako podmiňování a začal ho soustavně zkoumat. Přispěl tím k pochopení jednoho ze základních procesů učení: Klasické podmiňování.

Klasické podmiňování zařadil mezi formy asociačního učení, při němž se neutrální podnět asociuje s jiným podnětem na základně opakovaných spojování obou podnětů. Výzkum zde probíhal tak, že psi se zavedenými slinnými vývody byli připoutáni za obojek k pracovnímu stolu. Experimentátoři poté spustili neutrální podnět, po kterém přišla potrava. Celé to opakovali zhruba 7-9x za den a prakticky všichni si osvojili podmíněný reflex do deseti dnů. Pavlovovi se podařilo spojit potravu i s dalšími podněty (zvuk zvonku, světlo, telefon, atd.) Na základě toho zavedl několik nových pojmů:

  • Nepodmíněný podnět: Určitá vrozená reakce bez předchozího učení. Automaticky vyvolává reakci. V Pavlovových experimentech je to potrava.
  • Nepodmíněný reflex: Termín se používá jako nenaučená a vrozená reakce na nepodmíněný podnět. V Pavlovových experimentech je to slinění.
  • Podmíněný podnět: Původně neutrální podnět, který při podmiňování, získává schopnost vyvolat nepodmíněný reflex. V Pavlovových experimentech je to zvuk, světlo, které vyvolá slinění.
  • Podmíněný reflex: Vzniká pomocí staré nepodmíněné reakce. Je vyvolá podmíněným podnětem. Odezva je zde již naučená. V Pavlovových experimentech je to opět slinění.

Nová spojení jsou poměrně nestabilní a k jejich udržení je potřeba časté opakování. Pokud po podmíněném podnětu (př. rozsvícení místnost) nepřijde nepodmíněný podnět (potrava) nastane po zhruba deseti opakováních bez nepodmíněného podnětu vyhasínání.[4] [5] [6] [7]

Orientačně-pátrací reflex

Pavlov se zabýval orientačně-pátracím reflexem, což je vrozený instinkt, který je odezvou na změny okolního prostředí např. hrozba nebo novost. Výsledkem tohoto reflexu je rychlejší učení a zlepšené vnímání podnětů. Pavlov popsal podstatu tohoto reflexu otázkou: "Co to asi je?" Ruští fyziologové i psychologové označovali orientačně-pátrací reflex za vrozený základ pro bězděčnou pozornost. [8] [9]






<references>

  1. ↑ PALMES DANIEL. Ivan Petrovich Pavlov. Journal of Investigative Surgery [online]. vol. 13, issue 2, undefined [cit. 2014-11-13]. DOI: 10.1080/089419300272096.
  2. ↑ BENJAFIELD JOHN G. A history of psychology. 3rd ed. Don Mills: Oxford University Press, 2010, xvi, 504 s.
  3. ↑ PLHÁKOVÁ ALENA. Dějiny psychologie. Vyd. 1. Praha: Grada, 2006, 328 s.
  4. ↑ PLHÁKOVÁ ALENA. Učebnice obecné psychologie. Vyd. 1. Praha: Academia, 2011, 472 s.
  5. ↑ PLHÁKOVÁ ALENA. Dějiny psychologie. Vyd. 1. Praha: Grada, 2006, 328 s.
  6. ↑ NOLEN-HOEKSEMA SUSAN. Psychologie Atkinsonové a Hilgarda. Vyd. 3., přeprac. Praha: Portál, 2012, 884 s.
  7. ↑ CLARK ROBERT E. The classical origins of Pavlov’s conditioning. Integrative Physiological [online]. vol. 39, issue 4, undefined [cit. 2014-11-13]. DOI: 10.1007/bf02734167.
  8. ↑ PLHÁKOVÁ ALENA. Učebnice obecné psychologie. Vyd. 1. Praha: Academia, 2011, 472 s.
  9. ↑ FRAŇKOVÁ SLÁVKA a BIČÍK VÍTĚZSLAV. Srovnávací psychologie a základy etologie. 1. vyd. Praha: Karolinum, 1999, 295 s.
Citováno z „https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Ivan_Petrovič_Pavlov&oldid=8216“