Intuice: Porovnání verzí
| Řádek 2: | Řádek 2: | ||
'''Intuici''' můžeme chápat jako schopnost instinktivního usuzování bez nutného použití vědomé úvahy. Slovo pochází z latinského ''intueri'', běžně překládaného jako ''vhled''.<ref>[1]</ref><br /> | '''Intuici''' můžeme chápat jako schopnost instinktivního usuzování bez nutného použití vědomé úvahy. Slovo pochází z latinského ''intueri'', běžně překládaného jako ''vhled''.<ref>[1]</ref><br /> | ||
| − | Jedná se o zvláštní druh myšlení, | + | Jedná se o zvláštní druh myšlení, které bývá často spojované s ''filosofickým iracionalismem'' a nebývá závislé na zkušenosti poznávání.<ref>[2]</ref> |
== Různé interpretace == | == Různé interpretace == | ||
Podle B.Spinozy je tzv."scientia intuitiva" vyznačující se náhlým poznáním podstaty něčeho, nejvyšším druhem poznání. M.J.Borel charakterizuje intuici jako náhlé a bezprostřední poznání, spočívající ve "spontánní vnitřní organizaci, na vnímání, nebo na představě".<ref>[3]</ref> W.Arnold ji považuje za empirickou, vnější a vnitřní evidenci, která vystupuje na základě "nahlížejícího poznání", jedná se tedy o "intelektuální nahlížení na obsah, který spočívá před vědomím". Je to náhle a bezprostředně vystupující | Podle B.Spinozy je tzv."scientia intuitiva" vyznačující se náhlým poznáním podstaty něčeho, nejvyšším druhem poznání. M.J.Borel charakterizuje intuici jako náhlé a bezprostřední poznání, spočívající ve "spontánní vnitřní organizaci, na vnímání, nebo na představě".<ref>[3]</ref> W.Arnold ji považuje za empirickou, vnější a vnitřní evidenci, která vystupuje na základě "nahlížejícího poznání", jedná se tedy o "intelektuální nahlížení na obsah, který spočívá před vědomím". Je to náhle a bezprostředně vystupující | ||
| Řádek 8: | Řádek 8: | ||
J.A. Ponomarev se zabýval intuicí po empirické stránce, což přineslo průlom do pojetí tohoto pojmu. Vysvětluje ji jako nevědomé vyřešení problému a do protikladu staví myšlení vědomé a krok za krokem probíhající. Zdrojem intuice je podle Ponomareva "vedlejší produkt činnosti", což znamená pochopení situace na základě předchozí podobné zkušenosti.<ref>[6]</ref> | J.A. Ponomarev se zabýval intuicí po empirické stránce, což přineslo průlom do pojetí tohoto pojmu. Vysvětluje ji jako nevědomé vyřešení problému a do protikladu staví myšlení vědomé a krok za krokem probíhající. Zdrojem intuice je podle Ponomareva "vedlejší produkt činnosti", což znamená pochopení situace na základě předchozí podobné zkušenosti.<ref>[6]</ref> | ||
== C.G.Jung a intuice == | == C.G.Jung a intuice == | ||
| − | C.G.Jung zavádí tzv. ''Kvaternitu''(čtveřici). Kvaternita se podobá ''mandale'' a jedná se o univerzálně se vyskytující archetyp. Stejně jako máme čtyři roční období, čtyři typy lidského temperamentu(cholerický, melancholický, flegmatický a sangvinický), čtyři elementy | + | C.G.Jung zavádí tzv. ''Kvaternitu''(čtveřici). Kvaternita se podobá ''mandale'' a jedná se o univerzálně se vyskytující archetyp. Stejně jako máme čtyři roční období, čtyři typy lidského temperamentu(cholerický, melancholický, flegmatický a sangvinický), čtyři elementy... Máme i čtyři psychologické aspekty orientace, ke kterým potřebujeme následující funkce: |
* '''Vnímání''', které nám říká, že něco je. | * '''Vnímání''', které nám říká, že něco je. | ||
* '''Myšlení''' nám zjišťuje o co se jedná. | * '''Myšlení''' nám zjišťuje o co se jedná. | ||
Verze z 23. 11. 2014, 20:42
Obsah
Intuice
Intuici můžeme chápat jako schopnost instinktivního usuzování bez nutného použití vědomé úvahy. Slovo pochází z latinského intueri, běžně překládaného jako vhled.[1]
Jedná se o zvláštní druh myšlení, které bývá často spojované s filosofickým iracionalismem a nebývá závislé na zkušenosti poznávání.[2]
Různé interpretace
Podle B.Spinozy je tzv."scientia intuitiva" vyznačující se náhlým poznáním podstaty něčeho, nejvyšším druhem poznání. M.J.Borel charakterizuje intuici jako náhlé a bezprostřední poznání, spočívající ve "spontánní vnitřní organizaci, na vnímání, nebo na představě".[3] W.Arnold ji považuje za empirickou, vnější a vnitřní evidenci, která vystupuje na základě "nahlížejícího poznání", jedná se tedy o "intelektuální nahlížení na obsah, který spočívá před vědomím". Je to náhle a bezprostředně vystupující
poznání, bez logického základu a mnohdy je spojována s inspirací.[4]
J.A. Ponomarev se zabýval intuicí po empirické stránce, což přineslo průlom do pojetí tohoto pojmu. Vysvětluje ji jako nevědomé vyřešení problému a do protikladu staví myšlení vědomé a krok za krokem probíhající. Zdrojem intuice je podle Ponomareva "vedlejší produkt činnosti", což znamená pochopení situace na základě předchozí podobné zkušenosti.[5]
C.G.Jung a intuice
C.G.Jung zavádí tzv. Kvaternitu(čtveřici). Kvaternita se podobá mandale a jedná se o univerzálně se vyskytující archetyp. Stejně jako máme čtyři roční období, čtyři typy lidského temperamentu(cholerický, melancholický, flegmatický a sangvinický), čtyři elementy... Máme i čtyři psychologické aspekty orientace, ke kterým potřebujeme následující funkce:
- Vnímání, které nám říká, že něco je.
- Myšlení nám zjišťuje o co se jedná.
- Cítění nás informuje, zda-li to chceme, nebo nechceme vnímat.
- Intuice nám říká, odkud to pochází a kam to spěje.
Kvaternita má strukturu 3+1, přičemž jedna z veličin má výjimečné postavení a odlišnou povahu, bývá nevědomá a její integrace je jedním z hlavních úkolů procesu individuace. Ve chvíli, kdy čtvrtá veličina přistoupí ke zbylým třem, dochází k tzv.celosti.[6]
Myšlení podle J.Brunera
Analytické myšlení
Charakteristikou analytického myšlení je logická postupnost. Jedná se o explicitní kroky a přemýšlející osoba je může adekvátně sdělit jinému člověku. Jeho obsah bývá plně uvědomělý, stejně jako operace, které ho tvoří.
Intuitivní myšlení
Charakteristikou intuitivního myšlení je, že nepostupuje ve vymezených krocích, ale má sklony k implicitnímu vniknutí do celého problému naráz. Přemýšlející osoba si proces, pomocí kterého dosáhla hledané odpovědi uvědomuje jen málo, nebo vůbec. Může se opírat o dobrou znalost příslušného vědního oboru a jeho struktury.[[7]
Heuristika
Výraz pochází z řeckého heuriskein, neboli objevovat. Můžeme ji rozumět jako souboru pravidel, které nám umožňují zjednodušené chápání problémů a rychlé nalezení jejich řešení. Heuristika nám na rozdíl od algoritmických operací nezaručuje nalezení správné cesty. Může být snadná, rychlá, ale ne nutně pravdivá.Z toho plyne, že ne vždy je její užití optimální.[8]
Intuice a tvůrčí myšlení
J.Hadamard zastával techniku úmyslného zanedbávání problému, přičemž během tzv.inkubační etapy myšlení má člověk nevědomě intuitivně nalézt dané řešení.[9][10]
Intuice a kreativita
Mezi lidmi vládne mýtus o tom, že intuice sídlí v pravé(kreativní) části mozkové hemisféry. O tomto mýtu se dozvíte více informací zde.
Přesto stále platí, že intuice je důležitou součástí kreativity a tvořivých procesů.
Odkazy
Reference
[[1] http://www.oxforddictionaries.com/]
[[2] Nakonečný, M. (1998). Základy psychologie. (1. vyd., 590 s.) Praha: Academia]
[[3] Arnold W., Eysenck H.J., Meili R.(ed.): Lexikon der Psychologie, sv. I-III,(3.ed.) Freiburg-Breisgau-Basel-Wien 1987.]
[[4] Arnold W, 1969]
[[5] Ponomarev J.A.(1972). Duševní život a intuice. Praha.]
[[6] Hyde, M., & McGuinness, M. (2007). Jung. (Vyd. 2., 179 s., Překlad Hana Drábková). Praha: Portál]
[[7]Bruner, J. (1965). Process of education. ]
[[8] Plháková, A. (2011). Učebnice obecné psychologie. (Vyd. 1., 472 s.) Praha: Academia. ]
[[9] Srov. Krech D., Crutchfield, R. S..: Elementi psyhologije]
[[10] http://oldwww.upol.cz/fileadmin/user_upload/Veda/AUPO/AUPO_Psychologica_36_Varia_Psychologica__XI.pdf#page=7]
[[zde] http://wikisofia.cz/index.php/Lateralita]
Použitá literatura
Nakonečný, M. (1998). Základy psychologie. (1. vyd., 590 s.) Praha: Academia
Plháková, A. (2011). Učebnice obecné psychologie. (Vyd. 1., 472 s.) Praha: Academia.
Hyde, M., & McGuinness, M. (2007). Jung. (Vyd. 2., 179 s., Překlad Hana Drábková). Praha: Portál
Externí odkazy
http://www.oxforddictionaries.com/
Doporučená literatura
Nakonečný, M. (1998). Základy psychologie. (1. vyd., 590 s.) Praha: Academia
Jung, C. (2013). Červená kniha: Liber Novus : čtenářská edice. (Vyd. 1., 547 s., Editor Sonu Shamdasani, Překlad Petr Babka). Praha: Portál.
Klíčová slova
intuice, myšlení, poznání
Text je dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora 3.0 Česko při dodržení případných autorských práv a dalších podmínek
© 2013 ISSN: 2336-5897
