Carl Gustav Jung

Carl Gustav Jung (26. 7. 1875 – 6. 6. 1961)

• Zakladatel školy analytické psychologie (Analytická teorie)

Život

• narozen ve Švýcarsku

• byl individualista a považoval se za introvertní a osamělé dítě

• oproti Freudovi byl přijímán odbornou i širokou veřejností

• hodně cestoval, aby mohl pozorovat jednotlivé kultury

• byl vzdělán ve filozofii, antropologii, náboženství, mytologii a středověké antropologii

• Freud ho považoval za ideálního mluvčího psychoanalýzy, protože nebyl Žid

Teorie

Osobnost - samostatný systém

• Jung přijal mnohé principy psychoanalýzy, ale nesouhlasí s tím, že sexuální pudy by byly hlavní činitele lidské psychiky

• Osobnost nazýval psýché a chápal ji jako samostatnou soustavu

• Každý člověk je schopný vyjádřit svou jedinečnost ve vztahu k okolí

• Ego pokládal spíše za aktivní než reaktivní

• Kladl důraz na minulost jedince, ale rozšířil svou perspektivu daleko za bod ontogenické dimenze

• Do fylogenetické dimenze zahrnoval navíc jak lidské, tak i živočišné předky

• Chápal nevědomí pozitivněji, než klasická psychoanalýza

• Předpokládá zděděné kolektivní nevědomí a osobní nevědomí

• Za zralého a dobře přizpůsobeného člověka považoval toho, který dosáhl vysokého stupně sebeuskutečnění

• Zavedl též pojem celistvost – zásadní jednota osobnosti

Struktura psyché

• Osobnost sestává ze čtyř hlavních subsystémů:

• Kolektivní nevědomí – asi polovina osobnosti, jeho součástí jsou archetypy, zasahuje do něj část bytostného Já
• Osobní nevědomí – druhá polovina osobnosti, jeho součástí jsou komplexy a ego
• Ego (vědomé já) – součást osobního nevědomí, částečně do něj zasahuje bytostné já
• Bytostné Já – na pomezí mezi kolektivním nevědomím a egem

• Psychickou energii též nazývá libido, ale tento termín chápe jako obecnou energii, nikoli pouze sexuální

Kolektivní nevědomí

• Tuto součást nevědomí psyché zdědila

• Kolektivní nevědomí je nejhlubší společný jmenovatel všech lidí

• Obsahuje negativní i pozitivní zkušenosti lidských i zvířecích předků

• Jung nepojímá nevědomí, jako možné ohrožení ega, ale spíš jako zdroj moudrosti v lidském životě

• Jacobiová – navrhla možnost k lepšímu pochopení jeho teorie
  

- V základě leží ústřední energie, která vplývá do psýché posloupností vrstev předků až do konkrétní osoby, tato energie je nevyčerpatelný zdroj

• Jednotlivé vrstvy zahrnují:

- Zvířecí předky
- Prehistorické lidské předky
- Předky v rase
- Předky v národě
- Předky v kmeni
- Předky v rodině

• Ústřední energie tedy přenáší zkušenosti mnoha generací předků do psýché

Archetypy

• Archetyp uchovává:

- Tajemství přejatá od předků
- Jádra prapůvodních představ spjatých s přírodními jevy
- Tendence nabité silným emočním obsahem

• Název přejal ze spisů křesťanského učence Augustina
• Přirovnání k soustavě os krystalu: každá již v sobě obsahuje prvotvar jako archetyp, který obsahuje jádro představy, které napomáhá utváření konkrétních představ
• Některé archetypy se osamostatnili jako samostatné entity:

Persona

- Archetyp, který pomáhá jedinci uchovat si svou individualitu při podřizování se požadavkům společnosti
- Tyto požadavky jsou dány: zvyky, hodnotami a konvenčním chováním
- Maska vytvořená proto, aby na jedné straně vyvolávala u druhých určitý dojem a na druhé straně skryla pravou identitu jedince
- Nesmí ale ovládnout psyché a nahradit vědomá rozhodnutí jedince

Animus a anima

- Dvě modality téhož archetypu
- Animus je přítomen v ženách, pomáhá jim chápat a ocepovat mužnost mužů a naopak
- Každému pohlaví přináší vlastnosti pohlaví opačného
- Tento archetyp ale nesmí v osobnosti převládnout
- Poskytuje základ psychologického vysvětlení bisexuality u lidí

Stín

- Představuje tendenci k primitivním formám života, typickým pro zvířata
- Měl by být přijat jako pravá součást osobnosti
- Mělo by se sním zacházet jako s odvrácenou stranou vlastní povahy
- Stín dodává psýché její reálnost a životnost

Osobní nevědomí

• Jedinec jej nedědí z minulosti, ale získává ho
• Vynořuje se z citů, myšlenek a interpersonálních zážitků, které byly zapomenuty, vytěsněny, potlačeny, nebo zmizely z vědomí jiným způsobem
• Velice připomíná Freudovo předvědomí

Komplexy

• Obsahy spjaté s osobními zážitky jedince
• Sám Jung tento pojem zavedl
• Psychické prvky, které se vymkly kontrole osobního vědomí a samostatně existují v „temné oblasti“ psyché
• Vyvíjejí se z konstelací zážitků – myšlenek, rozhodnutí a činů
• Síla komplexu závisí na:

- Účincích zážitku ve vztahu k okolí
- Citových dispozicích a povaze jedince

• Vznikají z významných a často traumatických osobních zážitků
• Představují neukončené záležitosti jedince v života
• Neřešené mohou být pro osobní vývoj velmi škodlivé • Vědomím úsilím lze komplex rozřešit a přinést tak třeba nový náhled na život

Ego a bytostné já

• Měly by spolu být v úzkém kontaktu ve prospěch jedince
• Ego je odpovědné za trvalou identitu osoby a za její chování – uvažování, cítění, rozhodování a cílesměrné snažení
• Je jakoby velitel, který se má ujmout vedení
• Je nejmocnějším katalyzátorem vnitřního růstu osoby
• Podporuje vyváženou syntézu vědomých a nevědomých procesů
• Usnadpuje spojení psyché s vnějšími silami růstu – božským principem a přírodou
• Může významně obohatit vědomé ego a popořit sebeuskutečpování a celistvost jedince
• Je nadřazeno vědomému ego
• Zahrnuje vědomou i nevědomou psyché
• Jung ho pokládal za ústřední bod osobnosti, který uchovává rovnováhu v životě

Vývoj osobnosti

• Během života si jedinec musí uvědomovat své osobní povolání - Iracionální činitel, který člověka vede, aby se osvobodil od stáda a od jeho vyzkoušených cest
• Každý je jedinečný a má příležitost vyhnout se životu masově produkované normální osoby
• Ty jsou utvářeny procesy výchovy a vzdělání postrádajícími představivost
• Nepopisuje jasně vymezená stadia duševního vývoje v lidském životě
• Jediný vývojový obrat probíhá ke konci 30 a začátkem 40 let života, souvisí se vztahem ego-bytostné já
• V první polovině upřednostpování ega, v druhé bytostného já
• Nová rovnováha, nový střed osobnosti
• Během středních let života začíná člověk tíhnout k filozofickému, kulturnímu nebo náboženskému zaměření

Jungova typologie

• Jeho typologie se stále užívá
• Vytvořil dva protiklady introverze – extraverze
• Zaměření na intrapsychický svět nebo naopak na okolí
• Přítomny jsou oba, jeden ale vždy převažuje
• Rozlišuje typy osobnosti podle poměrné síly čtyř mohutností, psychických funkcí

• Myšlení – zkoumá, co vnímaný předmět je
• Cítění – ocepuje hodnotu předmětu
• Smyslové vnímání – zahrnuje veškerou smyslovou zkušenost
• Intuice – poznává skrytý význam předmětu

Přesouvání duševní energie

• Duševní energie se může přesouvat z jednoho subsystému do druhého a převádět z jedné činnosti do druhé
• Přesouvání v pojmech vytěsnění, sublimace a symbolizace

• Vytěsnění
  

• Jungovský pojem je širší než Freudův
• Vytěsnit lze myšlenky a přání s jakýmkoli obsahem
• Není zdravým způsobem přesouvání energie
• Vytěsněný obsah může vyvolávat nežádoucí napětí v nevědomí

• Sublimace
  

• Přesunutá energie je využita k hodnotným účelům
• Vede energii z méně socializovaného chování do společensky přijatelných či kulturně vyšších procesů

• Symbolizace
  

• Též vhodný prostředek, jak přesunout energii do přijatelnějšího počínání
• Převedení do rituálních kmenových tanců nebo náboženských obřadů
• Energií nabitý pud tak získává zástupné uspokojení a jeho síly ubývá
• Civilizace sama je výsledkem četných symbolizací