Kojenecké období: Porovnání verzí
Řádek 44: | Řádek 44: | ||
=== Princip proplétání antagonistických neuromotorických funkcí === | === Princip proplétání antagonistických neuromotorických funkcí === | ||
+ | |||
+ | * dochází ke střídání dominance stahování flexorů a extenzorů → střídání napětí a uvolnění | ||
+ | * pak když už se pohybuje, tak dochází ke střídání výbojů a konsolidace (blbnutí a odpočívání) | ||
+ | * musí mít prostor být samo, tak si zvyká na to, že bude později samo doma | ||
+ | |||
+ | |||
+ | === Princip autoregulace === | ||
+ | |||
+ | * dítě samo dokáže nejlépe odhadnout své možnosti, potřeby a musíme mu k tomu dát možnost | ||
+ | |||
+ | |||
+ | == Rané formy učení == | ||
+ | |||
+ | * novorozenci jsou dány základní reflexy a na ty se nabalují další dovednosti, které vedou k rozvoji dítěte | ||
+ | * různé Ψ školy upřednostňují různé formy, procesy učení | ||
+ | |||
+ | |||
+ | === Habituace === | ||
+ | |||
+ | * přivyknutí si | ||
+ | * přivykne si různé podněty a nereaguje na ně | ||
+ | * habit → zvyk | ||
+ | * v 7. měsíci prenatálního vývoje si už fetus dokáže zvyknout na pravidelný hluk a nemá na něj úlekové reakce | ||
+ | |||
+ | |||
+ | === Podmíněné reflexy === | ||
+ | |||
+ | * reflexologové (Pavlov), reaktologové (Bechtěrev, Sečenov), asocialisté | ||
+ | * existuje prostorová a časová styčnost, které se začne nabalovat na přirozené reflexy | ||
+ | * rozvoj podmíněné reakce na základě vůně, času, prostoru a jiných podnětů | ||
+ | |||
+ | |||
+ | === Instrumentální podmiňování === | ||
+ | |||
+ | * probíhá v pozdějším věku | ||
+ | * podmiňování, které nefunguje jako S-R reakce, ale jako '''S-R-S''' | ||
+ | * S – stimul, který vydá dítě pro okolí | ||
+ | * R – reakce okolí (zpevnění, odměna) | ||
+ | * S – podle reakce okolí dítě pak nějak pokračuje | ||
+ | * odměna je účinnější, protože trest musíme neustále zesilovat | ||
+ | * typické pro behavioristy (Watson), průkopníkem IP je Skinner | ||
+ | |||
+ | |||
+ | === Latentní učení === | ||
+ | |||
+ | * někdy nazýváno observační učení (ale observace je jen jednou jeho částí) | ||
+ | * podmíněno existencí všech smyslů, které máme | ||
+ | * představitelé: ti, co akcentují zrání | ||
+ | * člověk registruje a uchovává vše, co ho zaujme, obklopuje | ||
+ | * př.: mám puštěné zprávy a neposlouchám je, protože se při tom učím, ale přitom z nich pak vím všechno | ||
+ | |||
+ | |||
+ | === Imprinting === | ||
+ | |||
+ | * učení vtisknutím | ||
+ | * zkoumali to etologové | ||
+ | * Lorenz a kačenky | ||
+ | * manželé Hakošovi a opičky | ||
+ | * srovnávací Ψ | ||
+ | * vtisknutí obrazu matky → není to vázáno na jeden moment v životě, ale na významný okamžik života (vtisknutí dovednosti plavat…) | ||
+ | * organismus je po určitou omezenou dobu více disponován pro vtisknutí si něčeho (dovednosti, vztahy,…) | ||
+ | * př.: dítě, které do 8. měsíce neslyší → ztížené učení mateřštiny, protože umí všechny fonémy světa, dítě se musí naučit mateřštinu do 1-3 let, jinak dojde k ireverzibilním změnám | ||
+ | * určitý proces by měl v určitém období proběhnout, nebo už nevyužívá klíčovou dispozici, ale používá kompenzačních mechanismů | ||
+ | |||
+ | |||
+ | === Vhled === | ||
+ | |||
+ | * konec kojeneckého období (9. měsíc) | ||
+ | * základní proces pro gestaltisty | ||
+ | * po určitém osvojení si základních dílčích dovedností pak později dojde k propojení těch jednotlivin a k vhledu do daného problému (kvalitativní posun na vyšší úroveň) → náhlé pochopení |
Verze z 31. 10. 2013, 19:12
Kojenecké období
- 2. až 12. měsíc
- velmi rychlý rozvoj a výrazné změny
- je to kontinuum už od prenatálu
- váha vzroste 3x (12. měsíc = trojnásobek porodní váhy)
- 70. léta jiný pohled na vývoj dítěte – vzájemně si vyjít vstříc (matka × dítě) → ale má to být tak, že prvních 6. týdnů vyjít dítěti vstříc, a pak už to ritualizovat a držet pravidelnost (i dítě by mělo zažít hlad a dyskomfort)
- tělo se prodlouží o 20 cm, rozvoj kůže (pokožky), trupu, končetin
- ubývá spánku – redukce na 14 hodin (většinou cyklus 12 + 2 hodiny denně)
- potřeba dítěte, aby rodiče ritualizovali denní cyklus (pak je v 6. měsíci schopno rozpoznat noc a den)
- dítě učí ovládat své tělo → lokomoce ve vzpřímeném postoji, záměrně věc uchytí a pustí (důležitý moment kolem 12. měsíce – předtím neuměl chtěně věc upustit)
- rozvoj psychické kapacity → stále přijímá a zpracovává podněty, pořád se jedná o latentní observační učení, podnětů by nemělo být přemíru
- myšlení se rozvíjí vazbou příčina – následek
Arnold Gessel
- univerzita Yale
- popsal 5 vývojových zákonitostí (vznikly studiem změn v kojeneckém věku)
Princip vývojového gradientu
- odkud kam směřuje vývoj dítěte (co se vyvíjí první a co následuje)
- kefalokaudální směr - od hlavy k ocasu, nejdřív se vyvíjí receptory na hlavě
- proximodistální směr - od centra těla na okraj, vývoj kloubů – nejdřív velké a pak teprve jemnější
- ulnoradiální směr - týká se uchopování, nejprve uchopuje hrabavým pohybem, pak jiným hrabavým (jako bagr), ale bez opozice palce, pak radiálně (7.-8. měsíc), pak klíšťový úchop (palec a jeden prst v opozici)
Princip funkční asymetrie
- ve vývoji dítěte dochází ke střídání specializace na pravé a levé straně těla a to se stále větší dokonalostí
- 3.-4. měsíc je dítě v symetrické poloze, uvolňuje ruce a uchopuje jimi a to z obou stran
- v 6. měsíci preferuje úchop jednou rukou, ale neznamená to, že z něj bude pravák nebo levák
- když začne chodit (15. měsíc), jde do schodů jednou nohou napřed (vždy na schod vykročí stejnou nohou), pak je začne střídat, ale ze schodů stále chodí jednou nohou napřed a až později je začne střídat nohy i ze schodů
- ve třech letech se rozpozná, zda se jedná o praváka nebo leváka
Princip individualizace
- i když mají všechny děti podobné vzorce chování, je každé individuální (denní režim, pohyby,…) → matka musí reagovat na reálné potřeby dítěte
Princip proplétání antagonistických neuromotorických funkcí
- dochází ke střídání dominance stahování flexorů a extenzorů → střídání napětí a uvolnění
- pak když už se pohybuje, tak dochází ke střídání výbojů a konsolidace (blbnutí a odpočívání)
- musí mít prostor být samo, tak si zvyká na to, že bude později samo doma
Princip autoregulace
- dítě samo dokáže nejlépe odhadnout své možnosti, potřeby a musíme mu k tomu dát možnost
Rané formy učení
- novorozenci jsou dány základní reflexy a na ty se nabalují další dovednosti, které vedou k rozvoji dítěte
- různé Ψ školy upřednostňují různé formy, procesy učení
Habituace
- přivyknutí si
- přivykne si různé podněty a nereaguje na ně
- habit → zvyk
- v 7. měsíci prenatálního vývoje si už fetus dokáže zvyknout na pravidelný hluk a nemá na něj úlekové reakce
Podmíněné reflexy
- reflexologové (Pavlov), reaktologové (Bechtěrev, Sečenov), asocialisté
- existuje prostorová a časová styčnost, které se začne nabalovat na přirozené reflexy
- rozvoj podmíněné reakce na základě vůně, času, prostoru a jiných podnětů
Instrumentální podmiňování
- probíhá v pozdějším věku
- podmiňování, které nefunguje jako S-R reakce, ale jako S-R-S
- S – stimul, který vydá dítě pro okolí
- R – reakce okolí (zpevnění, odměna)
- S – podle reakce okolí dítě pak nějak pokračuje
- odměna je účinnější, protože trest musíme neustále zesilovat
- typické pro behavioristy (Watson), průkopníkem IP je Skinner
Latentní učení
- někdy nazýváno observační učení (ale observace je jen jednou jeho částí)
- podmíněno existencí všech smyslů, které máme
- představitelé: ti, co akcentují zrání
- člověk registruje a uchovává vše, co ho zaujme, obklopuje
- př.: mám puštěné zprávy a neposlouchám je, protože se při tom učím, ale přitom z nich pak vím všechno
Imprinting
- učení vtisknutím
- zkoumali to etologové
- Lorenz a kačenky
- manželé Hakošovi a opičky
- srovnávací Ψ
- vtisknutí obrazu matky → není to vázáno na jeden moment v životě, ale na významný okamžik života (vtisknutí dovednosti plavat…)
- organismus je po určitou omezenou dobu více disponován pro vtisknutí si něčeho (dovednosti, vztahy,…)
- př.: dítě, které do 8. měsíce neslyší → ztížené učení mateřštiny, protože umí všechny fonémy světa, dítě se musí naučit mateřštinu do 1-3 let, jinak dojde k ireverzibilním změnám
- určitý proces by měl v určitém období proběhnout, nebo už nevyužívá klíčovou dispozici, ale používá kompenzačních mechanismů
Vhled
- konec kojeneckého období (9. měsíc)
- základní proces pro gestaltisty
- po určitém osvojení si základních dílčích dovedností pak později dojde k propojení těch jednotlivin a k vhledu do daného problému (kvalitativní posun na vyšší úroveň) → náhlé pochopení