Adolescence
Verze z 5. 11. 2013, 11:14, kterou vytvořil Kristina.Sarisova (diskuse | příspěvky)
Obsah
Adolescence
- 16 až 20 let
- už se neptá jaký já jsem, jsem-li pěkný, ale reálně to zkouší, ověřuje si to (např.: jde do tanečních, má nové šaty, sleduje kolik kluků jí přijde požádat o tanec)
- už jen nepřemýšlí o vztazích, ale reálně ke prožívá
- období velkých rizik, protože riskuje velké zranění od toho, jak něco dopadne (např.: první sexuální zkušenosti → obavy, co pak o mě řekne, nepomluví mě, riziko koho si to vybrala,…)
- pubescence je hledání vlastní identity v mysli × adolescence je hledání identity v reále
- adolescere - vyrůstati, mohutněti - období přechodu ze závislostí dítěte a soběstačností dospělého
- psychologicky představuje marginální situaci, v níž má jedinec vytvořit nové formy adaptace, zejména v těch oblastech, v nichž se liší chování dítěte od chování dospělého
- u dívek asi o 2 roky dříve
- proces adjustace a adaptace v oblasti sexuální, sociální, ideové a profesionální
- mělo by dojít k vyrovnání přechodné pubertální dezorientace a subjektivismu, získání orientace o vlastní osobě
- jedná se o přechodnou fází mezi pubertou a dospělostí
- v přírodních kulturách tato fáze není, je přeskočena jednoznačným rituálem
- ohraničena pohlavním dozráním
- důležité jsou vztahy s vrstevníky
- většinou dochází k prvnímu pohlavnímu styku, ukončení střední školy, dovršení plnoletosti.
- stále záleží na vrstevnické skupině, ale už ne jen na tom, že jí má, ale i jaké to má kamarády, v jaké je to skupině (sám si to už jedinec selektuje)
- důležitá je i sebeprezentace – v pubescenci si na sebe vezme všechno moderní, ale v adolescenci už ví co si chce obléknout, má svůj styl, za oblečením může být i nějaká „filosofie“ → reprezentují se tím
- pokud ho rodiče do nějakého oblečení nutí, nastávají dvě reakce: agrese, kterou si vybije na rodičích (hádkou o tom oblečení), izolace – ve společnosti si v tom připadá jako blbě, tak se raději ani s nikým nebaví a je v pozadí
- vrstevnická skupina je už výběrová a projevuje se negativní referenční skupina (téhle skupiny bych nikdy nechtěl být členem → taky důležité, vymezuje se od toho)
- důležitá je skupinová identita – jsou tím velmi formováni, pomáhá jim to v nejistotě (o jejich postavení ve společnosti)
- oddělením od rodiny a identitou s výběrovou skupinou se hodně posune k tomu „my“ → pokud si teď najde toho pravého do páru (kamarádského i životního), jsou už schopni toho partnerského života a může to být i na celý život
- rozvoj kognitivních struktur → jejich vrchol v životě člověka, pak už to jen jakoby klesá /je to také proto, že musíme ustupovat realitě → zatím si myslí, že všechny jejich principy života jdou realizovat a tak si je i zastávají, prosazují)
- vysoké morální cítění (vede k tomu vysoký společenský pokrok), ale to vede i k velkému zdroji konfliktů – hlavně s rodiči (už nejen kritizuje rodiče, ale nyní je už i morálně opouští), také kamarádské spory (rozejdou se kvůli nějakému drobnému rozkolu v principech), ale jsou takto nároční taky sami na sebe (deprese, když udělají něco sami špatně, co není s jejich přesvědčením – jsou schopni opustit školu, pokud na ní byli přijati z protekce)
- významnou roli na to má jejich předchozí vývoj (když ho rodiče učili, ber vše co může a měj ze všeho profit, tak asi těžko bude mít nějaké pořádné morální cítění)
- Stanley Hall bývá nazýván otcem psychologie adolescence, jako jeden z prvních se snažil rozšířit metody vědecké psychologie na problémy dospívání a mládí, Zejména rozpracoval dotazníkové metody, pro charakteristiku sahá k termínům "Sturm und Drang" (Schiller, Goethe), v psychice adolescenta se podle něho střetávají protichůdné impulsy prométheovského entusiasmu a sentimentálního světobolu, v pozdní adolescenci jedinec rekapituluje stadium začínající moderní civilizací(teorie rekapitulace)
Adolescentní moratorium
- Říčan
- řada z nás pociťuje, že ještě nedozráli a hledají cesty oddalování nástupu dospělosti (ještě dlouho jezdí s rodiči na dovolenou, studují jednu školu za druhou, nebo si vybrali VŠ, kde se ještě stále neprofilují – např.: humanitní studia)
- psychicky nepřijmou dospělost → oddalují vážná rozhodnutí
- někteří třeba vyzkouší 4 zaměstnání než si vyberou a zůstanou u něj
- při rozhodování nám pomáhají zkušenosti – „musíme vynést svou kůži na trh“ (to tito lidé nedělají)
Freud
- jeho první spolupracovníci adolescenci zanedbávali
- v pubertě podle Freuda dochází k subordinaci všech sexuálních pudových složek pod primát genitální zóny
- vede k primátu(od libosti) reprodukce
- druhá oidipovská situace, jejímuž usp. brání rozvinuté superego
- z hlediska této situace je úkolem adolescenta osvobodit se za závislosti na rodičích - má se uvolnit libidinózní přilnutí chlapce k matce, dívky k otci
- Anna Freudová, osvětluje dva základní obranné mechanismy v adolescenci, a to asketismus a intelektualizaci intelektualizace je konflikt sexuální a emotivní, který se transformuje do činností spojených s intelektualní činností, například různé filozofické názory, umělecká činnost
- asketismus je strach před svými vlastními sexuálními impulzy
Erikson
- modifikoval psychoanalytickou teorii vývoje na základě zkoumání kulturní antropologie
- v dolescenci se má vytvořit identita já
- má v prožívání svého já sjednotit všechny své dřívější zkušenosti, zahrnout do něho všechny probíhající změny tělesné i libidinózní pocity jako součást sebe
- nevytvoří-li se uspokojivá identita já, je tu nebezpečí difúzního vývoje
- v počáteční etapě můžeme sledovat difúznost role - identifikace s hrdiny filmů, někdy do takové míry, že ztrácí vlastní identitu málokdy se ztotožňuje s vlastními rodiči - většinou naopak rebelují proti jejich dominanci
- dochází tedy k protikladným tendencím - oddělování identity od rodičů/ až zoufalá potřeba sociální sounáležitosti - skupiny vrstevníků, gangy
- láska- ne sexuální, jako později, ale spíše pokusy promítat a testovat vlastní, difúzní a dosud nediferencované já na druhé osobě, aby si tak zamilovaný ujasnil a uvědomil svou vlastní osobnost
- identity já by mělo být dosaženo před vstupem do manželství, aby mladý člověk věděl, kdo je a čím chce být dříve než se rozhodne, kdo je vhodným druhem pro něho
- dle Eriksona je dosaženo dospělosti, když se vytvořila identita já a integrovaný a nezávislý jedinec stojí nyní na vlastních nohou, bez emocionálních berlí druhých a bez odmítání své vlastní minulosti
Adolescence jako čas pro splnění vývojového úkolu
- toto hledisko zastával R. J. Havighust
- pro naplnění vývojového úkolu nabízí konkrétní společnost (kultura) určité vzorce chování (patterns), pokud je však člověk nerespektuje je často sankciován
- Havighurst uvádí několik vývojových úkolů:
- přijetí vlastního těla, fyzických změn, včetně pohlavní zralosti a pohlavní role
- kognitivní komplexnost, abstraktní myšlení, schopnost aplikovat intelektový potenciál v běžném životě
- uplatnění emocionálního a kognitivního potenciálu ve vrstevnických vztazích, schopnost vytvářet a udržovat vztahy s vrstevníky obojího pohlaví
- změna vztahu k dospělým, zejména rodičům, autonomie, případný respekt a tolerance
- získání představy o ekonomické nezávislosti a směřování k určitým jistotám, volba povolání, profesní kvalifikace
- získání zkušeností v erotickém vztahu, příprava na partnerství, rodinu
- rozvoj intelektu, emocionality a interpersonálních dovedností zaměřených ke komunitě a společnosti
- představa o budoucích prioritách a cílech, o stylu života
- ujasnění hierarchie hodnot, reflexe stabilizace vlastního vztahu ke světu a životu
- pojem teachable moment je určitý moment v etapě, kdy je důležité započít dané učení
- Havighurst se zaměřuje také na jedince, kteří předbíhají vývojová období, například těhotné dívky ve věku již patnácti let, upozorňuje na negativní důsledky, které mohou z předběhnutí stádia později plynout, některé vývojové úkoly jsou kontinuální, například vývoj myšlení, a některé jsou typické pro určitou etapu, například změna vztahu k rodiči v adolescenci, vývojové úkoly nejsou určeny pouze pro období adolescence, ale pro všechna období, kterými člověk prochází