Nálada

Nálada je emocionální stav, který v průběhu určitého času provází prožívání a činnost člověka. Je trvalejší než afekt, ale chybí ji specifický podnět. Vyjadřuje pohotovost emoční reakce v určitém směru, podporující výkyvy jedním směrem a potlačující výkyvy opačné. Vznik určité nálady je ovlivněn multifaktoriálně, do jejího průběhu a kolísání mohou zasahovat např. vlivy fyzikální, klimatické, působení alkoholu a jiných chemických látek, metabolické procesy, somatické a psychické činitele.

Klasifikace nálady

Emoce se nejčastěji rozlišují z pohledu délky trvání a kvality projevu. Podle délky rozlišujeme afekty, nálady a dlouhodobé emoční vztahy. Podle kvality pak nižší a vyšší emoce.

• Afekty představují intenzivní a prudké emoční reakce, které vyvolávají různé podněty. Hněv, radost, smutek, stud a další afekty rychle vznikají a trvají krátce, ale jejich průběh je bouřlivý. Postrádají racionální náhled a směřují k okamžitému vybití.
• Nálady jsou méně intenzivní, ale dlouhodobější než afekty, nejsou zaměřené na specifický podnět. Mohou podněcovat vnik dílčích emocí, ovlivňovat paměť, motivaci, myšlení, zájmy, postoje, chování a jiné psychické funkce.
• Dlouhodobé emoční stavy zahrnují vášně, ale také jsou patrné u jednotlivých zájmů osobnosti. Vášně charakterizuje trvalost a různorodost projevu. Mohou směřovat k jiným osobám, skupinám, činnostem, idejím a podobně.

Negativní nálada

U pozitivní nálady je snadné určit příčinu, jsme si vědomi z čeho máme dobrou náladu. Naopak negativní nálada se často objeví bez zjevné příčiny, nebo působí vícero příčin najednou. Mezi uznávané teorie, které mohou vysvětlovat příčinu vzniku špatné nálady (mimo jiné) patří model ego deplece. Ten říká, že sebeovládání a vůle jsou vyčerpatelné kognitivní zdroje. Když pak soustředíme tyto zdroje jedním směrem, nedostává se nám jich později. Když se například soustředíme v práci na nějaký náročný úkol, večer nás mohou přemoci negativní myšlenky, protože nemáme zdroje na to se jim bránit.

Vliv nálady na vnímání

Nálada může ovlivnit naše vnímání. Bylo zjištěno, že lidé s negativní náladou zaměřují pozornost pouze na cíl, zatímco lidé s pozitivní náladou berou mnohem více v potaz i kontext, a jejich posudek situace je jím pak mnohem více ovlivněn. V jiné studii bylo zase prokázáno, že negativní nálada má pozitivní vliv na paměť a úsudek – v provedeném experimentu dosahovali subjekty v dobré náladě horších výsledků, a zároveň si byli, díky zvýšenému sebevědomí, souvisejícímu s dobrou náladou, jistější tím, že jejich odpovědi jsou správné.

Poruchy nálad

Patické nálady jsou charakterizovány některými z kritérií: neobvyklá intenzita nálady, její dlouhé trvání, snížená odklonitelnost, žádný nebo nedostatečný vyvolávací podnět, zvýšený vliv na celkovou duševní činnost, podmíněnost patickými změnami CNS. Mezi nejvýznamnější poruchy nálad patří depresivní porucha, manická epizoda a bipolární afektivní porucha.

• Manická epizoda - k projevům patří zvýšená nálada až vzrušení po dobu delší než týden, myšlenkový trysk, zvýšené sebevědomí, velikášství, ztráta sociálních zábran s důsledkem riskantního jednání.

• Depresivní porucha – k základním příznakům patří smutek, pesimismus, neschopnost se z čehokoliv radovat nebo se na cokoliv těšit, pocity viny, vtíravé myšlenky, snížené sebehodnocení, ztráta chuti k jídlu, ztráta libida, poruchy spánku.

• Bipolární afektivní porucha – projevuje se střídáním epizod manických, depresivních anebo smíšených; deprese převažuje, nemocní stráví třikrát delší čas v depresi než v mánii.

Nedostatek spánku

Jedním z faktorů ovlivňujících je kvantita a kvalita spánku. Nedostatek spánku ovlivňuje řadu psychických procesů jako jsou pozornost, myšlení, paměť, učení, ale i emoce a právě náladu. Nedostatek spánku s sebou přináší zvýšenou iritabilitu, úzkost, hněv, a snižuje schopnost zvládání stresu. Kvůli ospalosti se méně účastní volnočasových aktivit, sexu, méně cvičí a špatně jí – tyto faktory mohou zpětně ovlivňovat náladu. Lidé trpící chronickou nespavostí jsou také náchylnější k depresím.

Odkazy

Použitá literatura

• Hartl, P., Hartlová, H. (2009). Psychologický slovník. (2. Vyd.) Praha: Portál.
• Svoboda, M., Češková, E., Kučerová, H. (2006). Psychopatologie a psychiatrie. Praha: Portál.
• Cakirpaloglu, P. (2012). Úvod do psychologie osobnosti. Praha: Grada
• Avramova, Y., Stapel, D.A., Lerouge, D. (2010). Mood and context-dependence: Positive mood increases and negative mood decreases the effect of context on perception. Journal of Personality and Social Psychology, 99, 203-214.

Doporučená literatura

• Svoboda, M., Češková, E., Kučerová, H. (2006). Psychopatologie a psychiatrie. Praha: Portál.
• Krakow, B. (2012). Sound sleep, sound mind: 7 keys to Sleeping through the night. Hoboken: Wiley.
• Baumaister, Roy F., Bratslavsky, E., Muraven, M., Tice, D. (1998) Ego depletion: Is the active self a limited resource?. Journal of Personality and Social Psychology, 74
• Avramova, Y., Stapel, D.A., Lerouge, D. (2010). Mood and context-dependence: Positive mood increases and negative mood decreases the effect of context on perception. Journal of Personality and Social Psychology, 99, 203-214.

Externí odkazy

• http://en.wikipedia.org/wiki/Mood_(psychology)

Klíčová slova

nálada, vnímání, porucha, deprese, mánie