Vizuální studia a nová média

Vizuální studia mají blízko ke kulturním studiím, komunikaci, rétorice, sémiotice, sociologii, mediálním studiím, ale i politickým studiím, historii umění, literární historii a estetice. Čerpají také z fyziologie a kognitivní analýzy. (Příklad vztahu politických a vizuálních studií: jak nás ovlivňuje politika skrz obrazy.)

Studovat vizuální studia znamená studovat vidění světa, věcí. Vidění ale nemůžeme vidět (je neviditelné), a tak se nám špatně rozklíčovává. Vidění je předáváno kulturně, vždy je subjektivní a ovlivněno biologickými faktory.

Často dochází k nepřesné představě, že se vizuální studia zabývají především nebo pouze uměním. Vizuální studia se však neomezují pouze na umění, zajímají se i o každodenní praxi (co je či není vidět).

Vizuální studia jsou velmi důležitým oborem, neboť lidský mozek čerpá velké množství informací z vizuálního podnětu. Náš svět byl vždy velmi vizuální a odjakživa byl utvářen technologiemi a médii.

Jedním z hlavních odborníků zabývajících se vizuálními studii je americký profesor William John Thomas Mitchell (W.J.T. Mitchell). Mitchell používá pro vizuální studia termín vizuální kultura.

Vizuální studia odkrývají problém mezi estetikou a historií umění - vizuální studia mají k těmto oborům ambivalentní postavení

Ve spojitosti s novými médii se vizuální studia zabývají především vizuálním uměním, počítačovým rozhraním, softwarovým designem, grafickým designem, videohrami, digitálním videem (např. hudba), reklamou a nově vznikajícími vizuálními a multimediálními formami. Tyto vizuální formy jsou zkoumány v různých kontextech: jako součást sociálních institucí, jako elementy v procesu kultury a jako vliv v procesu formování identity.

Významnou součástí vizuálních studií je také zkoumání, jak lidé používají technologie k vytváření umění a kultury.

Vizuální studia a nová média

Vizuální studia (či Studia vizuální kultury) si uvědomují převahu vizuální formy v médiích, v komunikaci a při přenosu informací v postmoderním světě. Vizuální studia spojují takové kulturní formy, jako je např. umění, design a architektura, s médii a komunikací obecně. Žijeme ve světě, kde se s kutlurně významným vizuálním obsahem setkáváme v různých formách. Tyto vizuální obsahy a kódy mohou migrovat zjedné formy do jiné (např. tištěné obrázky vs. grafický design, televize vs. kabelová televize, film vs. video v různých rozhraních, tištěná reklama vs. digitální reklama, internet / web jako vizuální platforma).

V každodenním životě přepínáme mezi kódy, abychom pochopili význam (viz William Gibson: Pattern Recgnition). Vizuální a textovou formu však nelze stavět do opozice, neboť význam obvykle nekonstruujeme pouze z jedné formy, ale z kombinace obrazů, textu a zvuků. Vizuální studia se neomezují pouze na obrazovou formu, obsahem jejich zkoumání je celý systém.

Nová média přinesla možnost neomezeného kopírování dat. V případě digtálního obrazu je možné zhotovit libovolné množství kopií. Význam digitálních obrazů už proto nespočívá v jejich jedinečnosti jako originálu, ale v jejich estetické, kulturní a společenské hodnotě.

Postavení vizuálních studií

Vizuální studia patří mezi tzv. interdisciplinární obory, protože stojí na pomezí několika oborů. ((tuhle větu na začátek))

• Interdisciplinární obory - stojí na pomezí několika oborů
• Multidisciplinární obory - spojují několik oborů (př. andragogika)
• Transdisciplinární obory - stojí na pomezí, ale vlastní poznatky staví na vyšší úroveň (př. kognitivní vědy)

3 typy interdisciplinárních oborů:

• Top-down - model snažící se generalizovat naše vnímání
• Bottom-up - vychází ze specifických problémů (např. sender, etnicita)
• Inside-out - viz text /vizuální studia/

Vertov

Jay David Bolter, Richard Grusin: Immediacy, Hypermediacy, Remediation

Simulakra

Tvorba jáství, jinakost

NM: Grafické zpracování dat

Odkazy

Použitá literatura

• BARTHES ROLAND. Essays Select. and transl. by Stephen Heath. Image, music, text. 18. printing. New York: Hill and Wang, 1996. ISBN 9780006861355.
• Baudrillard - Simulacra
• BOLTER J a GRUSIN RICHARD A. Remediation: understanding new media. Cambridge, Mass: MIT Press, c1999, xi, 295 p. ISBN 0-262-02452-7.
• DURHAM MEENAKSHI GIGI a KELLNER DOUGLAS. Media and cultural studies: keyworks. Malden, Mass: Blackwell Publishers, 2001, vii, 646 p. ISBN 0-631-22095-X.
• LISTER MARTIN. New media: a critical introduction. 2nd ed. New York, N.Y: Routledge, 2009, xvi, 446 p. ISBN 0-203-88482-5.
• MIRZOEFF NICHOLAS, ed. The visual culture reader. 2nd ed. London: Routledge, 2002, xix, 737 s. ISBN 0-415-25221-0.
• MITCHELL W.J.T. Interdisciplinarity and visual culture.
• MITCHELL W.J.T. Showing seeing: a critique of visual culture. London, Thousand Oaks, CA and New Delhi: W.J.T. Mitchell, 2002.

Klíčová slova

vizuální studia, vizuální kultura, vizualita, nová média, Mitchell, Bolter, Grusin, remediation

Archivovaná verze stránky je dostupná na tomto odkazu.